Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi navrhl schůzku v hlavním městě Běloruska – Minsku. Podle něj by se setkání také měli zúčastnit lídři USA, Francie, Velké Británie a Německa.
„Myslím si, že Alexandr Grigorjevič Lukašensko (pozn. běloruský prezident) nás rád příjme,“ uvedl Zelenskyj.
Telefonická konference národů
Iniciativa ukrajinského prezidenta se objevila na pozadí oznámení o provedení telefonické konference mezi studii ukrajinského kanálu NewsOne a ruského kanálu Rossija 1. Ta měla proběhnout 12. července. Bylo zdůrazněno, že telefonická konference proběhne bez politiků a bez politiky a bude dialogem mezi ukrajinským a ruským národem.
Iniciativa však vyvolala pobouření v ukrajinském parlamentu, Svazu novinářů Ukrajiny a ve straně bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Postavil se proti ní i současný ukrajinský prezident.
„Oznámená telefonická konference je levný a nebezpečný předvolební PR, který má za cíl nás opět rozdělit do dvou táborů,“ sdělil Zelenskyj.
V Kremlu však iniciativu podpořili. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova si zaslouží vysoké ocenění.
„Navzdory veškerým politickým a diplomatickým turbulencím mezi oběma zeměmi komunikace národů nebyla zrušena. A tato komunikace přímo či nepřímo pokračuje,“ okomentoval Peskov.
Hrozby fyzického násilí
Později však ukrajinský kanál NewsOne informoval o tom, že ruší naplánovanou telefonickou konferenci kvůli nátlaku a hrozbám.
„Náš pokus o uspořádání platformy pro diskusi o nepolitických otázkách mezi obyčejnými lidmi vedl k tomu, že v poslední době řada politických stran zahájila masivní informační útok na náš televizní kanál,“ uvedli v NewsOne.
Dodali také, že na dresu novinářů kanálu a jejich rodin zněly přímé hrozby fyzického násilí, což bylo označeno jako pohrůžka a nátlak na novinářské svobody.
„Chceme, aby na Ukrajinu přišel mír, ale existují síly zastupující válečnou stranu, pro které je to velmi nepříznivé,“ uvedli v NewsOne.
Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se na pozadí situace na Donbasu a referendu na Krymu zhoršily. Ukrajinské úřady opakovaně obvinily Rusko ze zasahování do vnitřních záležitostí země. V lednu 2015 ukrajinský parlament schválil prohlášení, ve kterém byla Ruská federace označena za zemi agresora. Rusko popírá obvinění ukrajinské strany a nazývá je nepřijatelnými. Moskva opakovaně uváděla, že není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu a má zájem o to, aby Kyjev překonal politickou a hospodářskou krizi.
Zdroj: snews.com