Z přednášky profesora klinické psychologie Univerzity v Gentu Mattiase Desmeta.

Profesor Mattias Desmet se ve své přednášce zabývá psychologií covidové mediální manipulace. Klade si otázku, jak mohou i vzdělaní lidé věřit naprostým nesmyslům, nechat se manipulovat, vést k totalitě. Dovoluji si některé myšlenky profesora Desmeta převzít, z překladu volně interpretovat a rozvinout. Přednáška v plném znění viz odkaz.

Vysvětlením aktuálního společenského dění, covid – hysterie, je masová mediální manipulace. Aby k ní mohlo dojít, byla nastolena totalita, musí být splněny některé podmínky. Ty jsou stejně důležité jako samotná média. To ale neznamená, že bez masmédií není možné manipulovat masy v tak velkém měřítku, jaké nyní zažíváme, nebo jako to zažívali krátce před vypuknutím druhé světové války v nacistickém Německu, resp. na začátku minulého století v Sovětském svazu.

Vytvoření masové manipulace vyžaduje masová média, ovládnutí myšlení lidí globální sítí (Google, Youtube Facebook…). To, samo o sobě, nestačí, nutné jsou následující podmínky:

1. Sociální izolace, nedostatek sociálních vazeb: „social bonds“

2. Vysoká konzumace psychofarmak (v Belgii 300 miliónů dávek ročně, v ČR se jejich spotřeba za uplynulých 25 let zvýšila šestinásobně)

3. Pochybnosti o smyslu vlastní existence, nárůst pracovních pozic, které netvoří žádnou společensky prospěšnou hodnotu (popsáno v knize Bullshit Jobs od Davida Graebera)

4. V lidech je bez jasného důvodu přítomná volně plovoucí úzkost, strach z budoucnosti, pocit, že se něco se musí stát, jen nevíme kdy a co to bude: „free floating anxiety“

5. Volně se vznášející psychologická nespokojenost: „free floating psychological discontent“

Podle Desmeta existovaly tyto faktory ve společnosti už dlouho před koronavirem. Neurčitý strach je bolestivý psychologický fenomén. Lidé usilují najít něco konkrétního, k čemu mohou strach připojit, hledají pro něj vysvětlení. Pokud je vágní strach přítomen u velké části populace a média šíří příběh, který mu dává jasný referenční objekt a zároveň poskytuje strategii, jak se s tímto objektem vypořádat, pak je strach spojen právě s tímto objektem. Strach dostal jméno – covid. Existuje způsob, jak ho odhalit – PCR testy. Našla se zbraň, jak ho zničit – očkování. Lidé konečně nalezli řešení neřešitelných problémů civilizace. Jejich úzkost byla ospravedlněná jasně definovaným nepřítelem. Ochotně následují strategii, jak s ním bojovat. Bez ohledu na to, jak vysoká je její cena. Všechny negativní jevy (úpadek vzdělanosti, rozval ekonomiky, lockdowny, rozpad mezilidských vztahů, popření medicíny, demokracie, práva…) jsou svedeny na covid. Vše je ospravedlnitelné počtem jeho obětí. Tyto podmínky jsou předpokladem úspěšné masové manipulace.

Ve druhé fázi lidé zahájí kolektivní hrdinskou válku proti předmětu strachu, napříč společností vytvoří silné sociální pouto zaměřené proti společnému nepříteli. Toto pouto má za následek mentální intoxikaci, srovnatelnou s efektem hypnózy. Ta bývala ostatně v minulosti používána jako anestetikum. Hypnotizované lidi je v ní možné operovat. Soustředění se na centrální motiv je totiž tak silné, že nevnímají bolest. Podobně se médii a strachem hypnotizovaní lidé vzdávají práv a svobod, neboť jsou plně soustředění na covid a jeho porážku. Podporování centrálního příběhu je médii odměňováno, kritické hlasy jsou odmítány, jejich nositelé dehonestováni. Pokud někdo vypráví jiný příběh, nebo tvrdí, že oficiální příběh je špatný, vystavuje totiž lidi riziku, že budou znovu konfrontováni s původním neurčitým strachem. Svoji agresi potom směřují proti kritickým hlasům. Zároveň jsou bezmezně tolerantní ke svým vůdcům, kteří hlásají oficiální příběh. Vůdci mohou lhát, podvádět, manipulovat. Masy jim to vždy odpustí, protože věří, že vše je konáno v jejich zájmu. Předpokladem úspěšného řešení je nutnost uznat všudypřítomnou úzkost, identifikovat psychologické problémy společnosti, identifikovat a odmítnout mediální covidovou manipulaci. Slyšet pravdu, hledat pravdu, učit se pravdě, milovat pravdu, mluvit pravdu, bránit pravdu až do smrti.

Jan Hnízdil