Čína zahajuje pilotní testování digitálního jüanu. Na sociální síti WeChat se objevily fotografie speciální aplikace Agricultural Bank of China, která umožňuje provádět transakce s digitálním jüanem. Uvádí se, že aplikace stále pracuje pro omezený okruh uživatelů ve čtyřech regionech.
Podle fotografií je aplikace velmi podobná uživatelskému rozhraní mobilních platebních aplikací Alipay a WeChat Pay, které jsou populární v Číně. Na prvním místě je funkce skenování QR kódu pro provedení platby. K dispozici jsou také funkce převodů peněz, přijímání plateb, směnárna deviz, nastavení elektronické peněženky. Ti, kteří alespoň jednou použili stávající čínské mobilní platební aplikace od Alibaby nebo Tencentu, si tohoto rozdílu všimnou jen sotva. Zdá se, že v současné době je významný vizuální rozdíl v tom, že namísto elektronického účtu Alipay nebo WeChat Pay se zobrazuje virtuální účet Agricultural Bank of China a částka na účtu se zobrazuje v digitálních jüanech.
V loňském roce řekl šéf Centra pro vývoj měny ČLR Mu Čchang-čchun, že digitální jüan by se měl stát zákonným platidlem se stejnou suverenitou jako měna s nuceným oběhem. Poukázal na to, že kryptojüan nahradí pouze hotovost v oběhu M0, proto není nutná vážná restrukturalizace měnové politiky v souvislosti se zavedením digitálního jüanu. V prosinci 2019 oznámil, že digitální jüan je připraven na pilotní testování. Tehdy se uvádělo, že největší čtyři čínské banky, včetně ABC, společně s „trojkou“ mobilních operátorů, měly do konce roku zahájit pilotní projekty v Šen-čenu a Su-čou.
Pokud věřit zprávám kryptoměnového společenství s odkazem na zástupce ABC, pak se geografie pilotních zkoušek poněkud rozšířila. Testování proběhne ve čtyřech regionech – Šen-čenu, Siung-an, Čcheng-tu a Su-čou. První testování kryptojüanů v reálném životě by se mělo provádět v nákupních centrech v Čcheng-tu. Datum oficiálního zahájení testování není známo, ačkoliv pro uživatele už je dostupná mobilní aplikace ke stažení.
To znamená, že v podstatě veškerá práce na přípravě ke zkouškám je již hotová. Čínská centrální banka zaregistrovala 84 patentů souvisejících s digitální měnou. Žádosti o patent Čínské lidové banky v podstatě popisují protokoly pro kontrolu vydávání digitálního jüanu do oběhu. Kromě toho se v těchto přihláškách zveřejňují mechanismy mezibankovních transakcí a integrace kryptopeněženek s existující bankovní infrastrukturou ČLR.
V oblasti elektronických plateb se Čína již dostala na první příčky. V každodenním životě Číňané používají stále méně hotovostní platby. Mobilní platební služby WeChat Pay nebo Alipay zaujímají téměř monopolní postavení na trhu. Objem mobilních transakcí v loňském roce přesáhl 40 bilionů dolarů a podle odhadů společnosti iiMedia Research se dostane letos počet uživatelů mobilních platebních aplikací v Číně na 790 milionů lidí. Můžeme říci, že Čína zůstává lídrem v počtu bezhotovostních plateb. Proto je využívání digitálního jüanu logickým krokem ve vývoji tohoto systému. Na rozdíl od soukromých služeb se bude jednat o centralizovaný státní platební systém, který bude absolutně suverénní a spolehlivý jako i další národní systémy. Jeho popularita však bude záviset na tom, jak to bude výhodné pro lidi. Takže stát zřejmě nebude potlačovat soukromé společnosti, o všem bude rozhodovat trh, řekl Sputniku vedoucí Centra výzkumu bankovnictví Centrální finanční univerzity ČLR Guo Tianyong.
„Domnívám se, že úspěch testování digitálního jüanu závisí na tom, jak se bude pohodlně používat. Obecně je používání digitálních peněz pro platby mnohem více efektivní než používání papírových peněz, bankovních karet a dalších elektronických platebních prostředků. Je ale nutné relativně vyšší zabezpečení systému. A to vše bude jasné pouze v procesu testování a přijímání zpětné vazby od uživatelů. Digitální jüan bude vydávat centrální banka, což znamená, že ve státním systému se jedná o zcela nový platební mechanismus. Z pohledu obyčejných lidí je nepravděpodobné, že se dojmy z používání tohoto systému budou silně lišit od používání systémů mobilních plateb, jako jsou Alipay či WeChat Pay. To však neznamená, že centrální banka poté, co uvede svůj vlastní produkt, potlačí produkty těchto soukromých společností. Platby jsou pořád tržním chováním, všechno záleží na tom, jak moc pohodlný se bude lidem zdát tento servis a způsob platby. Myslím si tedy, že stávající platební systémy budou i nadále fungovat. A pokud se ukáže, že používání digitálního jüanu bude pohodlné, je pravděpodobné, že k tomuto způsobu platby bude mít sklon více a více lidí.“
Úřady se snaží udělat z digitálního jüanu pohodlný způsob pro uživatele. Snaží se vyhnout se nedostatkům, které existovaly v tradičních kryptoměnách. Je již známo, že digitální jüan se bude hodně lišit od tradičních kryptoměn, jako je bitcoin. Zaprvé to nebude fungovat pouze na tzv. blockchainu, což zvýší schopnost systému zpracovávat transakce na 300 tisíc za sekundu. Kromě toho pro platbu nebude nutnost mít připojení k internetu. První pohled na aplikaci vydanou společností ABC ukazuje, že digitální systém jüanu podporuje technologii NFC, což je bezdrátový přenos dat krátkého dosahu. Ta umožňuje výměnu dat mezi zařízeními umístěnými ve vzdálenosti asi 10 centimetrů. Díky tomu je systém pohodlnější a univerzálnější, a to pro všechny uživatele a regiony.
Zavedení digitální státní měny do oběhu umožní účinnější kontrolu množství peněz v oběhu, provádět měnovou politiku a regulaci kapitálových toků. V současných podmínkách, kdy úřady země vyvíjejí různé stimuly pro ekonomiku, může být dostupnost nástrojů digitální kontroly důležitým nástrojem k zajištění účinnosti státní podpory. Kritici digitalizace měn přitom často poukazují na to, že takový centralizovaný systém může připravit komerční banky o práci a podkopat zavedený finanční systém, protože pro vydávání, vklad, distribuci, nakládání s penězi již není zapotřebí mnoho zprostředkovatelů.
Aby se ovšem zabránilo „bankovnímu šoku“, úřady se rozhodly provést zavedení digitálního jüanu ve dvou fázích. Dříve se uvádělo, že Čínská lidová banka bude přidělovat digitální jüan komerčním bankám výměnou za fiat jüany (měnu s nuceným oběhem), které jsou uloženy jako rezerva v centrální bance. A pak zase komerční banky zavedou do oběhu digitální jüan.
Zdroj: snews.com