Mezinárodní skupina vědců zjistila důvody pádu Novoasyrské říše, která je v historii lidstva považována za první světové impérium. Článek vědců byl zveřejněn v časopisu Science Advances. (Foto: Wikipedia)

Specialisté shromáždili vzorky stalagmitů z jeskyně Kuna Ba na severu Iráku, aby stanovili charakter srážek v Mezopotámii v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

Stalagmity rostou zdola nahoru, když ze stropu jeskyně kape dešťová voda, zatímco se vysráží rozpuštěné látky.

V minerálních útvarech je poměr izotopů kyslíku, obsažených ve vodě, fixován. Tento poměr lze použít ke stanovení klimatických podmínek v různých časových obdobích.

Vzorky stalagmitů byly přesně datovány na základě poměru izotopů uranu a thoria.

Archeologové zjistili, že rozkvět říše připadal na dvě století abnormálně vlhkého podnebí po čtyřech tisících letech vyprahlého období.

Novoasyrská říše existovala od roku 912 do roku 609 před naším letopočtem. V polovině 7. století před naším letopočtem se obnovilo velké a dlouhé období sucha, které trvalo desetiletí a způsobilo úpadek zemědělství. To zase přispělo k politickému a ekonomickému krachu říše.

Během svého rozkvětu se Novoasyrský stát táhl od Středozemního moře a Egyptu na západě k Perskému zálivu a západnímu Íránu na východě.

V říjnu jsme psali o Akkadské říši, která existovala zhruba v letech 2334 – 2154 př. n. l. a zahrnovala prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie.

Vědcům z japonské univerzity v Hokkaidó se nyní podařilo zjistit, proč došlo ke zmizení této říše. Takové informace se uváděly na vědeckém zpravodajském serveru EurekAlert.

Vědci provedli paleoklimatické rekonstrukce změn teploty a vodního režimu v oblasti archeologického naleziště starověkého města Šubat-Enlil v dnešní Sýrii. Celkem bylo analyzováno šest vzorků fosilních korálů, které byly staré 4,1 tisíc let a pocházely z Ománského zálivu. Tyto údaje následně porovnali s moderními korály, přičemž byly brány v potaz i údaje o současném klimatu.

Ukázalo se, že před čtyřmi tisíci lety postihlo území Akkadské říše závažné a nečekané sucho. Nedostatek dešťových srážek a intenzivní prachové bouře způsobily velké škody v zemědělství, což zřejmě vedlo k sociální nestabilitě a všeobecnému hladu. To všechno pak následně přispělo k úpadku státu, k němuž došlo před 4,2 tisíci lety. Tato oblast poté nebyla po dobu 300 let obydlena.

Akkadská říše se objevila mezi řekami, a to v důsledku agresivních kampaní Sargona Akkadského ve 24. století př. n. l. Říše existovala až do roku 2137 př. n. l., kdy bylo hlavní město Akkada zničeno gutským národem. Zániku říše předcházela zdlouhavá krize, za jejíž důvod vzniku v minulosti označovali suché klima.

Zdroj: snews.com,  sciencemag.org