Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.SouhlasímNesouhlasímOchrana osobních údajů
Plán řecké vlády na vybudování nových táborů pro migranty na pěti ostrovech v Egejském moři vyvolal zuřivý odpor místních obyvatel, kteří se obávají, že nová zařízení povzbudí další masovou vlnu migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.
Řecká vláda tvrdí, že nové tábory, které mají být zprovozněny nejpozději v červenci 2020, zmírní zoufalé přeplnění ve stávajících táborech, které byly ostře kritizovány mezinárodní komunitou. Místní obyvatelé požadují, aby byli migranti převezeni do táborů na řecké pevnině.
25. února 2020 zabránilo více než 500 místních obyvatel stavebním dělníkům v přístupu k místu plánované výstavby nového tábora u městečka Mantamados na ostrově Lesbos. Pořádková policie použila k rozptýlení davu slzný plyn a omračující granáty.
K podobným střetům došlo i na velkém řeckém ostrově Chios, který se nachází méně než 20 kilometrů od tureckého pobřeží, odkud každoročně odplouvají desítky tisíc migrantů v naději, že se jim podaří dostat na evropskou pevninu.
Nové zařízení na ostrově Lesbos, které má nahradit stávající "otevřený" tábor v Morii, bude tzv. uzavřeným táborem, do kterého bude vstup přísně kontrolován. Migranti budou moci tento tábor během dne opustit, ale v noci bude uzavřen. Cílem je kontrolovat každé jejich hnutí a zabránit migrantům v útěku na řeckou pevninu.
Kromě ostrova Lesbos plánují řecké orgány vybudovat podobné uzavřené tábory také na ostrovech Chios, Kos, Leros a Samos. Všechny tyto ostrovy jsou velmi blízko tureckého pobřeží.
Stávající tábor u města Moria je rozlehlé zařízení postavené pro maximálně 3 000 migrantů. V současné době je v něm ubytováno více než 20 000 lidí, z nichž přibližně třetina je mladších 18 let. Tábor si vysloužil rozsáhlou mezinárodní kritiku za otřesné životní podmínky, v kterých tam migranti živoří.
Sophie McCann, mluvčí neziskové organizace Lékaři bez hranic ( Médecins Sans Frontières, MSF), to popsala takto:
"Migranti tam žijí v otřesných, prakticky středověkých podmínkách... téměř bez přístupu k základním službám, včetně čisté a teplé vody, elektřiny, hygienickým zařízením a zdravotní péči. Naše lékařské týmy se denně snaží léčit následné zhoršení zdraví migrantů a poruchy jejich psychického stavu."
V roce 2016 zavedly řecké orgány, s plnou podporou EU, takzvanou politiku " zadržování", která měla migranty odradit od přeplutí mořského průlivu z Turecka do Řecka. Tato politika vyžaduje, aby migranti zůstali na ostrovech - bez naděje na to, že se před vyřízením jejich žádosti o azyl dostanou na řeckou pevninu. S nevyřízenými desítkami tisíc žádostí o azyl se celý oficiální azylový systém zadřel. Na řeckých ostrovech je nyní de facto uvězněno přibližně 40 000 migrantů.
Politika "zadržování" velice rozhněvala místní obyvatele, kteří si stěžují, že migranti jsou zodpovědní za raketový nárůst počtu trestných činů. "Místním lidem je ničen majetek, jsou zabíjeny jejich ovce a kozy, a jsou vykrádány jejich domovy," řekl Nikos Trakellis, lídr komunity ve městě Moria. "Před několika lety, když bylo na našem ostrově 5 000 migrantů, tak se nám tehdejší situace vůbec nezamlouvala. Ale nyní máme pocit, že se to úřadům všechno naprosto vymklo z rukou."
V říjnu 2019 oznámila řecká vláda plán přesunout 20 000 migrantů z Egejských ostrovů na pevninu. Následný nárůst počtu nových migrantů z Turecka však způsobil, že tábory jsou na ostrovech už zase přeplněné.
Řecké orgány prohlašují, že se snaží, aby vyhověly všem: místním obyvatelům, migrantům a přitom ještě skupinám hájícím lidská práva. "Vláda se snaží situaci změnit, snaží se realizovat svoje plány," řekl jeden státní úředník tiskové agentuře Reuters. "Pokud nepostavíme nová zařízení, životní podmínky migrantů na ostrovech se nezlepší."
Regionální guvernér Severní Egejské oblasti Kostas Moutzouris, který se staví proti vládnímu plánu vybudovat stálé tábory pro migranty na ostrovech v Egejském moři, označil situaci na ostrově Lesbos za "sud střelného prachu před výbuchem". Dodal: "Je nezbytné vyhlásit stav nouze." A pak varoval:
"Bojím se o bezpečnost našich lidí, obyvatel ostrova Lesbos. Zlepšení situace vyžaduje, aby byla většina uprchlíků přemístěna na řeckou pevninu a aby z Turecka již nikdo nepřiplouval. Pokud se to nestane, bude to katastrofa."
