Postoupit území Rusku. NATO couvá poté, co Ukrajina byla rozhořčena

BRUSEL – NATO ve středu začalo couvat poté, co jeden z vysokých představitelů vyvolal rozruch kvůli svému návrhu, že by Ukrajina mohla výměnou za členství v NATO postoupit území Rusku. (Foto: Flickr)

Spor začal v úterý, kdy Stian Jenssen, ředitel soukromé kanceláře generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, řekl, že jedním z řešení probíhající války by mohlo být, že Ukrajina nabídne Rusku území výměnou za místo ve vojenské alianci NATO.

Tyto poznámky, které zazněly během panelové debaty v jižním Norsku a které převzal norský list VG, byly zarážející, protože západní spojenci dlouhodobě zdůrazňují význam územní celistvosti Ukrajiny a tvrdí, že Kyjev by se měl rozhodnout, kdy a jak bude s Moskvou jednat.

Během několika hodin Ukrajina vyjadřovala rozhořčení, diplomaté dělali dvojí záběry a Moskva to všechno dávala do souvislosti s kremelskou mašinérií.

„Výměna území za deštník NATO? To je směšné,“ napsal na Twitteru Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Oleg Nikolenko, mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí, označil jakoukoli diskusi o výměně území za NATO za „naprosto nepřijatelnou“.

„Vědomě či nevědomě hraje zapojení představitelů NATO do utváření narativu o možnosti stažení Ukrajiny z jejich území na ruku Rusku,“ napsal v příspěvku na Facebooku.

V zákulisí se objevily obavy ukrajinských představitelů.

„Tyto komentáře dokazují, že naše obavy mají opodstatnění, že se vedou diskuse o využití členství v NATO jako vyjednávacího nástroje při jednáních s Ruskem,“ uvedl jeden z ukrajinských představitelů, kterému byla poskytnuta anonymita, aby mohl hovořit o interním uvažování Kyjeva.

V Rusku toho představitelé využili k tomu, aby znovu zdůraznili, že Ukrajina nikdy nesmí vstoupit do NATO.

„Je to falešný příběh, který má určité politické cíle,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv prohlásil, že pro vstup do NATO by se Ukrajina „musela vzdát i samotného Kyjeva“.

V rámci západní obranné aliance byla řada diplomatů touto epizodou zaskočena. Jenssen je vysoce postavenou osobností, která v NATO pracuje již více než deset let a na veřejnosti vystupuje jen zřídka.

Pro představitele zemí NATO byl tento komentář „překvapením“, uvedl jeden z vysoce postavených diplomatů ze západní Evropy a dodal, že „takový kompromis spojenci na radě nikdy neprobírali“.

Ve středu se zdálo, že Jenssen své připomínky odvolal.

V rozhovoru pro VG uvedl, že včerejší prohlášení bylo součástí širší diskuse. „Neměl jsem to říkat tímto způsobem,“ řekl. „Byla to chyba.“

„Je to zcela nezávislé právo Ukrajiny rozhodnout,“ řekl Jenssen a dodal: „Myslím, že nejdůležitější je nyní to, abychom Ukrajince podpořili.“

Přesto si několik diplomatů postesklo, že 24hodinová lhůta byla škodlivá. I když myšlenka na ústupky v oblasti půdy dlouho přetrvávala jako jedna z možností jednání, úředníci byli opatrní, aby to veřejně neřekli.

„Je to samozřejmě velká chyba, která je u tak zkušeného profesionála překvapivá,“ řekl jeden z vysoce postavených středoevropských diplomatů, který stejně jako ostatní získal anonymitu, aby mohl hovořit o citlivé vnitřní dynamice. „Nemá k tomu mandát a jeho vyslovení Ukrajině rozhodně nepomůže.“

Jiný vysoce postavený středoevropský diplomat dodal: „Je to nešťastné… Není to v souladu s vůlí 31 spojenců, ani to není nějaký společný pokus otestovat mezinárodní reakci.“

Jeden západoevropský diplomat však uvedl, že „dokáží pochopit toto uvažování, ale není to něco, co by v tuto chvíli muselo být na stole“.

Před zveřejněním rozhovoru mluvčí NATO rovněž zdůraznil, že postoj aliance k budoucnosti Ukrajiny se nemění.

„Postoj NATO je jasný a nezměnil se. Plně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, jak vedoucí představitelé NATO zopakovali na červencovém summitu ve Vilniusu,“ uvedl mluvčí. „Je na Ukrajině, aby se rozhodla, kdy a za jakých podmínek dosáhne míru, a je zřejmé, že je třeba přijmout bezpečnostní opatření, která zajistí, aby se válka neopakovala.“

Zdroj: politico.eu