Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se má svět energetiky do roku 2050 značně změnit. Světová ekonomika se zdvojnásobí a světová populace naroste o 2 miliardy lidí. (Foto: Flickr)

Spolu s tím by globální poptávka po energii měla klesnout o asi 8 procent.  Skoro 90 procent elektřiny bude pocházet z obnovitelných zdrojů, kdy téměř 70 procent bude pocházet z větru a ze solárních elektráren. Zbytek bude pocházet z jaderné energetiky. Fosilní paliva poklesnou ze skoro 80 procent dnešní celkové dodávky elektřiny na něco přes 20 procent. Fosilní paliva najdou využití převážně v průmyslových výrobcích jako plasty, v zařízeních vybavených systémy zachycování uhlíku a v sektorech, v nichž není k náhradě uhlíkových technologií alternativa.

Roku 2015 ratifikovalo skoro 200 zemí Pařížskou klimatickou dohodu, v níž se domluvily, že budou nadále vyvíjet úsilí k udržení nárůstu teploty planety do 1,5 stupně celsia. Někteří vědci si však myslí, že tyto cíle jsou téměř nedosažitelné. Analýza OSN publikovaná 26. února ukázala, že plnění závazků ke snižování emisí skleníkových plynů má „hodně daleko“ k vážným činům potřebným k tomu, aby se zabránilo ničivým účinkům klimatické změny.

Mnozí experti souhlasí s tím, že trh energie se bude v rámci rychle probíhajícího scénáře transformace energetiky do roku 2050 čím dál více elektrifikovat a vytlačovat tak ty nejvíce znečišťující uhlovodíky jako ropa.

18. května IEA oznámila, že svět už nepotřebuje rozvoj nových ropných a plynových polí. Podle požadovaného scénáře globální poptávka po ropě spadne o 75 procent, aby tím byl svět nasměrován po cestě k nulovým emisím do roku 2050.

Podle IEA by se v důsledku suspendování projektů průzkumu a těžby a kvůli očekávanému zrušení dražší ropy ten scénář Čistých nulových emisí (NZE) měl nakonec realizovat. Což vyváží celkové množství do atmosféry uvolňovaných skleníkových plynů s množstvím, které je z atmosféry odstraňované.

Podle jejich odhadů poptávka po ropě už nikdy nedosáhne svého historického vrcholu z roku 2019 a bude klesat z asi 90 milionů barelů denně roku 2020 na 24 milionů barelů denně do roku 2050. Také poptávka po zemním plynu oproti úrovni roku 2020 o 55 procent poklesne na 1,75 bilionu kubických metrů. Ceny ropy do roku 2030 spadnou ze současné úrovně 75 $ na asi 35 $ za barel a půjdou dále dolů na 25 $ za barel do roku 2050.

Odhady od konzultační firmy Wood Mackenzie ukazují ještě radikálnější pokles. Do roku 2040 by ceny ropy mohly spadnout na 28 $ -32 $ za barel a do roku 2050 spadnou na 10 $ -18 $ za barel.

Z celkového objemu 100 milionů barelů ropy denně zhruba 60 procent připadá na dopravu. Zbytek se využívá v petrochemii (10 procent), výrobě elektřiny (5 procent), vytápění (6 procent) a v dalších průmyslech, jako je stavebnictví, maziva a zemědělství, (19 procent).

Podle scénáře NZE zakáže většina zemí počínaje rokem 2035 prodej konvenčních osobních aut. Podle takto vytyčené cesty by asi 60 procent globálních prodejů aut do roku 2030 měla být elektrická vozidla a do roku 2040 bude na elektriku i 85 procent těžkých náklaďáků. Rafinérie odhadují, že mezi lety 2020 až 2050 spadne průměrná výroba z ropy o 85 procent, což povede k zavření četných továren. Poptávka po benzínu a naftě pro auta spadne na méně než 15 procent stavu roku 2050, tj. pod asi 55 procentní pokles dnes.

Zatímco poptávka po ropě v posledních 10 letech narostla o asi 15 procent, tak potřeba používání ropy v petrochemickém průmyslu narostla o asi 50 procent, když ji táhl ekonomický růst, urbanizace a nárůst spotřební poptávky. Vzhledem k tomu agresivnímu cíli recyklovat do roku 2050 75 procent světových plastů odhadují experti, že poptávka petrochemických společností po ropě do roku 2050 spadne na asi 14 milionů barelů denně.

Výchozím předpokladem IEA je, že globální poptávka po ropě bude v nadcházejících letech pokračovat ve svém zotavení z propadu roku 2020 a k tomu strukturální obratu k poklesu ještě bezprostředně nedojde. V březnu IEA říkala, že do roku 2030 očekává nárůst poptávky po kapalných uhlovodících včetně biopaliv na 103,2 milionu barelů denně z úrovně pouhých 90 milionů barelů denně roku 2020. S&P Global Platts Analytics  očekává, že globální spotřeba kapalných uhlovodíků včetně biopaliv se vrátí do před-pandemické úrovně roku 2023 a nadále porostena asi 114 milionů barelů denně do roku 2040, jakožto ten „nejpravděpodobnější“ scénář.

Při absenci potřeby rozvíjet nová ropná a plynová pole bude v budoucnu dodávky poskytovat převážně jen malý počet výrobců za nízké ceny. IEA v důsledku toho odhadla, že podíl OPEC na globálních dodávkách ropy naroste z asi 37 procent v posledních letech na 52 procent roku 2050, tj. nejvyšší v historii ropných trhů. Pokud do roku 2050 spadne globální poptávka na 25 milionů barelů denně, budou tím těžce postiženy výnosy i těch levných producentů ropy z OPEC. Generální ředitel IEA Fatih Birol v loňském proslovu řekl, že nárůst spotřeby čistých a obnovitelných energií bude představovat pro státy značně spoléhající na výnosy z ropy kritické riziko při zajištění sociální a politické stability svých zemí.

IEA odhaduje, že i mimo zemí vyrábějících ropu a plyn povede scénář NZE k prudkému propadu výnosů z ropy a plynu o asi 40 procent mezi lety 2020 až 2030, což bude vyžadovat pečlivé finanční plánování a rozpočtové reformy, aby se ty deficity vynahradily.

Djoomart Otorbaev