Mluvčí vlády Stelios Petsas, který označil stávající zařízení za "časované bomby ohrožující veřejné zdraví", dále řekl:
"Žádáme místní komunity, aby pochopily, že tato nová uzavřená zařízení budou ku prospěchu jak Řecku, tak i pro ně. V posledních letech se mezi námi vyvinul deficit vzájemné důvěry, a důvěru je třeba obnovit. Postavíme uzavřená střediska pro migranty a ty stávající zavřeme. To vám vláda slibuje."
"Nové tábory uspíší azylové řízení, aby mohli být ti, kteří mají na azyl nárok, převezeni na západ a ti, kteří na azyl nárok nemají, vráceni do Turecka."
Řecká pravicová vláda pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise, který nastoupil do své funkce po parlamentních volbách v červenci 2019, zaujala k migraci tvrdší přístup než předchozí levicová vláda vedená Alexisem Tsiprasem:
- Červenec 2019. Nová vláda zrušila přístup žadatelů o azyl a migrantů bez osobních dokladů k veřejné zdravotní péči.
- Září 2019. Vláda stanovila přísnější kritéria jak pro žádost, tak pro schválení žádosti o azyl. Rovněž se zavázala do konce roku 2020 posílit bezpečnost hranic a vrátit 10 000 nelegálních migrantů zpět do Turecka.
- Říjen 2019. Řecký parlament schválil nový azylový zákon, který zavedl rozsáhlé změny ve vnitrostátním azylovém systému, včetně omezení možností k odvolání a usnadnění vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl.
- Listopad 2019. Vláda oznámila, že zpřísní kontroly na řeckých hranicích a odstraní zácpy v postupech prověřování žádostí o azyl.
- Leden 2020. Vláda oznámila výstavbu plovoucího plotu, který má odradit migranty, kteří připlouvají po moři. Podél pobřeží Lesbosu bude zřízena 2,7 kilometru dlouhá bariéra, která bude vysoká asi 50 centimetrů nad hladinou moře a bude mít světla, která ji v noci zviditelní. Pokud bude tato bariéra účinná a sníží příval migrantů, mohla by být prodloužena na 15 nebo i více kilometrů.
- Únor 2020. Řecký parlament schválil zákon upravující činnost všech nevládních organizací zabývajících se migrací. Cílem zákona je zajistit, aby nevládní organizace neměly z masové migrace zisk a aby jejich chování nebylo "nevhodné a parazitující".
Kyriakos Mitsotakis nedávno prohlásil, že Řecko již není otevřeno každému, kdo chce přijít:
"Vítáni jsou v Řecku pouze ti, které si vybereme. Ti, kteří nejsou vítáni, budou vráceni. Trvale překazíme operace ilegálních pašeráků lidí, a zabouchneme dveře před nosem těm, kteří k nám chtějí přijít, přestože nárok na azyl nemají."
Od roku 2015 vstoupil do Evropské unie přes Řecko více než milion migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.
Dohoda mezi EU a Tureckem z března 2016 tento příval migrantů snížila, ale počet příchozích v roce 2019 opět vzrostl poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan začal Evropě znovu vyhrožovat, že ji zaplaví muslimskými migranty.
Řečtí činitelé jsou přesvědčeni, že Erdoğan osobně řídí migrační toky do Řecka, jak se mu líbí, jen aby z Evropské unie vyždímal co nejvíce peněz a další politické ústupky.
Řecký ministr pro imigraci Giorgos Koumoutsakos poznamenal, že když Turecko "neustále opakuje, že se chystá znovu otevřít stavidla masové migraci na Západ, migranti toho využívají, přesouvají se k hranicím a čekají na jejich otevření". A dodal:
"Evropa nesmí ustupovat před výhružkami ani před vydíráním. Evropané by ovšem měli pochopit situaci, s níž se Turci potýkají. Ale na druhou stranu si Ankara musí uvědomit, že toto není ten nejlepší způsob, jak s EU vyjednávat."
V roce 2019 se podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostalo do Řecka přibližně 60 000 migrantů, což je průměrně 164 migrantů denně. Téměř 80 % z nich připlulo na ostrovy Chios, Lesbos a Samos.
Tento trend v roce 2020 bohužel pokračuje dál: Podle UNHCR vstoupilo do Řecka během prvních šesti týdnů tohoto roku více než 6 000 migrantů, což je průměrně 133 denně. Mezi zeměmi původu migrantů jsou nejvíce zastoupeny tyto země: Afghánistán (50 %); Sýrie (21 %); Kongo (6 %) a Irák (3,5 %).
Nedávné boje v Idlibu, válkou zničené provincii v severozápadní Sýrii, vyhnaly téměř milion lidí z jejich domovů - většina z nich jsou ženy a děti - kteří hledají útočiště poblíž tureckých hranic.
Turecko, které v současné době poskytuje útočiště téměř čtyřem milionům syrských uprchlíků, prohlásilo, že nový příliv uprchlíků již nezvládne a opakovaně vyhrožuje, že opět otevře stavidla masové migraci do Evropy.
Soeren Kern
