Po odstoupení bývalého bolivijského prezidenta Evo Moralese se za dočasnou prezidentku země prohlásila místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. USA kvůli občanským nepokojům z Bolívie stahují rodinné příslušníky svých zaměstnanců. Morales situaci v zemi označil za nejmazanější a nejohavnější státní převrat. (Foto: Youtube)
Již včera bývalý bolivijský prezident Evo Morales odletěl do Mexika, které mu nabídlo azyl. Bolivijská ústava říká, že demisi prezidenta i viceprezidenta musí potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Moralesova strana Hnutí za socialismus jednání bojkotovala a označila ho za protiprávní. Navíc v neděli rezignovali i předsedové obou komor. Tím pádem ve vedení parlamentu zůstala pouze druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová.
Právě druhá místopředsedkyně bolivijského senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila za dočasnou prezidentku Bolívie. V tomto kroku ji nezabránil ani fakt, že tak učinila navzdory nedostatečnému kvóru zákonodárců, kteří měli být jmenování přítomni.
Tento krok Áňezové vyvolal další vlny protestů příznivců bývalého prezidenta Moralese.
Podle bolivijské ústavy musí hlava státu do 90 dnů vyhlásit nové prezidentské volby. Áňezová již dříve oznámila, že chce volby uspořádat co nejdříve. Podle ní by Bolívie měla mít nového prezidenta do 22. ledna.
Spojené státy americké v reakci na občanské nepokoje v Bolívii, které neutichají, nařídily rodinným příslušníkům amerických státních zaměstnanců, kteří pracují v Bolívii, aby zemi opustili. Zemi má opustit i personál zastupitelského úřadu, který zatím není v Bolívii nezbytný. Zároveň americké ministerstvo zahraničí varovalo své občany před cestami do Bolívie.
Samotný bývalý prezident Evo Morales, který odletěl do Mexika, označil celou situaci v Bolívii za státní převrat.
„Odehrál se nejmazanější a nejohavnější státní převrat v historii: Senátorka, obklopená skupinou kompliců a vedená armádou i policií zasahující proti lidem, provedla puč a prohlásila se dočasnou prezidentkou Bolívie, aniž by k tomu měla legislativní kvórum,“ uvedl Morales na Twitteru po příletu do Mexika, kde získal azyl.
Již dříve město La Paz ochromily násilné střety příznivců a odpůrců bývalého prezidenta Moralese, které měly za následek několik mrtvých a přes 400 zraněných.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Bolívie Williams Kaliman v úterý prohlásil, že se do policejních operací proti skupinám marodérů zapojí i armádní jednotky, aby bylo zastaveno rabování a nastolen pořádek.
Policie bolivijského města La Paz již dříve požádala vojáky o pomoc, protože situaci v ulicích nezvládala. Jak uvedl hlavní velitel, účast ve společných operacích proti skupinám vandalů bude úměrná. Kaliman také zdůraznil, že vojáci nikdy nezačnou střílet na civilní obyvatelstvo. Znovu občany země vyzval k míru.
Po prezidentských volbách 20. října vypukly v Bolívii nepokoje, jež trvají dodnes. Ve třech velkých městech, Santa Cruz dela Sierra, Sucre a Cochabamba, se k protestujícím připojili policisté. Armáda vyzvala Moralese, aby rezignoval kvůli zajištění stability v zemi.
Příčinou nepokojů byly výsledky sčítání hlasů. Podle údajů Nejvyššího volebního soudu překonal Morales s minimálním předstihem hranici prvního kola a byl zvolen na čtvrté volební období. Jeho hlavní soupeř Carlos Mesa tyto výsledky neuznal.
Prezident vypsal kvůli nepokojům nové volby, ale pak oznámil svoji rezignaci. Demisi podal také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu.
Moci se pak ujala druhá vicepředsedkyně senátu, zástupkyně opozice Jeanine Áñez, která vypsala nové prezidentské volby.
Vedení Kuby, Venezuely, Mexika a také zvolený prezident Argentiny Alberto Fernández tyto události odsoudili a označili za státní převrat.
Zdroj: snews.com
