Evropská komise (EK) vyzvala velké online firmy, aby přijaly přísnější pravidla pro „zamezení šíření falešných informací“ na svých službách.

Snahou Komise je, aby se jejím kodexem zásad boje proti dezinformacím, který vypracovala v roce 2018 (a velké digitální firmy jako Google, Facebook, Twitter či Microsoft se jej zavázaly dodržovat), řídili i velcí zadavatelé digitální reklamy, firmy zapojené do online inzerce i poskytovatelé platebních, e-commerce a crowdfundingových služeb.

Rozhovor s eurokomisařkou Věrou Jourovou obsahuje natolik závažné výroky, že by neměl zůstat nepovšimnut žádným zastáncem občanských svobod. Je z nich totiž patrné, že EK hodlá zasahovat do trhu s informačním obsahem na základě ideologických kritérií, kdy jako dezinformace mohou být označovány jakékoli nepohodlné nebo neověřitelné informace.

„bezskrupulózní lež vyhrává volby nebo referenda… Jako v případě brexitu.“ Paní komisařka tu tvrdí, že příčinou brexitu byla lež? Pak se ovšem sama dopouští dezinformace. A které volby má na mysli? Všechny, které nedopadly podle přání Komise?

„Viděli jsme to teď během pandemie, kdy zdravotní systémy, Světová zdravotnická organizace (WHO), ministerstva a další se potýkaly s dezinformacemi.“ Že by měla na mysli dezinformaci WHO o tom, že roušky jsou neúčinné a že úvaha o laboratorním původu viru je konspirace? V obou případech se po pár týdnech, resp. měsících, ukázalo, že věhlasná organizace šířila dezinformace. Chce tedy Komise odstřihnout WHO od peněz a nechat ji „vyhladovět“? Nebo to bude platit jen pro ty organizace, které jsou politicky nepohodlné?

„Zatím je to dobrovolné, ale v momentu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o digitálních službách, což by mohlo být v r. 2023, se kodex stane polopovinnou normou. Pokud se prokáže, že nějaká platforma neučinila opatření proti dezinformacím, bude jí hrozit sankce – až do výše 6 % ročního obratu. Jedním z těchto opatření bude právě podpis kodexu.“

Podpis kodexu je tedy dobrovolný, ale kdo jej nepodepíše, hrozí mu drastická sankce? Tak si EK představuje právní stát a svobodu projevu? Toto je asi nejlepší odpověď těm, kteří argumentují, že globální platformy jsou soukromé firmy a mohou si dělat, co chtějí. Jak je vidět, už dlouho nemohou, protože je politický tlak nutí filtrovat plně legální uživatelský obsah podle nejasných kritérií a tím pod záminkou „boje s dezinformacemi“ omezovat svobodu slova.

„Měly by si najmout dostatečný počet ověřovatelů v daných jazycích, aby se odstraňoval nenávistný obsah a zůstal ten, který je krytý svobodou slova.“ Jako že legální obsah, který někdo považuje za „nenávistný“, nemá být chráněn svobodou slova? Může být každá kritika příslušníka jakékoli menšiny nebo její ideologie (gender, LGBT, multikulturalismus apod.) nebo verbální odsouzení osob překračujících zákon označeno za nenávist? A kdo bude ověřovat ty ověřovatele, že nekonají ve prospěch jedné ideologie nebo jednoho politického proudu?

Vlastimil Veselý