Český poslanec Jan Zahradil je přesvědčen, že v nejbližší době se Evropané budou muset přizpůsobit k životu v podmínkách válečné ekonomiky. (Foto: Facebook)
To znamená, že veškeré výdaje spojené s klimatickými změnami již nebudou aktuální, a to kvůli nadměrné finanční zátěži. Navíc současná krize Evropě ukázala nutnost zabezpečení strategické soběstačnosti.
Evropská unie ted´ musí odpískat tzv. Green Deal. Nebo pošle celou evropskou ekonomiku z očekávané recese přímo ke dnu. Průmysl, automobilky, jakákoliv výroba (manufacturing) se z tohoto budou hrabat léta, i za stávajících technologických podmínek. Na investice do "zelených" technologií zkrátka nebudou peníze. Moudré hlavy, co od stolu spřádají úvahy, jak právě tahle krize spustí ty správné superhypermoderní inovace, necht´ se zklidní. Greta, Extinction Rebellion, Fridays For Future, to je všechno luxus, který si možná může dovolit bohatá společnost v dobách klidu a míru. Ale v (částečně) válečné ekonomice, která nás alespoň dočasně čeká, to bude muset stranou.
Druhý poznatek: jedním z velmi skloňovaných termínů blízké budoucnosti se stane "soběstačnost". Jednak se ukazuje, že outsourcing téměř veškeré výroby mimo území EU je sice ekonomicky výhodný, ale strategicky už neúnosný. Pak není nikdo schopen v této krizi vyrobit v krátké době třeba ani ten základní zdravotnický materiál a celá Evropa stojí před Čínou jak parta žebráků. A navíc nás nepochybně čeká i vlna ekonomického a obchodního protekcionismu. Musíme si proto znovu nadefinovat, co znamená "strategická soběstačnost" – potravinová, energetická, surovinová, materiální atd. A až tohle odezní, ji začít rychle zajišťovat.
Politika doby post-virové bude o dost jiná než předtím. Globalizační a integrační tendence dostanou tvrdý úder. Je čas přestat snít.
