Vědci pomocí myšlenkového experimentu v kvantové fyzice začínají být vysvětlení, která jsme předtím brali jako fakta, zpochybněna. (Foto: Pxfuel)
Vědci ve skutečnosti nemilují nic tak, jako tvrdá fakta. Ovšem fakta, o kterých se zrovna teď ujišťují, způsobují, že badatelé si natahují mozky na skřipec, neboť se trápí s myšlenkovým experimentem, který provedli v komplikovaném světě kvantové fyziky.
Tento myšlenkový experiment kvantové fyziky tlačí výzkumníky k hranicím jejich představivosti
Mezinárodní tým fyziků teď už naznačuje, že nějako jako objektivní realita, vlastně vůbec neexistuje. Znamená to, že vše, co jsme zatím akceptovali jako fakta, by ve skutečnosti mohlo být jen subjektivním vnímáním.
Vědecká zjištění jsou zpravidla založena na faktech vytvořených pozorováními. Samozřejmě, že je naprosto nezbytné, provádět tato měření tak objektivně, jak je jen možné, tj. oproštěná od hodnocení a překrucování.
Že tomu ale tak nezbytně nemusí být, empiricky prokázali chytří myslitelé, kteří se věnovali výzkumu kvantové fyziky. A tyto vhledy dovnitř pocházející od nich nás přinutí k pochybnostem o objektivní realitě.
Wingerův přítel vznáší otázky
Výsledky studie, kterou vydali v žurnálu „Science Advances“, pojednává o problému měření v kvantové mechanice. Kvantově mechanické systémy by totiž měly být ve stavu superpozice, dokud nenastane okamžik měření.
To znamená, že přes sebe přesahují, aniž by spolu interferovaly. Jakmile ale nastane měření ve formě pozorování, tak lze zaznamenat pouze hodnoty jednoho přesného stavu. Ten stav souběžné superpozice částic nebo atomů by tudíž měl tím být odstraněn.
Když se do toho ale zahrne i pozorovatel sám, tak je svět kvantově mechanických měření zase jednou obrácen vzhůru nohama. Původ tohoto myšlenkového experimentu se táhne do minulosti až k nositeli Nobelovy ceny za fyziku Eugenovi Wignerovi, který s ním přišel už v roce 1961 pod názvem „Wignerův přítel“. Wignerův přítel hraje roli pozorovatele, který hází mincí. Mince vstoupí do stavu kvantového systému a nachází se v tomto stavu superpozice různých stavů až do okamžiku dopadu.
Jakmile Wignerův přítel zkontroluje, jestli minci padla jako panna nebo jako lev, tak je tento kvantový superpoziční stav zrušen.
Jenže i ten Wignerův přítel vstupuje do kvantového systému, který pro změnu pozoruje i Wigner sám. Pro něj jsou oba ty objekty, jak jeho přítel, ta mince ve stavu kvantové superpozice více stavů.
To vede k faktu, že sice každé hození mincí pro Wignerova přítele vede k výsledku, který je pro něj jasný, ale u Wignera samotného je realita jiná.
Je tedy kvantová mechanika neslučitelná s objektivními fakty?
Přinejmenším výzkumníci si tuto otázku položili a z Wignerova myšlenkového experimentu udělali empirickou záležitost. Prováděli měření za využití kvantového počítače skládajícího se ze tří párů fotonů propojených do vázaných stavů pomocí dvou vlastních krabic v rámci společného stavu.
Jeden pár fotonů pokaždé fungoval jako ta mince, jeden pár jako to vržení a ten poslední fungoval jako pozorovatel mimo dotyčnou krabici. Vědci museli dospět k závěru, že kvantová mechanika nefunguje ruku v ruce s předpokladem objektivních fakt.
Zdroj: advances.sciencemag.org
