Vladimir Putin není člověk, který ustupuje před provokací, zvlášť před přímou a smrtelnou, jako akce Turecka, jež sestřelilo ruský Su-24. Co může udělat Rusko, když bude jaksepatří nahněvané? Tuto otázku klade časopis Popular Mechanics. Ruský obranný komplex je „bledý stín Sovětského Svazu" a výdaje na obranu činí pouhých 12% amerických, tvrdí vydání. Mnozí na Západě považují ruskou vojenskou techniku za něco podřadného, s elektronikou sedmdesátých let minulého století, s nízkými výrobními normami, s nedostatkem prostředků na zlepšení situace. Dělá-li se něco kladného, pak, jak míní tito lidé, určitě to okopírovali na Západě.

Ve skutečnosti dokáže Rusko projevit novátorství v konstruování zbraní a občas v tom Západ předstihne. Čas od času přichází tato země se šílenými nápady, které nefungují, jako například zbraně řízené rozumem. Jenže stejně často vyvine Rusko zbraň, která nemá obdoby v USA, praví se v článku.

Rakety

Nikdo nemůže mít pochybnosti o ruské stavbě raket. Vždyť právě ruské rakety zajišťují pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) od roku 2011, kdy selhaly americké shuttly. Také vojenské rakety mají v Rusku bohatý rodokmen. V roce 1973 způsobily nové protitankové řízené proudové střely sovětské výroby, nasazené egyptskou pěchotou, vážné škody izraelským tankovým jednotkám jíž během prvního masového použití na bojišti. Ve stejném konfliktu roku 1973 způsobil ruský mobilní protivzdušný raketový komplex Strela spoustu reálných problémů izraelskému letectvu. Moc letadel sestřeleno nebylo, ale piloti byli nuceni změnit taktiku. Nasazení mobilních raket znamená, že letadlo nemá možnost volně létat a pátrat po cílech. Strela byla současnicí americké rakety . Oba komplexy mají tepelnou hlavicí a automatické navádění, oba zasahují létající objekty pouze po záměrné linii a míří na trysku motoru.

V roce 1974 přijalo Rusko do výzbroje zdokonalenou Strelu-3, jež dokázala zasáhnout terč na vstřícné linii. Američané dohnali Sovětský Svaz pouze v roce 1982, kdy vyvinuli protivzdušný komplex FIM-92 Stinger.

Ruské protivzdušné střely jsou dodnes působivé a hrozné, kvůli čemuž se mnozí dávno obávají možných dodávek komplexů S-300 Íránu. Existují také modernější a dokonalejší protivzdušné komplexy S-400. Je to nebezpečná zbraň. Vůbec není zastaralá. Ruští konstruktéři „mají zkušenosti z konstruování složitého vmontovaného programového zabezpečení, tolik důležitého pro radary a systémy radioelektronického boje," připomíná analytik Carlo Kopp.