Už jsme tu hojně psali o tom, že nemá-li se ohromující čínský rozvoj zastavit tím, že země padne do pasti středních příjmů, jako řada prudce se rozvíjejících ekonomik před ní, které narazily na strop svého rozvoje v podobě této pasti, musí přejít na inovacemi tažený rozvoj, kdy se pro svět stane tahounem vzestupu produktivity výrobních faktorů. (Foto: Flickr)

A tak je to stanoveno i v jejím současném pětiletém plánu i v dlouhodobých rozvojových plánech. A nejen, že si to stanovili dopředu, nýbrž mají v tomto směru nakročeno už několik let.

Proto v Číně rostou technologická centra podobná americkému Silicon Valley z časů jeho největšího rozkvětu, kde spolupracují velké technologické korporace s podhoubím malých vynalézavých start-upů na nalézání nových cest technologického vývoje, a v zemi prudce narůstá akademický výzkum v oborech slibujících vědecké průlomy, z nichž vzejde další technologický vývoj. A že už to nějakou dobu nese ovoce, je krásně vidět na úspěších takových firem, jako je Huawei, která se prodrala mezi technologickou špičku v síťových technologiích a dost možná by ji bylo možno v tomto oboru považovat i za úplnou jedničku, kdy je určitě světovým vůdcem v technologiích 5G sítí, přičemž i Čína jako země, ač se na ni donedávna pohlíželo jako na rozvojovou zemi, je teď světovou jedničkou v pokrytí 5G sítěmi a v rozvoji na tyto sítě návazných technologií.

I to, že se konfrontačně zaměřené kruhy se teď snaží Huawei očerňovat a dělat z ní technologického ďábla a bezpečnostní hrozbu, je důsledkem její extrémní konkurenceschopnosti a úspěšnosti a dá se to považovat za jistou formu jejího „ocenění“ zhrzenými konkurenty. Jenže úspěch Huawei má být jen začátek procesu, který teprve nabírá na obrátkách.

Číně nestačí, že je momentálně jedničkou v 5G technologiích, v rámci svého 14. pětiletého plánu pro obdobní 2021 – 2025 si stanovuje za cíl vytažení dalšího esa z rukávu a za vrcholnou prioritu určuje dokonce 6G technologie, a i celkem bylo posilování rozvoje digitální ekonomiky vytyčeno jako určení hlavního tahouna, co zemi dotáhne na špičku technologického vývoje a vytvoří tak základ pro budoucnost, kdy Čína už nebude jen dílnou světa, nýbrž bude i technologickou vývojovou laboratoří světa.

„Čína urychlí výzkum a vývoj 6G technologií, budování 5G sítě ohromných rozměrů a v ohromných proporcích uplatní i nasazování Internetového protokolu verze 6 v té nejnovější celosvětové modalitě s cílem internet ještě zvětšit, zrychlit a zvýšit jeho bezpečnost,“ řekl na briefingu v Pekingu náměstek šéfa Úřadu pro kybernetický prostor Číny Yang Xiaowei.

„Více úsilí se bude vynakládat na plné uvolnění dynamiky dat pomocí rychleji pracujícího systému budování a zavádění standardů, aby se tak zařídily datové toky, přeshraniční přenosy dat a jejich bezpečnostní ochrana. Digitální ekonomika by opravdu mohla celonárodně sehrát svou kriticky důležitou roli,“ řekl Yang.

Ve 14. pětiletém plánu se Čína na digitální ekonomiku zaměřuje jako na stěžejní záležitost, a tak ambiciózně stanovuje, že do roku 2025 má podíl produkce klíčových průmyslů digitální ekonomiky činit 10 procent HDP země.

