„První setkání mezinárodního fóra o spolupráci v oblasti očkování proti COVID-19“ je stanoveno na 5. srpna. Ze zřejmých důvodů se konference bude konat prostřednictvím videa. Ne všechny země zatím zvládají pandemii koronaviru, která vyžaduje sociální distancování a omezení cestování přes hranice. (Foto: Flickr)

Tématem této zahajovací akce je „Posílení mezinárodní spolupráce v oblasti vakcín, podpora spravedlivé distribuce vakcín po celém světě“. Přítomna bude řada světových zástupců z globálního zdravotnictví a očkovacího průmyslu, včetně OSN a dalších mezinárodních organizací. Již byl veden dialog mezi společnostmi vyrábějícími vakcíny v Číně a zúčastněnými zeměmi s cílem posílit spolupráci při vývoji a distribuci vakcín.

Přestože britský premiér Boris Johnson během třídenní návštěvy prezidenta Uhuru Kenyatty tento týden lyricky vyprávěl o spolupráci Spojeného království s rozvojovými zeměmi, jako je Keňa, jeho slova neodpovídají činům. Britský příslib darování pouhých 817 tisíc dávek vakcíny proti COVID-19 do Keni je vzdálený od současné poptávky.

Podle nedávných statistik Keňa dosud podala nejméně 1.707.734 dávek vakcín proti COVID-19. Za předpokladu, že každý člověk potřebuje dvě dávky, to znamená, že je očkováno pouze asi 1,6 procenta populace země. Země ale může jen doufat, že dostane více vakcín od zemí s přebytkem, ať už nákupem nebo prostřednictvím darů.

Fórum 5. srpna bude setkání s pravdou v boji proti COVID-19. Rozvojové země budou bědovat nad kolonialismem očkování, nejlépe popsaným jako situace, kdy bohaté země hromadí přebytečné vakcíny, zatímco chudé země jsou hrubě nedostatečně zásobovány.

Například před třemi měsíci 130 zemí nepodalo jedinou dávku vakcíny proti koronaviru, zatímco USA měly dostatek zásob na očkování své populace třikrát. Podle článku publikovaného v The Guardian online 14. dubna „Staré koloniální linie se posilují. Jak se západní národy blíží k účinnému očkování své populace, velká část zbytku planety strádá ve strachu z nových variant COVID-19 a z dlouhodobých dopadů pandemie a jejích ekonomických důsledků.“

Tato vypočítaná nesrovnalost rozšířila ideologickou i ekonomickou propast mezi dvěma různými světy. Rozvojovým zemím bude trvat mnohem déle, než plně otevřou své ekonomiky a vzpamatují se z důsledků pandemie ve srovnání s bohatými ekonomikami, čímž se zachová tradiční cyklus závislosti.

Vakcínový nacionalismus v podstatě staví bohaté země na sever proti rozvojovému jihu. Například toto: 29. července AstraZeneca uvedla, že prodej její vakcíny proti COVID-19 vzrostl v první polovině roku 2021 na 1,2 miliardy amerických dolarů v důsledku globálního očkování.

Vakcínový nacionalismus způsobil „vakcinofobii“, což je v podstatě paranoia ohledně vakcín. Mnoho lidí na jihu i na severu váhá s očkováním proti COVID-19 kvůli strachu z neznámého vzhledem ke zrychlenému vývoji vakcín proti COVID-19. Je zde výrazný kontrast oproti desetiletí trvajícím procesům, které dosud nepřinesly úspěšné výsledky v boji proti epidemiím, jako je virus lidské imunodeficience, tuberkulóza a malárie, což je jen několik z mnoha dalších nemocí, které sužují chudé země.

Navzdory frustraci z potlačování pandemie jsou rozvojové země také podezřívavé ohledně zdroje očkovacích látek, kterými jsou hlavně velké farmaceutické společnosti se sídlem na Západě. Tyto problémy s důvěrou vedou k veřejné letargii při aktivním vyhledávání očkování.

Naštěstí pro rozvojové země velké ekonomiky, jako je Čína, prolomily řetězec smůly a nabízejí velkou naději. Čína proaktivně překročila mezeru a darovala své vakcíny desítkám chudých zemí jako globální veřejné blaho. Až do 2. června čínské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že země poskytla „více než 350 milionů dávek očkovacích látek mezinárodnímu společenství, včetně pomoci s očkováním do více než 80 zemí a vývozu očkovacích látek do více než 40 zemí“.

Dobročinnost začíná doma. Podle statistik zveřejněných počátkem července čínskou Národní zdravotnickou komisí Čína podala po celé zemi více než 1,3 miliardy dávek vakcín proti COVID-19 s cílem naočkovat 70 procent populace, čehož má být dosaženo do konce roku.

Navrhovaný kontroverzní nový výzkum Světové zdravotnické organizace (WHO) o původu koronaviru je také žhavým problémem v době, kdy by se další kroky měly zaměřit na zastavení šíření pandemie po celém světě a na dosavadní zkušenosti získané při této události.

Svět čeká na zdůvodnění vakcínového nacionalismu v rozvinutých zemích při naléhavé potřebě v jiných zemích, a na to, zda jsou rozvinuté země ochotny změnit postoj k zajištění toho, aby všechny země byly na stejné úrovni při omezování pandemie.

Stephen Ndegwa