Dne 14. září 1959 se sovětská kosmická loď Luna 2 stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který se dostal do kontaktu s Měsícem – narazila do jeho povrchu a dokončila svou misi na Měsíci. (Foto: Flickr / ilustrační)

Po tomto významném úspěchu se SSSR přestal věnovat impaktorům a nakonec se v roce 1966 stal první zemí, která úspěšně dokončila měkké přistání na Měsíci.

O několik měsíců později se Surveyor 1 NASA stal první americkou sondou, která provedla měkké přistání na Měsíci – mise, která připravila půdu pro pilotované mise Apollo a nakonec i pro Neila Armstronga a Buzze Aldrina, kteří se stali prvními lidmi, kteří vstoupili na povrch nebeského tělesa.

První ruská mise na Měsíc po téměř půl století (poslední mise – Luna-24 se uskutečnila v roce 1976) však skončila nečekaně násilně, když se její bezpilotní kosmická loď Luna-25 vymkla kontrole a narazila do Měsíce poté, co se setkala s problémem, když se začala připravovat na oběžnou dráhu před přistáním.

Nastala mimořádná situace. Ruská sonda Luna-25 byla zničena

Snímek z kamery přistávací sondy Luna-25 během letu k Měsíci ukazuje emblém mise a vědro lunárního manipulačního komplexu, 15. srpna 2023.

V rozkošnicky formulovaném prohlášení to uvedla ruská kosmická agentura Roskosmos:

„Podle výsledků předběžné analýzy… kosmická loď Luna-25 přešla na neurčenou oběžnou dráhu a přestala pracovat v důsledku srážky s povrchem Měsíce.“

Luna-25 byla vypuštěna 11. srpna raketou Sojuz 2.1b z kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na ruském Dálném východě.

Kubrick těsně před svou smrtí uvedl, jak to bylo s přistáním na Měsíci

K přistání sondy mělo dojít několik dní před příletem vlastní indické sondy Chandrayaan-3, která má podle Indické organizace pro výzkum vesmíru, tamní vesmírné agentury, dosáhnout stejné oblasti Měsíce ve středu.

Raketa s ruskou kosmickou lodí Luna-25 odstartovala na začátku tohoto měsíce.

Jak uvádí deník The Wall Street Journal, Rusko se předhánělo s Indií v tom, kdo jako první přistane s vozítkem v oblasti Měsíce, o níž se vědci domnívají, že by se zde mohla nacházet voda a další prvky, které by v budoucnu mohly podpořit osídlení člověkem.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) ve čtvrtek (17. srpna) oznámila, že její měsíční modul Chandrayaan-3 nyní letí samostatně poté, co se oddělil od pohonného modulu, který jej vynesl do měsíční říše.

Jak reagovali američtí astronauti, když měli přísahat na bibli, že se skutečně procházeli po Měsíci

„Díky za svezení, kamaráde,“ uvedli představitelé ISRO na Twitteru z účtu mise, když agentura oznámila úspěšné nasazení před očekávaným pokusem o přistání na Měsíci 23. srpna.

Cílem mise Chandrayaan-3 v hodnotě 6 miliard rupií (zhruba 73 milionů dolarů) je dopravit Indii na povrch přesným přistáním poblíž jižního pólu Měsíce.

Měkké přistání na povrchu Měsíce dosud uskutečnily pouze Spojené státy, bývalý Sovětský svaz a Čína.

Rogozin: „Neexistuje žádný důkaz“, že USA někdy přistály na Měsíci

A konečně, jak jsme již dříve podrobně popsali, Čína, která je spolu s USA vedoucí zemí v oblasti kosmických technologií, se dohodla, že bude společně s Ruskem realizovat projekt vybudování lidského sídla na Měsíci, ale víkendová havárie sondy Luna-25 by mohla znamenat, že Moskva, která je v tomto vztahu mladším partnerem, může nabídnout méně, než se původně předpokládalo.

Čína v posledních letech urychlila svůj vesmírný program a v současné době je jedinou (známou) zemí, která v 21. století na Měsíci cokoli vysadila. V roce 2019 ČKS také poprvé v historii přistála na odvrácené straně Měsíce lunární sonda.

Zdroj: wsj.com