„Čína bude v nadcházejících letech věnovat více pozornosti vysoce kvalitnímu digitálnímu rozvoji,“ řekl šéf-ekonom Zheshang Securitie Co Ltd. Li Chao. Kdy stojí za připomenutí, že „vysoce kvalitní rozvoj“ je teď v čínských rozvojových záměrech určitým skoro zaklínadlem. Má jít o rozvoj tažený inovacemi, nikoliv snad budováním většího rozsahu továren atp., nýbrž postavený na inovacích a nárůstu produktivity technologií a procesů, což je také i nezbytná složka na cestě Číny k rozvoji, který nenarazí na nějaké meze růstu v podobě zejména pasti středních příjmů.

Li dodal, že i poslední vládní směrnice poukazují na „digitální Čínu“ jako na samostatný rozvojový záměr, přičemž znovu ujišťoval o pevném odhodlání země rozvíjet právě digitální ekonomiku, když zejména od ní se dá očekávat čerstvý ekonomický impuls.

Jde o komentáře, které pronáší v době před 4. Čínským digitálním summitem, jenž se má konat ve městě Fuzhou v provincii Fujian ve dnech 25. až 26. dubna, kdy letošním tématem zasedání má být „Nový potenciál pro data a nová cesta digitální Číny.“

Tento summit bude mít smíšený charakter. Probíhat bude jak přes internet, tak i s fyzickou přítomností mnoha účastníků. Součástí té internetové části budou ukázky většího množství virtuálních a interaktivních produktů jako jsou videa s ultra-vysokým rozlišením přenášená pomocí 5G sítí a dokonce holografické projekce.

Na tomto summitu a při výstavách a prezentacích, které jsou jeho součástí, určitě bude čím se chlubit, nicméně jsou i takoví, kteří se chlubí summitem samotným. „Tento summit, který nejenže bude mít jedno hlavní fórum, ale i rekordní počet 20 pod-fór, bude sloužit jako platforma k seznámení se s rozvojovou politikou informatizace, budou se tam předvádět poslední úspěchy a proběhne tam výměna zkušeností a postupů při budování nové digitální Číny,“ říká zástupce guvernéra provincie Fujian, Guo Ningning.

Digitalizace Číny probíhala v poslední době závratným tempem a to nejen v rozvinutých průmyslových oblastech, kde se situace neliší od vysoce rozvinutých zemí, ale je nutno si uvědomit, že na čínském venkově je spousta regionů, kde donedávna neměli ani elektřinu, natožpak aby tam lidé doma měli internet. Nemělo by však trvat moc dlouho, kdy bude mít internet běžný pěstitel yaků v Tibetu nebo velbloudů v poušti Gobi. Podle Národního úřadu pro kybernetický prostor Číny dosáhla země v posledních pěti letech i v této digitalizaci odlehlého venkova značných úspěchů, když v té době vyrostl počet uživatelů internetu v zemi ze 688 milionů na 989 milionů a míra pokrytí domácností internetem vzrostla z 50,3 procent na 70,4 procenta.

Také schopnost této země vyvíjet inovace se značně zlepšuje, když největšího úspěchu se dosáhlo v používání a v pokrytí sítěmi 5G. Čína se však snaží dostat do čela i v řadě oborů, digitálních technologií, které jsou prozatím ještě záležitostí laboratoří a špičkového výzkumu. Kromě toho, že jak už jsme se zmínili, pracuje na vývoji 6G technologií, usilovně vyvíjí umělou inteligenci, kvantové počítače a kvantové komunikace. Jak už jsme referovali, tak Čínští vědci doufají, že během následujících pěti let vyvinou vysokorychlostní kvantový komunikační systém dalekého dosahu postavený ze součástek domácí výroby, který půjde integrovat do soustav klasických komunikačních technologií.

O rychlosti, s jakou Čína postupuje k cíli stát se jedním z technologických a inovativních vůdců planety svědčí např. to, že Čína se během let 2015 až 2020 vyšplhala v Indexu světového intelektuálního vlastnictví od Organizace pro globální inovace z 29. místa na 14. místo.