Rusko a válka na Ukrajině jsou samozřejmě hlavními tématy jednání lídrů skupiny G7, kteří se od pátku scházejí v japonské Hirošimě. (Foto: Twitter)
Vzhledem k místu konání byl summit zahájen v pátek ráno položením věnců hlav států v hirošimském pamětním parku míru na památku desítek tisíc lidí, kteří zahynuli, když USA 6. srpna 1945 svrhly na město atomovou bombu.
Japonský premiér Fumio Kišida přivítal vedoucí představitele USA, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Spojeného království na setkání, které se koná 19.-21. května. Přítomni jsou rovněž představitelé EU. V projevu z města, které bylo doslova vybombardováno, vedoucí představitelé G7 vyzvali k vytvoření „světa bez jaderných zbraní“… to však bylo zaměřeno pouze na některé národy, vzhledem k tomu, že v prohlášení jsou vyčleněny Rusko, Írán, Čína a Severní Korea, aby se přihlásily k nešíření jaderných zbraní. Západním představitelům zřejmě unikla ironie.
What happened in Hiroshima continues to haunt humanity.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) May 19, 2023
Here we remember the terrible cost of war.
And we are reminded of our duty to preserve peace. pic.twitter.com/TK9sGZqJuP
Vedoucí představitelé G7 odsoudili plány Moskvy na vyslání jaderných zbraní do Běloruska jako „nebezpečné a nepřijatelné“ a vyzvali k opětovnému zavedení souladu s podmínkami smlouvy New START. A pokud jde o Čínu, v prohlášení skupiny G7 se uvádí: „Zrychlující se budování čínského jaderného arzenálu bez transparentnosti a smysluplného dialogu představuje problém pro globální a regionální stabilitu.“
Vedoucí představitelé dále uvedli, že podpora Ukrajiny má zásadní význam pro globální stabilitu a mír, přičemž německý kancléř Olaf Scholz prohlásil: „Znovu jsme ujistili, že poskytneme Ukrajině nezbytnou podporu tak dlouho, jak to bude zapotřebí“ – na tiskovém brífinku v první den.
Pokud jde o Rusko, USA využily příležitosti a představily rozšířené sankce:
Bidenova administrativa zařadila 71 společností na černou obchodní listinu za podporu Ruska.
Opatření amerického ministerstva obchodu se zaměřuje na podporu ruské armády a rozšiřuje rozsah kontroly vývozu do Ruska a Běloruska. Na černé listině je 69 ruských subjektů, jeden z Arménie a jeden z Kyrgyzstánu.
Nové kontroly vývozu se zaměřují na projekty v oblasti ropy a plynu v Rusku a Bělorusku, uvedl obchod. Mezi další společnosti patří závody na opravu letadel a výrobu jejich součástí, továrny na střelný prach, traktory a automobily, loděnice a strojírenská centra v Rusku.
A to uprostřed zpráv komentujících „úspěch“ ohledně omezení cen ruské ropy…
„Po zavedení politiky cenového stropu se příjmy Ruska z prodeje ropy výrazně snížily ve srovnání s předválečnou úrovní i se zvýšenou úrovní na začátku války,“ uvedlo ministerstvo financí v čerstvé zprávě. „Přestože Rusko prodává stejný objem ropy, dosahuje mnohem nižších příjmů z každého barelu, protože jeho ropa se nyní obchoduje s výrazným diskontem ve srovnání s ropou Brent, světovou referenční cenou ropy,“ zdůrazňuje zpráva.
Prezident Biden měl první den toto klíčové oznámení spojencům z G7 týkající se toho, co je na kyjevském „nákupním seznamu zbraní“ nejvýše:
Prezident Joe Biden v pátek informoval lídry zemí G7, že USA podpoří společné úsilí se spojenci a partnery o výcvik ukrajinských pilotů na letouny čtvrté generace, včetně F-16, uvedl pro CNN vysoký představitel administrativy.
Podle úředníka se nepředpokládá, že by výcvik probíhal v USA, a pravděpodobně se uskuteční výhradně v Evropě. Americký personál se však bude výcviku účastnit společně se spojenci a partnery v Evropě, uvedl úředník. Očekává se, že jeho dokončení potrvá několik měsíců.
„Jak bude výcvik v nadcházejících měsících probíhat, naše koalice zemí účastnících se tohoto úsilí rozhodne, kdy skutečně poskytne letouny, kolik jich poskytneme a kdo je poskytne,“ řekl úředník.
Mezi západními spojenci se hovoří o vytvoření „koalice stíhaček“ – o což Zelenskij usiluje. Očekává se, že ukrajinský vůdce odcestuje do Japonska, aby osobně promluvil k lídrům skupiny G7. V pátek vystoupil na summitu Ligy arabských států v Saúdské Arábii a dále se setkal tváří v tvář s korunním princem MbS.
Protesty ve městě, které Spojené státy za druhé světové války vybombardovaly…
Většina odhadů uvádí počet japonských civilistů zabitých hirošimskou jadernou bombou svrženou z amerického letadla na 70 000 nebo více mrtvých. Podle časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists:
Taková čísla byla velká a zdá se, že měla na prezidenta Harryho S. Trumana vystřízlivující účinek. Po náletu na Nagasaki 9. srpna (o kterém zřejmě nevěděl) zastaví další bombardování a řekne svému kabinetu, že „myšlenka na vyhlazení dalších 100 000 lidí je příliš strašná“, jak uvádí deníkový záznam tehdejšího ministra obchodu Henryho A. Wallace z 10. srpna 1945. Není jasné, zda měl Truman před útoky skutečnou představu o tom, kolik by bylo obětí. Jediným zaznamenaným odhadem z doby před Hirošimou je vzpomínka Arthura Comptona, který na zasedání Prozatímního výboru 31. května 1945 navrhl, že svržená atomová bomba zabije „asi 20 000 lidí“, pokud vybuchne nad městem. To není zaznamenáno v zápisu ze schůze ani v žádné jiné zprávě či korespondenci, takže se nezdá, že by tento odhad měl pro účastníky nějakou zvláštní váhu. (Compton doplnil, že tento odhad předpokládal, že lidé vyhledají úkryt; vzhledem k tomu, že před útoky nebylo vydáno žádné varování, k tomu nedošlo).
Oppenheimer se k tomuto rozdílu v odhadech před a po útoku okrajově vyjádřil během slyšení o své bezpečnostní prověrce v roce 1954:
Mezitím Rabobank komentuje následujícím způsobem, co lze očekávat ohledně „potrestání“ Ruska na zasedání G7, a to i proto, že stále koluje eskalační myšlenka úplného zákazu vývozu…
„Zdá se, že G7 je pevně odhodlána podpořit Ukrajinu a utáhnout ekonomickou smyčku na Rusku. Sankce budou rozšířeny na širší skupinu zboží, zejména na to, které by mohlo usnadnit ruské válečné úsilí. Podle agentury Bloomberg se však v posledním návrhu prohlášení nehovoří o téměř úplném zákazu vývozu do Ruska.“
„Mezitím budou stávající sankce zpřísněny odstraněním mezer, které umožňují jejich obcházení. To by zahrnovalo posílení vymáhání, pokud jde o třetí země, přes které Rusko dováží zakázané zboží. Jedním z klíčových rizik je, že G7 (plus „koalice ochotných“) vyženou větší propast mezi sebou a zeměmi, které v této věci zaujaly spíše „neutrální“ postoj.“
Zdroj: aljazeera.com