EU plánuje investovat zmrazená ruská aktiva a vrátit je Ukrajině

Evropská unie připravuje návrhy, jak naložit s aktivy ruské centrální banky, která byla zabavena členskými státy. Podle evropských úředníků by blok mohl peníze investovat a výnosy poskytnout Ukrajině. (Foto: Flickr)

Anders Ahnlid, švédský diplomat, který vede komisi zkoumající, co udělat s penězi Kremlu, řekl serveru Politico, že jakékoli rozhodnutí bude bezprecedentní. „Mezi členskými státy [EU] panuje shoda, že je důležité velmi, velmi pečlivě prozkoumat, co je možné udělat podle pokynů, které jsme dostali, včetně toho, že to, co se bude dělat, bude muset být v souladu s právem EU a mezinárodním právem,“ řekla. „Nacházíme se ve výjimečné situaci a pravděpodobně jakékoli řešení, s nímž přijdeme, bude mít charakter, který tu ještě nebyl.“

Diplomaté se domnívají, že blok bude moci prostředky investovat legálně, protože ruská invaze na Ukrajinu je „výjimečným a hrubým porušením“ mezinárodního a humanitárního práva.

Komise však připouští, že k uskutečnění plánu bude muset změnit sankční předpisy. Současné stanovy říkají, že jakmile budou prostředky rozmraženy, pak cílová skupina získá přístup ke svému kapitálu i k veškerým výnosům, které vznikly během období sankcí.

Blok doufá, že se k tomuto plánu připojí i další západní země. EU uvedla, že přijetí kroků v koordinaci se skupinou 7 (G7) má zásadní význam pro to, aby nedošlo k vyplašení investorů. Komise odhaduje, že země EU a G7 zmrazily aktiva ruských centrálních bank v hodnotě přibližně 300 miliard USD. Domnívá se, že pokud budou tyto peníze investovány, mohou přinést přibližně 2,6% výnos.

EU si není jistá, jak by se vypořádala se ztrátami. „Ztráty nelze nikdy vyloučit,“ a tak otázka, „kdo ponese případné zbytkové riziko v případě [takových] ztrát … bude vyžadovat jasnou právní odpověď,“ připustila komise. Dodává, že ztráty mají „politické a finanční důsledky“.

Komise byla vytvořena minulý měsíc na pokyn Švédska. „Jejím mandátem je přispět ke zmapování toho, které finanční prostředky byly v Evropské unii zmrazeny … a za druhé, jak právně postupovat, aby se k těmto prostředkům dostalo,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.

Švédský premiér prohlásil, že náklady na válku na Ukrajině musí nést ruští občané. Kristersson uvedl, že jsou to „ruští daňoví poplatníci, nikoli všichni ostatní daňoví poplatníci, kdo musí nést náklady na nezbytné rekonstrukční práce“.

Zdroj: politico.eu