Borrell: Válka na Ukrajině „skončí“, pokud EU nezvýší vojenskou podporu

Válka s Ukrajinou skončí, pokud EU během několika týdnů nenajde způsob, jak urychlit poskytování munice Ukrajině, varoval v závěrečný den mnichovské bezpečnostní konference šéf zahraničních věcí EU Josep Borrell. (Foto: Flickr)

Uvedl, že zvláštní zasedání ministrů obrany EU, které se má konat 8. a 9. března, poskytne zemím možnost nabídnout munici ze svých stávajících zásob, a dodal, že evropským armádám trvá až 10 měsíců, než objednají a obdrží jediný náboj.

„Jsme v naléhavém válečném režimu,“ řekl. „Tento nedostatek munice je třeba vyřešit rychle, je to otázka týdnů.“ Pokud by se tak nestalo, válka by podle něj skončila.

Borrell na pondělním zasedání ministrů zahraničních věcí EU rovněž předloží plány na využití stávajícího evropského mírového nástroje ve výši 3,6 miliardy eur (3,2 miliardy Kč) pro EU ke společnému nákupu munice po vzoru nákupu vakcín během krize v Covidu, což je myšlenka, kterou jako první navrhl estonský premiér Kaja Kallas.

Borrell uvedl, že estonský nápad by fungoval ve střednědobém horizontu, ale naléhavost nedostatku zbraní je podle něj taková, že vyžaduje, aby země EU čerpaly ze stávajících zásob. „Musíme využít to, co členské státy mají,“ řekl.

„Je třeba udělat mnohem více a mnohem rychleji. Ještě je třeba udělat hodně. Musíme zvýšit a urychlit naši vojenskou podporu. V současné době trvá evropské armádě nákup náboje ráže 155 mm téměř 10 měsíců, téměř jeden rok a nákup rakety vzduch-vzduch téměř tři roky. To neodpovídá válečné situaci, v níž žijeme.“

Kallas, který vystoupil na téže akci, uvedl, že Rusko je ve válečném režimu a vyrábí munici na tři směny, a dodal, že v Evropě je třeba mít podobný válečný režim. Tvrdila, že jí vedoucí pracovníci obranného průmyslu řekli, že nemají žádné zakázky z EU.

Borrell řekl, že absence munice je způsobena tím, že „jsme zapomněli na klasické války – zabývali jsme se pouze expedičními silami a technologickým Blitzkriegem“.

Uvedl, že některé evropské země, například Polsko, zdvojnásobily své rozpočty na obranu, zatímco Francie zvyšuje své výdaje na obranu o 40 %, z 39 miliard na 59 miliard eur.

Poukázal na to, že obrana zůstává v EU v kompetenci národních států, ale řekl, že pokud EU zvýší výdaje na obranu s tím, že „každý bude ve svém koutě, zvýšíme naše duplicity a nezaplníme naše mezery“.

Řekl, že válka na Ukrajině může působit jako probuzení nebo pobídka k prolomení tabu zvýšením obranné interoperability v celé Evropě, ale dodal, že zkušenosti ukazují, že se to nezmění ze dne na den, a zalitoval kultury zpoždění, která podle něj oslabuje koordinační úlohu Evropské obranné agentury.

„Trvalo nám příliš dlouho, než jsme učinili kritická rozhodnutí, jako je poskytnutí bojových tanků,“ řekl, „když každý ví, že k tomu, abyste vyhráli klasickou válku, klasickou válku s manévry těžkých zbraní, potřebujete bojové tanky. Bez tohoto druhu zbraní válku nevyhrajete.“

Zdroj: theguardian.com