Evropská komise připravuje nové nařízení, které má vstoupit v platnost na podzim a které rozčiluje evropskou i slovinskou veřejnost. (Foto: Flickr)

Pokud by byl přijat, musel by se každý zemědělec povinně registrovat, i když má jen jednu slepici, která by mu zajišťovala domácí vejce, a musel by také nést náklady na tuto registraci, obává se Ekoca.

Slovinských slepic a vajec se nevzdáme, říkají mnozí, kteří podepsali evropskou petici, aby dali najevo, že takové nařízení je nepřijatelné. Jde o svobodné slepice a svobodnou produkci potravin, Ekoca se jasně staví proti tomuto návrhu.

Ministerstvo zemědělství nás ujišťuje, že existuje výjimka z registrační povinnosti pro chovatele, kteří chovají drůbež a ptáky v zajetí pouze pro vlastní domácí spotřebu. Maximální počet zvířat, která mohou být v takovém zařízení chována, bude rovněž stanoven státem, vysvětlují.

„Evropské nařízení, které vyžaduje registraci slepic na dvorku, i když je na dvorku pouze jedna slepice, je pro Slovinsko nepřijatelné,“ říká Irena Rotar ze slovinské občanské iniciativy Ekoci. Jak zdůrazňuje, je to nepřijatelné kvůli naší potravinové bezpečnosti, kvůli tradici chovu kuřat ve všech minulých obdobích našich předků na naší půdě. Slepice jsou součástí kulturního dědictví, tradice, svatebních rituálů, pisanic a základem potravinového zabezpečení i v tak těžkých dobách:

„Slepice z dvorku zajišťují ucelený kruh udržitelné produkce potravin na malých farmách a součást výměny zboží – domácích vajec mezi příbuznými a přáteli. Nejde jen o kuřata, jde o to, že nám berou právo svobodně pěstovat potraviny,“ říká ostře.

Nařízení EU má zajistit, aby zvířata byla zdravější. Jak vysvětluje Rotarjeva, veterinární a další služby by nyní byly zpoplatněny, což by si mnoho chovatelů kuřat nemohlo dovolit.

Náklady budou podle ní pravděpodobně vyšší než samotná slepice. Je také otázkou, jak evidovat každé vylíhlé kuře a jak sledovat lišky a kuny, které nám žerou slepice.

„Zdá se, že toto nařízení EU směřuje ke snížení soběstačnosti a produkce potravin a omezuje ji i na mikroúrovni v domácnostech,“ říká Rotar.

Podle Rotarjevové by nařízení také vyžadovalo, aby každý zemědělec prošel školením, a chov kuřat na dvorcích je součástí kulturního dědictví a mezigeneračního přenosu ve venkovských oblastech. Stará plemena slepic, štýrská slepice, šentjernejský kohoutek a další se zachovávají také díky domácímu chovu slepic, uvedla Rotarjeva. Rotarjeva uzavírá, že náklady a postupy spojené s registrací slepic z dvorku podle nařízení jistě odradí většinu chovatelů od chovu slepic.

Na českém venkově jsou malé chovy drůbeže časté a ministerstvo si je toho vědomo.

„Evidence každého takového chovu, a hlavně udržování této evidence v aktualizovaném stavu, by představovala vzhledem k počtu drobnochovatelů nemalou zátěž jak pro chovatele, tak pro nás jako úřad,“ upozornil Bílý pro TN.cz.

„Doufáme, že se nám na základě prováděcího předpisu podaří vyjmout z povinnosti evidence značný podíl z dosud neevidovaných chovů a omezit rozsah evidence do rozumných mezí,“ dodal.

Zdroj: caszazemljo.si