Včera byl světový den dárců krve a četl jsem bezpočet článků, jak nemocnice hořekují, že nemají krev.

Dovolte mi, podělit se o svůj příběh.

Od roku 2003 jsem pravidelný a DOBROVOLNÝ dárce krve, v roce 2017 jsem dostal bronzovou plaketu Janského a mám poměrně vzácnou krevní skupinu A-.
Tolik fakta.

Pak přišel 15. březen 2021.

Šel jsem jako jindy do ÚHKT na Karlově náměstí, kde jsem HODINU absolvoval veškerá předodběrová vyšetření, včetně pohovoru s lékařem a až před odběrovým sálkem si sestra všimla, že CELOU DOBU nemám žádnou roušku ani respirátor.

Ta stejná lékařka, která se mnou před momentem bez roušky vtipkovala, deset minut jsem byl u ní a vyšetřovala mě, si prý nevšimla a zdálo se mi dokonce, že na mě mrkla, že si tedy nevšimla záměrně… 

Ale chyba lávky – legrace okamžitě přestala a lékařka se z kamarádské změnila na saň – najednou jsem byl nepřítel lidu a vrah a na odběr bez roušky nemůžu!

Nic nepomohlo, že jsem, stejně jako samozřejmě všichni dárci zdravý, že se VŽDY darovalo, bez roušky, že se přeci nebudu ještě dusit, když jim tam dobrovolně a ZDARMA nechám půl litru krve…

Prostě ne! Je to k neuvěření, ale doktorka mi ZCELA VÁŽNĚ, ještě jako poslední „kompromis” podávala plátek gázy, prý abych si to aspoň držel před pusou, aby to vypadalo…
Řekl jsem, že ať se nezlobí, ale že tuhle komedii opravdu hrát nebudu a tak mě vyhodili.

I když se mi každý půl rok sami ozývali, protože jsem dával speciálně krev pro jednu pacientku, od té doby se nikdo neozval a vyřadili ZCELA ZDRAVÉHO člověka z evidence…

Takže tak – je to sice jen střípek, ale možná i proto není krev…

(Edit: Poté, co jsem text zveřejnil, tak se mi ozvalo poměrně dost lidí s podobnou zkušeností, takže to asi tak ojedinělé bohužel nebude.)

Jan Tománek