I přesto, že Jan Silovský se ve vězení slušně chová, příkladně pracuje a dostává jen samé kázeňské pochvaly, také má slíbené zaměstnání a rodinné zázemí, na svobodu se zatím nedostane. (Foto: Wikimedia)
Nic z toho soud nepřesvědčilo, aby českému džihádistovi odpustil polovinu jeho šestiletého trestu, píší Novinky.cz. Muž se dostal do vězení za propagaci terorismu.
Předsedkyně senátu lounského okresního soudu Adéla Baranová sdělila v úterý verdikt mladému muži. Oznámila, že je sice vzorný vězeň, není však přesvědčena o tom, že by se napravil. Žádost muže ze Spáleného na Poříčí na Plzeňsku o podmíněné propuštění z výkonu trestu tak soud zamítl.
„Ztotožnila jsem se se závěry věznice, že resocializace u odsouzeného ještě zcela neproběhla. Ve svém dnešním vyjádření před soudem na otázku, zda by v případě propuštění na svobodu dál praktikoval islámské náboženství a řídil se koránem, odpovídal neurčitě a nejasně,“ vysvětlila své důvody pro vyslovení verdiktu soudkyně Baranová.
Dodala, že muž neprojevil žádnou snahu o spolupráci s psychology či psychiatry na řešení jeho schizoidní poruchy. Ta mu byla diagnostikována znalci a právě kvůli ní mu soud uložil v rámci trestu ochranné psychiatrické léčení. Soudkyně zdůraznila, že odsouzený si je své duševní poruchy vědom, nic pro to, aby na své osobnosti zapracoval, však neudělal.
„S ohledem na vysokou společenskou škodlivost trestné činnosti, za kterou byl odsouzen, mohl pro podmíněné propuštění z výkonu trestu udělat víc,“ dodala na závěr Baranová.
Silovský se v úterý vyjádřil, že jako muslim se cítí stále, nicméně pro islám již není tak moc zapálený. Podle jeho slov pochopil, že to, co udělal, byla chyba, špatné rozhodnutí. Dnes už mě ideologie Islámského státu nezajímá. Tady ve vězení jsem četl hodně knížek, myslím, že mě to změnilo,“ sdělil. Ohledně praktikování náboženských prvků islámu se vyjádřil, že ve vězení to nedělá.
Uvedl, že některým spoluvězňům se to nelíbí, a tak nechce poslouchat nějaké nadávky. Na otázku, proč nemá zájem vyhledat odbornou pomoc, aby došlo k léčení jeho poruchy, řekl, že k tamním psychiatrům nechová důvěr. „Vím, jak to tady chodí. Dali by mně nějaké prášky a tím by to skončilo,“ sdělil mladý muž.
Ani státní zástupce se neztotožnil s tím, že by byl Silovský předčasně propuštěn. Podle jeho slov nesvědčí o jeho nápravě to, že dostal několik kázeňských odměn za úklid a pracovní morálku. „Jde o osobu submisivní a závislou, která se vyznačuje podřídivostí. Je schopen pouze plnit pokyny a poslouchat rozkazy, a nikoliv sám se snažit o nápravu a vedení řádného života,“ řekl.
Naopak jeho obhájkyně se snažila dokázat a přesvědčit soud, že muž má veškeré předpoklady k tomu, aby mohl být propuštěn na svobodu. Ta tvrdí, že si od počátku trestu plní všechny své povinnosti, jeho chování je zdvořilé a slušné. Podle jejích slov Silovský nemá potřebu vyhledávat pomoc psychiatra, jelikož žádné psychické problémy nemá.
„Posouzení jeho osobnosti nemůže být překážkou pro vyhovění žádosti o podmíněné propuštění, neboť ochranné léčení psychiatrické nemůže v žádné podobě vězeňská služba v průběhu výkonu trestu poskytovat,“ dodala závěrem. I přesto, že soudu předložila i potvrzení o přijetí do psychiatrické ambulance, kam by docházel, pakliže by byl propuštěn, soud návrhu nevyhověl.
V roce 2016 se Silovský vydal do Sýrie, a tam se chtěl přidat k bojovníkům Islámského státu. Na teroristických útocích se sice podílet nechtěl, nicméně chtěl být součástí jejich válečných akcí. Svou cestu měl dobře promyšlenou, koupil si letenky a naplánoval půjčení auta, kterým se chtěl dostat přes hranice do Sýrie. V Istanbulu na letišti ho však zadrželi policisté, kterým pak přiznal, z jakého důvodu chtěl do Sýrie jet. Silovskému pomohlo přiznání, hrozilo mu totiž až dvanáct let odnětí svobody. Soud sdělil, že právě na základě jeho přiznání mohli muže uznat vinným, jelikož přímé důkazy chyběly.
Zdroj: snews.com