V roce pandemie loni 23. listopadu Čína oficiálně vyhlásila, že už naprosto vymýtila chudobu ve venkovských oblastech. (Foto: Flickr)

Představovalo to pro ni 40 let „dlouhý pochod“ posledních dvou generací extrémně vysokého růstu a generální tajemník OSN Guterres tento úspěch prohlásil za historicky největší úspěch v boji s chudobou. Ale ať je ten úspěch jakkoliv kolosální, vyhráno ještě není.

Jak se tyto výsledky promítly do jednotlivých lidských osudů lze ilustrovat na zemědělci jménem Yun Qi z vesnice Shangwopu na severovýchodě Číny. Z bídy se vyhrabal teprve před pár lety. Tehdy bydlel v chatrči bez standardního bytového vybavení, kdy v této vesnici byl roční příjem na hlavu 3000 RMB (450$, 9760Kč).

Říká o tom: „Byli jsme chudá rodina, neměli jsme žádné peníze. Všechno, co jsem vydělával, šlo doktorovi, jelikož manželka má revmatickou artritidu, takže jsme si nemohli dovolit koupit si i něco hezkého.“

Teď se ale vesnice během pár let úplně změnila. Yun teď bydlí v nově postaveném domečku s tekoucí vodou, plynovým sporákem a internetovým připojením. Odváží se odpadky, zavedli veřejnou dopravu, zdravotnictví a veřejné služby se dostaly na úplně jinou úroveň. Příjmy během pár let vyrostly více než předtím za desítky let, když průměrný příjem na hlavu je tam teď 18000RMB (2785$, 60401Kč) – při čínské cenové hladině. Vzestup životní úrovně tedy přímo pohádkový.

„Od spuštění této národní politiky se životní úroveň zvedá,“ pochvaluje si Yun. „Mám dost pěkný příjem, máme kartu zdravotního pojištění, které kryje chronické choroby, což nám šetří spoustu peněz. Poměry jsou teď o dost lepší.“

Stejně jako Yun, bylo během posledních 40 let z bídy vytrženo 850 milionů lidí, tj. v průměru přes 21 milionů ročně a skoro 2 miliony měsíčně, kdy tyto věci se ovšem dostaly do vysokého tempa až v posledních letech, takže ta tempa v nedávné době byla daleko vyšší. Ale skutečné vítězství to zdaleka ještě není. Teď je třeba tento stav stabilizovat a zajistit, že někteří z těch lidí se do chudoby znovu kvůli nepříznivým okolnostem nepropadnou.

Ono totiž vyhrabání se z bídy nikde na světě není moc spolehlivé. Všechny krize, co náš svět postihují, obvykle miliony před tím od chudoby osvobozených lidí, do ní zpátky uvrhávají a nemusí jít o až tak dramatické události. Dokonce i země jako evropské Španělsko zaznamenává, že třetina lidí, kteří se vyhrabou z chudoby, do ní do 12 měsíců zpátky spadnou. V rozvojových zemích je to ještě dramatičtější. V Keni se podařilo roku 2000 dostat 50 procent venkovských domácností z chudoby, ale do deseti let jich 39 procent do bídy zase upadlo.

Světová banka, která se snaží půjčkami a granty v zemích s nízkým a středním příjmem vymýtit chudobu, vidí na této cestě jako jeden z největších problémů křehkost dosazovaných úspěchů, neboť ti od chudoby osvobození do ní do velké míry upadají znovu a nemají k návratu do ní nikdy daleko.

Jedním z faktorů, který masově uvrhává lidi zpět do chudoby, je současná pandemie COVID-19. Podle Světové banky se kvůli epidemii loni do extrémní chudoby vrátilo 88 až 115 milionů lidí, přičemž pro letošek se odhaduje další růst těch to čísel na asi 150 milionů.

