Záměrné zavírání očí před výzvami budoucnosti, před skutečnými demografickými nebezpečími a sociálními otřesy, které ohrožují Evropu kvůli obrovské masové migraci ze sousedních kontinentů. (Foto: Flickr)
Historici jednoho dne označí za největší chybu selhání vládců států a budou poukazovat na to, jak vysoce civilizované státy se mohly tak zničit.
Všude kolem nás tikají časované bomby – politici je však nejen záměrně ignorují, ale nepřímo dokonce dělají vše pro to, aby nedošlo ke zneužití.
Jedna z bomb je ve státech Maghrebu: Tam několik milionů mladých mužů čeká na příležitost přijít do Evropy, kteří již ve svých zemích nevidí budoucnost.
Je to takříkajíc „západoarabský“ ekvivalent syrské a irácké masy uprchlíků, kteří doufají, že budou pokračovat ve své cestě v Turecku, na Středním východě a na řeckých ostrovech.
V Maroku, Alžírsku a Tunisku je situace beznadějná, zejména pro mladé lidi, a koronová pandemie situaci ještě zhoršila.
S blížícím se jarem, mírnějšími teplotami a do té doby zvýšenou přítomností humanitárních „námořních záchranných člunů“ ve Středomoří eskaluje nedočkavost mladých mužů.
Již za několik týdnů, píše „Neue Zürcher Zeitung“ (NZZ), lze očekávat silnou vlnu migrantů ze severní Afriky.
Zejména v poměrně malém Tunisku je nyní migrační tlak obrovský; kolem jednoho milionu lidí je tam nezaměstnaných – plus podle NZZ statisíce, kteří pracují „ve stínové ekonomice nebo v nejistých podmínkách v zemědělství nebo jako dělníci“.
V sousedních zemích Alžírsko a Maroko je situace poněkud uvolněnější, ale i tam se stále více mladých mužů tlačí do zahraničí – včetně nezletilých, kteří se poté snaží posunout vpřed jako „kotvící osoby“ za účelem pozdějšího sloučení rodiny a zde jako UMA („nezletilí žadatelé o azyl bez doprovodu“) se dostává příliš často zviditelnění.
Vzhledem k tomu, že situace bude na rozdíl od roku 2019 zásadně odlišná v důsledku epochálních škod způsobených pandemií, dřívější argumenty osob činících dobro a vítaných nadšenců – od „můžeme to udělat“ po „máme dost“ nebo „máme prostor “- neměl by být den mít delší platnost. Jsme zlomení sami a každá další imigrace do sociálních systémů má potenciál jednou provždy zničit sociální mír.
Proto je nyní naléhavě nutná dvojí strategie: podpora vzdělávání a infrastruktury pro spolkové země – při současném zachování přísné linie nulové tolerance vůči přistěhovalectví z těchto zemí.
Organizaci EU pro ochranu hranic Frontex musí být konečně svěřeny další pravomoci a mnohem silnější mandát – jinak stará Evropa, kterou v současné době ovládají uprchlíci ze tří stran (Egejský / Balkán, centrální Středomoří, Kanárské ostrovy), zkolabuje pod náporem migrantů.
Zdroj: journalistenwatch.com, pz.cz