Finsko se v úterý připojilo k vojenské alianci NATO a zasadilo tak Rusku velkou ránu v podobě historického přeskupení sil na kontinentu, které bylo vyvoláno invazí Moskvy na Ukrajinu. (Foto: Flickr)

Členství severské země zdvojnásobuje hranici Ruska s největší bezpečnostní aliancí na světě a představuje zásadní změnu v evropském bezpečnostním prostředí: Po porážce od Sovětů ve druhé světové válce přijala země neutralitu. Její představitelé však dali najevo, že chtějí do aliance vstoupit jen několik měsíců poté, co invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu vyvolala v sousedních zemích Moskvy záchvěv strachu.

Tento krok je strategickou a politickou ranou pro Putina, který si dlouhodobě stěžuje na rozšiřování NATO směrem k Rusku a částečně to použil jako ospravedlnění invaze.

Rusko varovalo, že bude nuceno přijmout „odvetná opatření“ k řešení toho, co označilo za bezpečnostní hrozby vzniklé členstvím Finska. Varovalo také, že posílí své síly v blízkosti Finska, pokud NATO vyšle do této své 31. členské země další vojáky nebo vybavení.

Aliance tvrdí, že pro Moskvu nepředstavuje žádnou hrozbu.

Přihlášku podalo i sousední Švédsko, které se vojenským aliancím již více než 200 let vyhýbá. Námitky členů NATO Turecka a Maďarska však proces zdržely.

Finsko, které je znepokojeno loňskou invazí Moskvy na Ukrajinu a sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 340 kilometrů, podalo v květnu žádost o členství, čímž odložilo léta vojenské neangažovanosti a usilovalo o ochranu pod bezpečnostním deštníkem organizace.

„Jsem v pokušení říci, že je to možná jediná věc, za kterou můžeme panu Putinovi poděkovat, protože on tady opět urychlil něco, čemu prý chce zabránit ruskou agresí, což způsobilo, že mnoho zemí uvěřilo, že musí udělat více, aby se postaraly o svou vlastní obranu a zajistily, že mohou odradit případnou ruskou agresi do budoucna,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken těsně před přijetím dokumentů, které učinily členství Finska oficiálním.

Zdroj: apnews.com