Rozvojová strategie Číny pro tuto 14. pětiletku (2021-25) i v dlouhodobějších výhledech se má točit (cirkulovat) kolem dvou nosných os, kolem růstu poptávky domácích spotřebitelů a růstu poptávky po čínském zboží ve světě. Má se tím překonat nebezpečí upadnutí do pasti středních příjmů, do které prudce se rozvíjející ekonomiky nakonec zpravidla upadnou, když nárůst domácích platů promítající se do cen v zahraničí prodávaného zboží způsobí rovnováhu cen produkce s poptávaným množstvím za tuto cenu na světovém trhu.

Čína vědomá si této meze růstu, na které by mohl její rozvoj uvíznout, tedy stejně jako při překonávání všech mezí růstu, na kterých měla uváznout už předtím, nasadila strategii překonání uvedené rozvojové překážky zajištěním růstu poptávky strategií zvanou duální cirkulace. Vzestup příjmů obyvatelstva má táhnout prudce se rozvíjející spotřebitelský průmysl k uspokojování bohatnoucích občanů, takže růst platů potáhne svou poptávkou růst domácího spotřebitelského průmyslu a kombinace větší provázanosti se zahraničními trhy a vysoká inovativnost jejích produktů umožní získat větší tržní podíl v zahraničí.

Aby to mohlo dobře fungovat, musí být, jak domácí čínské, tak zahraniční trhy svobodnými trhy s férovou hospodářskou soutěží, jak to prý už ve svobodném světě je. Čína ke svému rychlému rozvoji potřebuje také lákat zahraniční investice, a tudíž je nutno zařídit, aby legislativní, institucionální a procesní rámec v čínské ekonomice fungoval tak, aby se v ní cizí investoři cítili jako doma nebo ještě lépe.

O tom, že Čína takto otevře svůj trh zahraničním aktérům, panovaly určité pochybnosti, zvláště po rozpoutání obchodní války s Čínou a proti určitým jejím „příliš tržně úspěšným“ firmám jako Huawei, kdy mnozí, co s Čínou chtěli více spolupracovat, měli strach, aby to nevyvolalo uzavírání čínského trhu, a někteří protivníci čínského růstu možná doufali, že takové uzavírání vlastního trhu proti Číně vyvolá odvetné uzavírání čínského trhu světu s následným vykolejením programu duální cirkulace. Do takového počínání se ale Čína vmanévrovat nenechala.

Čína, místo aby se nechala vyprovokovat, tak více otevřela pro zahraniční finanční instituce dokonce svůj domácí finanční trh. To není jen tak, vyžaduje to, aby domácí banky aj. se dostaly na vysokou úroveň spolu se zdokonaleným legálním a institucionálním prostředím. Má to však ohromné dopady na celé investiční prostředí. I tady v Evropě, kde jednotlivé země k sobě mají blíže než v Číně provincie, platí, že třeba v České republice odpovídá míra investic z dalších i evropských zemí tomu, jak jsou u nás zastoupeny banky v těchto zemích působící. Také našim podnikům se nejlépe daří investovat i prodávat tam, kde v zahraničí působí banky, s nimiž a s jejichž klientelou spolupracují doma.

Proto by např. mělo být výbornou zprávou pro všechny, kdo doufají ve větší čínské investice k nám, i pro ty, kdo doufají, že budou v Číně investovat, nebo tam i jen prodávat, že na Čínský trh pronikla finanční skupina českého finančního Kellnera, protože se máločím více otvírá kanál pro vzájemné propojení trhů než průnikem finančních institucí, a v Číně to dobře vědí, tudíž se nějakou Trumpovou obchodní válkou od otvírání finančního trhu nenechali odradit.

Číňané prostě chtějí, aby se jejich domácí trh stal otevřenou součástí světových trhů, kam každý může. Přinese to do země zahraniční investice podporující čínský růst. Přinese to ale např. i dovednosti zakládat dodavatelsko-odběratelské řetězce ve spotřebním průmyslu, když do Číny přijdou společnosti konzumního průmyslu, který v ní ještě tak rozvinutý není. Ty okamžitě do svého přediva dodavatelsko-odběratelských řetězců natáhnou místní firmy a urychlí tak domácí růst spotřebního průmyslu dle světových standardů. Přes ně se ale zároveň otevřenou okamžitě cesty pro čínské výrobce na trhy, kde jsou tyto společnosti už zavedené, a pro spolupráci s dalšími zahraničními firmami, které jsou partnery takových firem.

Také z politického hlediska, bude-li čínský otevřený trh silně provázaný s trhy Západu aj., tak těžko místní rozhodující tržní hráči dovolí, nějaká přehnaná antitržní opatření, protože poškozování čínského trhu by bylo poškozováním jejich trhu. Účinek je již vidět v současné situaci. Když na konci vlády Trumpovy administrativy vrcholila frenetická aktivita jestřábích kruhů snažících se z Číny udělat ďábla a uvalujících jednu obchodní restrikci za druhou, čekalo se, že Evropská unie se musí podle dosavadních zvyklostí přidat. Obchod mezi Evropou a Čínou ale i přes hospodářskou depresi kvůli pandemii prudce narůstal a Evropa se těšila, jak se pěkně rozvíjí Iniciativa pásu a cesty, která už teď zlevňuje a zrychluje výměnu zboží. Navíc zrovna v té době s Čínou dojednala velkou investiční dohodu, aby se v podstatě tak přidala jako partner ke dvojí cirkulaci, kdy ona pustí více Čínu na svůj trh a evropské podniky se těší, jak se jim dobře povede na trhu čínském, který je pro ně už dobře připravený a odpovídá světovým standardům.

A americkým jestřábům se moc dobře nevede ani v samotných USA. Sice je znát, že mají páky i na Bidenovu administrativu, která ve značné míře pokračuje ve šlépějích té Trumpovy, ale značná část amerického businessu vidí v takovém kurzu poškozování vlastních zájmů na čínském trhu. Pořád do Číny nalévají ohromné investice a vidí to tak, že Trumpovy sankce poškodily více jejich zájmy, než zájmy Číny jako celku. Proto také, i když poslední rozhovory mezi oběma velmocemi v Anchorage byly v dost konfrontační atmosféře, stejně USA zrušily svá omezení pro obchod s polovodičovými výrobky, neboť trhy obou zemí jsou v této sféře příliš vzájemně propojené, aby to bylo pro business v USA přijatelné. Těžko tedy něčím také více přispět ke světovému míru, než provázáním trhů a vytvářením společenství sdíleného osudu lidstva.

Čína už na tom také dávno není tak, že by se musela bát, že pustí-li zahraniční investory na svůj trh, tak ti Čínu za babku skoupí. A také by se jí velice hodilo, kdyby mohla jako aktivní činitel spolutvořit mezinárodní standardy. Její postavení na špičce některých technologií, jako 5G sítě, ji klade do postavení, kdy to může být ona, kdo bude tyto standardy pro svět stanovovat, ovšem k tomu musí být s vyspělým světem přiměřeně provázaná.

Ta zahraniční cirkulace se tedy Číně daří a v domácí cirkulaci má spoustu prostoru, jak pomocí ní svůj rozvoj táhnout. Roku 2019 měla sice už míra domácí spotřeby 38,8% podíl na ekonomice, ale proti obdobnému podílu v Německu 52% nebo v USA 68% je ještě pořád hodně prostoru ke zvyšování poptávky táhnoucí růst.

A tak přes všechny jestřábí snahy bude zřejmě dvojí cirkulace jedním z hlavních hybných momentů rozbíhajících směřování světa ke své budoucnosti.