Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.SouhlasímNesouhlasímOchrana osobních údajů
Tento tweet vyvolal značný rozruch. Mnozí byli šokováni, že americký prezident svěřil zahraniční politiku USA do rukou Saúdské Arábie. Kandidátka na úřad amerického prezidenta za Demokratickou stranu Tulsi Gabbardová dokonce obvinila Trumpa z toho, že z USA učinil americkou děvku.
„Trump čeká na instrukce od svých saúdských pánů. Nechat naši zemi, aby se chovala jako saúdská děvka, není (politika, pozn. red.) ‚Amerika na prvním místě‘,“ odkázala Gabbardová na jedno z volebních hesel Donalda Trumpa.
Předzvěst války nebo chytrý diplomatický tah?
Přestože k útokům na saúdská ropná zařízení, jež vyřadily polovinu těžby ropy v zemi, se přihlásili jemenští povstalci Hútiové podporované Teheránem, Spojené státy obvinily bezprostředně Írán. Podle šéfa americké diplomacie Mikea Pompea útok nemohl přijít z Jemenu. Konkrétní důkazy ale neposkytl a Teherán veškerá obvinění odmítl.
V neděli Spojené státy zveřejnily detailní satelitní snímky zasažených objektů. Podle zdrojů v americké vládě, na které se odvolává New York Times, útok byl nejspíše proveden pomocí dronů a střel s plochou dráhou letu. Další zdroje tvrdí, že soudě podle dopadů musel útok přijít ze severozápadu, tedy z území, jež nekontrolují jemenští povstalci, kteří se nalézají jihozápadně od saúdských ropných objektů.
Vysoce postavené zdroje ABC v americké administrativě, které cituje server BBC, uvádějí, že Trump ví, že za útokem stojí Írán.
Nicméně Trump ve svém tweetu Írán přímo nenazývá. Pozorovatel agentury Bloomberg Javier Blas upozorňuje, že svým prohlášením dostal korunního prince Saúdské Arábie Mohameda bin Salmána do kouta.
„Pokud neukáže na Írán, tak zklame Trumpa. Pokud ale na něj ukáže, tak může odstartovat neomezenou válku s Íránem s nejasným koncem,“ píše Blas.
Tuto myšlenku dále rozvádí ředitel Centra blízkovýchodních studií na Univerzitě v Oklahomě Joshua Landis. Podle něj Trump válku nechce a je si zcela jist, že ji nechce ani Saúdská Arábie.
„Trump byl ve skutečnosti velmi chytrý, když kopnul míč na saúdskou stranu,“ píše Landis na Twitteru. „Všichni říkají: Cože? Nechat Saúdy rozhodovat o americké zahraniční politice!“
Podle něj je Trump přesvědčený, že Saúdská Arábie do války s Íránem nepůjde.
„Saúdská Arábie nepodpoří válku proti Íránu, ve které budou muset vystoupit,“ vysvětluje Landis. „Saúdská Arábie by podpořila válku mezi USA a Íránem, pokud se dokáže schovat za zády USA, ale nikoliv válku, ve které bude muset bojovat v první linií, protože prohraje,“ dodává odborník.
V tomto kontextu lze zmínit květnový článek ze saúdských novin The Arab News, který odráží oficiální stanovisko království a jeho redakční politiku určuje královská rodina. V něm se píše, že je nutné provést chirurgické údery proti Íránu. Důvodem měl být tehdejší útok na saudský ropný vrt jemenskými povstalci.
Írán je na válku připravený, ale co USA?
Profesor Teheránské univerzity Sayed Mohammad Marandi varoval, že Írán válku nechce, ale je na ni připravený. Jejím výsledkem bude krach amerických spojenců a odchod USA z regionu.
„Írán a jeho spojenci jsou připraveni na válku. Válku nevyvolávají, ale jsou zcela připraveni. Bojištěm bude Západní Asie, Středomoří a Hindúkuš, Rudé moře a Střední Asie. Američtí prostředníci se zhroutí a USA odejdou. Spolu s mořem dalších mužů dobrovolníkem je i můj syn,“ napsal Marandi na Twitter. „Pokud Trump zaútočí na Írán, tak to bude konec Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů,“ varuje v dalším příspěvku.
V neděli íránský list Tehran Times uveřejnil komentář velitele leteckých sil Íránských revolučních gard, brigádního generála Amira Alího Hadžizadeha. Ten uvedl, že Írán je schopen zasáhnout klíčové americké vojenské základny v regionu. Jedná se o leteckou základnu Al Udeid v Kataru a leteckou základnu v Al Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Kromě toho íránské síly jsou schopny potopit americké lodě v Ománském zálivu.
„Pokud se ukáže, že USA budou reagovat, tak tyto cíle zasáhneme,“ uvedl. „Neustále jsme se připravovali na plnohodnotnou válku,“ dodal a připomněl, že jeho síly dokázaly sestřelit americký dron v červnu letošního roku.
Mezitím Hútiové v pondělí prohlásili, že jsou připraveni v jakoukoli chvíli opět zaútočit na saúdské ropné instalace a vyzvali cizince, aby se nezdržovali v jejich blízkosti. Oznámila to televizní stanice povstalců al-Masirah TV, na kterou se odvolává list The Washington Post.
„Ujišťujeme saúdský režim, že naše dlouhá ruka může dosáhnout kamkoli chceme,“ stojí v prohlášení.
Naproti tomu válka s Íránem nemusí hrát do karet Donaldu Trumpovi. Růst cen ropy, který s ní bude bezprostředně spojen, může před americkými volbami v roce 2020 způsobit recesi, která ho může připravit o křeslo v Bílém domě.
Kromě toho Trump svou minulou prezidentskou kampaň postavil na ukončení válek, které nepřinášejí Spojeným státům žádný užitek. Kvůli neshodám o kursu zahraniční politiky nechal minulý týden propustit svého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, který byl dlouhodobým advokátem vojenského zásahu proti Islámské republiky.
Krach americké politiky
Šéf nevládní organizace International Crisis Group studující ozbrojené konflikty Robert Malley sobotní útoky označil za krach politiky na Blízkém východě bez ohledu na to, kdo za nimi stál.
Pokud za útoky stály Hútiové, tak „to znamená, že současná saúdská a americká politika vůči Jemenu krachuje: posiluje Hútii, upevňuje jejich vazby na Írán, otevírá Saúdskou Arábii útokům a způsobuje nebývalé škody jemenskému obyvatelstvu“.
Pokud ale za útokem stojí Teherán, znamená to, že „krachuje americká politika vůči Íránu: místo umírnění regionální politiky Teheránu nebo souhlasu k ‚lepší‘ (jaderné, pozn. red.) dohodě vede Írán k postupnému rozšíření svých regionálních a jaderných aktivit“.
„V obou případech už bylo na čase tuto politiku zkorigovat: ukončit válku v Jemenu, ukončit její podporu z americké strany a nalézt způsob, jak snížit napětí s Íránem,“ dodává expert.
V květnu minulého roku Spojené státy odstoupily od dohody s Teheránem, která omezovala jeho jaderný program. Americký prezident Donald Trump ji označil za nejhorší dohodu v dějinách a chce uzavřít novou. Aby toho dosáhl, prosazuje tzv. politiku maximálního tlaku, která spočívá v uvalení sankcí na Írán a omezení exportu jeho ropy.
Nicméně po propuštění Boltona se spekulovalo, že by se Trump mohl příští týden setkat s íránským prezidentem Hasanem Rúháním na okraj zahájení zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Po víkendové eskalaci ale tuto schůzku Teherán odmítl.
Zdroj: snews.com
