Osoba ukrajinského původu na nejvyšší post NATO? Právě to naznačuje nedávná zpráva deníku New York Times, která podrobně popisuje, že „závod o výběr příštího generálního tajemníka NATO je v plném proudu“. (Foto: Twitter)

„Ačkoli představitelé varovali, že je ještě brzy a velmi často se stává, že jména, která se objeví jako první, nepřežijí vyjednávání mezi 30 členy NATO, ve Washingtonu se podle nich objevil jeden hlavní kandidát: Chrystia Freelandová, 54letá kanadsko-ukrajinská vicepremiérka a ministryně financí Kanady,“ napsaly NY Times.

Freelandová je dlouhodobě považována za hlavního spojence Ukrajiny v rámci kanadského politického vedení. Deník The Times ji v očích washingtonských zasvěcenců označil za „hlavní kandidátku“ na místo generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Zpráva dále popisuje: „Čtyřiapadesátiletá paní Freelandová, bývalá novinářka (která je provdaná za reportéra deníku The New York Times), byla také kanadskou ministryní zahraničí.“ A uvedla, že „její přednosti jsou značné: hovoří anglicky, francouzsky, italsky, ukrajinsky a rusky; řídila složitá ministerstva; je dobrá na tiskových konferencích a dalších veřejných vystoupeních; a byla by první ženou a první Kanaďankou, která by kdy vedla NATO.“

Ruská státní média v posledních dnech vyzdvihovala kandidaturu Freelandové na nejvyšší post v NATO a důrazně naznačovala, že Moskva by v této pozici viděla někoho ukrajinského původu jako do jisté míry záměrnou a vysoce symbolickou provokaci.

Prarodiče Freelandové z matčiny strany emigrovali z Ukrajiny do kanadské Alberty v roce 1939 – její matka se však později vrátila do vlasti a byla známou osobností ukrajinského hnutí za nezávislost, které se snažilo podkopat tamní sovětskou moc.

Sama Freelandová je již dlouho na černé listině Kremlu, jak popisuje ve své zprávě washingtonský think tank Wilson Center:

Navzdory dobře zavedené mezinárodní pověsti Freelandové se politička narozená v Albertě v roce 2014 ocitla na seznamu nevítaných návštěvníků Kremlu. Moskva vždy uplatňovala své strážní schopnosti prostřednictvím územní a hraniční kontroly, ale jak se stalo, že kanadská státní úřednice dostala zákaz vstupu do Ruska?

Seznam osob se zákazem vstupu z roku 2014 vznikl v reakci na sankce, které Kanada i Spojené státy zavedly po nezákonné anexi Krymu Ruskem. Přestože seznam měl symbolický význam a připomínal mezinárodnímu společenství ochotu Ruska reagovat a odmítat Západ, jméno Freelandové je obzvláště výrazné. Její přítomnost na tomto seznamu byla záměrná – rozhodnutí hluboce zakořeněné v rodinné historii Freelandové a její nedávné minulosti.

V profilu Wilsonova centra se objevily také…

Jako studentka Harvardovy univerzity strávila Freelandová semestr v zahraničí na Ukrajině, kde se zasazovala o politické a sociální reformy v sovětském loutkovém státě. Jako prodemokratická agitátorka v letech 1988-1989 představovala Freelandová akutní hrozbu pro sovětský politický řád, kterou zaznamenala KGB.

Po únorové ruské invazi zůstala Freelandová věrnou stoupenkyní Ukrajiny a také jako jestřáb důsledně vystupovala proti kanadským politikům a západním představitelům, kteří se odvážili navrhnout jakoukoli úroveň kompromisu nebo územních ústupků s Ruskem v zájmu příměří.

V této souvislosti deník The New York Times zdůrazňuje: „Rozhodujícím faktorem bude, jak se kterýkoli z kandidátů postaví k podpoře Ukrajiny ve válce proti Rusku“.

Snímek Freelandové na akci Festival ukrajinské kultury 2019 v Torontu.
Zpráva však dále poznamenává, že na výběr je ještě brzy a mezi dalšími hlavními uchazeči jsou například estonská premiérka Kaja Kallasová nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Stoltenbergovo funkční období bylo nedávno prodlouženo do konce září 2023. NYT poznamenává, že „Washington i Brusel chtějí uzavřít dohodu před příštími americkými prezidentskými volbami v listopadu 2024“.

Zdroj: nytimes.com