V Číně se sice COVID-19 už nešíří, to ale neznamená, že hrozba propadnutí zpět do chudoby pro mnoho lidí je zažehnána. Ty dopady jsou obvykle mnohem delší a mnoho lidí všude po světě upadá do chudoby až s delší časovou prodlevou po primárních událostech, které to způsobily, před čímž Čínu varovala i Světová banka.

Aby tomuto nebezpečí Čína vzdorovala, rozhodla se více opřít do svého plánu na revitalizaci venkova stanoveného na 19. Sjezdu Čínské komunistické strany roku 2017, který není jen plánem na pozdvihnutí venkova, nýbrž plánem k trvalému rozvojovému rozhýbání venkova, jako se Číně podařilo rozhýbat rozvoj městských oblastí, kdy k tomu patří i prudké zvyšování technické vybavenosti a produktivity zemědělství.

Byl k tomu zřízen koordinační orgán Národní úřad pro revitalizaci venkova, na nějž jsou napojeny i výzkumné a strategie připravující odborné kapacity. Pozdvihnutí venkova nemá být taženo nějakými přerozdělovanými „dávkami“ nýbrž rozhýbaným rozvojem a produktivitou venkova.

Jako při každém nebezpečí i u rizika opětovného spadnutí do chudoby velice závisí na rychlosti a včasnosti potřebných zásahů. Proto jsou teď opatření Národního úřadu pro revitalizaci venkova ohledně oblastí, které se dostaly z chudoby teprve nedávno, vedena podle zásad „rychlé zjištění, rychlý zásah a včasná pomoc.“ Zvláště se to týká těch 9,6 milionu lidí, kteří byli přesídleni z nehostinných oblastí do příjemnějšího a k životu přívětivějšího prostředí, kde se má zvýšit jejich životní úroveň a otevřou se pro místní obyvatelstvo i příležitosti pro venkovské podnikání.

Jelikož ta revitalizace venkova musí být tažena rozvojem jeho produktivity, jak pokud jde o produktivitu zemědělství, tak o rozvoj venkovských podniků a přilákání investorů na venkov, tak rozvoj venkovského podnikání má nejvyšší prioritu. Pomáhá se např. s rozmachem turistiky na venkov a se zřizováním e-commerce obchodních platforem pro rolníky, aby se jim snadněji dařilo prodávat zemědělské produkty.

Jako v Číně všechny rozvojové plány, musí rozvoj vyrůstat jak popínavé rostliny kolem svých opěr spočívajících v rozvoji infrastruktur, zejména dopravních a logistických. Pro venkov se tedy rozběhla iniciativa „Poslední kilometr,“ kde nejde jen o výstavbu venkovských komunikací, nýbrž i o logistické zabezpečení fungování dodavatelsko-odběratelských řetězců mezi vesnicemi a městy.

Čínský ministr zemědělství a venkova Tang Renjiang řídí zajišťování zlepšujícího se školství, zdravotní péče, pečovatelských služeb, sociálního pojištění, sanitárních a kanalizačních infrastruktur, aby všichni vesničané měli vše to, co dosud patřilo spíše k městskému životu.

V programu revitalizace venkova se tedy vynakládá veškeré úsilí, aby dosavadní úspěchy boje s chudobou se staly nezvratnými a naopak, aby tvořili nástupiště pro budoucí rychlý rozvoj, jaký dosud býval spíše záležitostí měst, kdy rozdíly mezi městským způsobem života a venkovským se mají rychle stírat.

V těchto dnech probíhá v Číně každoroční tzv. Dvojí zasedání, kdy se schází Národní lidový kongres a Národní komise Čínské lidové politické konzultativní konference (CPPCC), kde se projednávají a konzultacemi mezi nejvyšším vedením a zástupci lidu k zajištění dobré zpětné vazby finalizují rozvojové plány. V té další fázi rozvojových záměrů země, které se tam budou letos probírat, bude klíčovou roli hrát revitalizace venkova a zabezpečení, aby někde zase nedošlo k propadu do chudoby.