„V den kdy začne věda studovat mimo-fyzický fenomén, vytvoří více pokroku v jedné dekádě, než ve všech předchozích stoletích její existence.“ – Nikola Tesla Skupina mezinárodně známých vědců se dala dohromady, aby naznačila důležitost toho, co je ve vědecké komunitě stále převážně přehlíženo. A to sice fakt, že hmota (protony, elektrony, fotony, cokoliv, co má masu) není jediná realita. Přejeme si porozumět podstatě naší vlastní reality, ale jak je to možné, když se díváme pouze na fyzickou stránku? Co takhle zabývat se úlohou nefyzických věcí jako je vědomí nebo jejich spolupráce s fyzickou stránkou (hmotou)?
Naštěstí zde existují někteří vědci, kteří studují nefyzickou stránkou nebo Youngův experiment a jsou skvělým příkladem. Můžete si o tom více přečíst zde . Dokument publikovaný profesorem Dean Radinem, publikovaný v časopise Physics Essays, vysvětluje, jak byl tento experiment několikrát využit v prozkoumávání toho, jakou roli hraje vědomí ve změně podstaty fyzické reality. ( ZDE )
„Navzdory bezkonkurenčnímu empirickému úspěchu kvantové teorie a velké pravděpodobnosti, že to je doslova stejně pravdivé jako popis přírody, je stále toto tvrzení přijímáno s cynismem, nepochopením a dokonce i hněvem.“ (T. Folger, “Quantum Shmantum”; Discover 22:37-43, 2001)
Jen pro zopakování, na přelomu devatenáctého století začali fyzici zkoumat vztah mezi energií a strukturou hmoty. V průběhu toho, se ukázalo, že víra v Newtonovský fyzický vesmír, který byl pevným jádrem vědy, není nic jiného než iluze. Vědci začali rozpoznávat, že všechno ve vesmíru je vytvořeno z energie. Toto je známo ve vědecké komunitě více než 100 let.
„Považuji vědomí za to zásadní. Považuji hmotu za produkt vědomí. Nemůžeme se dostat za vědomí. To všechno, o čem mluvíme, všechno co považujeme za existující, vytváří vědomí.“ Max Planck, teoretický fyzik, který stojí za vznikem kvantové teorie, obdržel Nobelovu cenu za Fyziku v roce 1918.
Mluvíme o tom, co je známo jako post-materialistická věda. Body uvedené dole shrnují problém s rozeznáním, porozuměním a potvrzením fenoménu, který sahá za hranice fyzicko-materiálního vesmíru. Tyto body jsou společným dílem Dr. Garyho Schwartze (profesor psychologie, medicíny, neurologie, psychiatrie a chirurgie na University of Arizona), PhD. Maria Beauregarda z University of Arizona a PhD. Lisy Millerové z Columbia University. Tyto body byly prezentovány na mezinárodním summitu na téma post-materialistické vědy, spirituality a společnosti. Oni (a stovky dalších vědců), došli k následujícím závěrům:
1. Moderní vědecký světonázor je převážně založen na předpokladech, které jsou úzce spojeny s klasickou fyzikou. Materialismus – myšlenka, že hmota je ta jediná realita – je jeden z těchto předpokladů. S tím souvisí i předpoklad tzv. redukcionismu. Představa, že složité věci mohou být lépe pochopeny snížením na interakce jejich částí, nebo zjednodušením nebo rozložením na více základních částí jako jsou drobné materiální částice.
2. Během 19. století se tyto předpoklady zúžily, staly se z nich dogmata a proměnili se v ideologický systém víry, který se začal později nazývat „vědeckým materialismem.“ Tento systém víry naznačuje, že mysl není nic jiného než fyzická aktivita mozku a že myšlenky nemohou mít žádný vliv na naše mozky, těla, naše činy a fyzický svět.
3. Ideologie vědeckého materialismu začala převládat v akademické sféře během 20. století. Převládala natolik, že vědci začali věřit, že to bylo založeno na empirických (klinicky ověřených) důkazech a představuje tak jediný racionální pohled na svět.
4. Vědecké metody založené na materialistické filozofii byli vysoce úspěšné, ne pouze ve zvýšení porozumění přírodě, ale také v tom, že přinesly větší kontrolu a svobodu skrze pokrok v různých technologiích.
5. Nicméně, takto převládající materialismus v akademickém světě, neskutečným způsobem brzdí rozvoj vědy v oblasti mysli a duchovna. Víra v tuto ideologii, který představuje určitý pohled na naši realitu, vede vědce k tomu, že opomíjejí subjektivní pohled jedince na svět. To vedlo k silně zkreslenému a zavádějícímu pochopení naší role v přírodě.
6. Věda by měla být především v prvé řadě nedogmatická, s otevřenou myslí přistupující k získávání vědomostí o přírodě skrze pozorování, experimentálně zkoumající a teoreticky vysvětlující fenomén. Její metodologie není podobná materialismu a neměla by být zaujatá vůči jakékoliv víře, dogmatu nebo ideologii.
7. Na konci 19. století, fyzici přišli s empirickým důkazem, který nemůže být vysvětlený klasickou fyzikou. To vedlo k vývoji zcela nové revoluční vědy nazvané kvantová mechanika (KM), mezi roky 1920-1930. KM vysvětlila materiální podstatu světa tím, že atomy a subatomické částice nejsou ve skutečnosti pevné objekty – s jistotou neexistují v určitém prostoru a v určitém čase. To nejdůležitější, KM zařadila, již od počátku jejího vzniku, fenomén mysli do své základní koncepce. Uvádí, že částice, které jsou pozorovány a pozorovatel – fyzici a metody využívány pro pozorování – jsou spojeny. Podle jedné interpretace kvantové mechaniky, tento fenomén naznačuje, že vědomí pozorujícího, je životně důležité pro existenci fyzické události, která je pozorována a že mentální události mohou ovlivnit fyzický svět. Výsledky nedávného experimentu podporují tuto interpretaci. Tyto výsledky potvrzují, že fyzický svět není tou primární nebo výhradní složkou reality a nemůže být plně pochopen bez toho, aniž bychom vzali v úvahu propojenost s myslí.
8. Psychologické studie ukázali, že vědomá mentální aktivita může mít vliv na chování a že hodnota předurčovacích faktorů (např. přesvědčení, cíle, touhy a očekávání) je velmi vysoká. Dokonce, výzkum v psychoneuroimunologii naznačuje, že naše myšlenky a emoce mohou významně ovlivnit chování našeho fyzického aparátu (např. imunita, endokrinní žlázy, kardiovaskulární systém) napojeného na mozek. Existují další neuro studie emočního sebe-regulace, psychoterapie a placebo efektu, které ukazují, že mentální události významně ovlivňují aktivitu mozku.
9. Studie takzvaného „psi fenoménu“, naznačují, že občas můžeme obdržet hodnotnou informaci bez použití běžných smyslů a udělat to cestami, které přesahují běžný prostor a čas. Ba, co více, výzkum „psi“ ukazuje, že můžeme mentálně ovlivnit – vzdáleně – fyzické zařízení a živé organismy (zahrnuje ostatní bytosti). Výzkum „psi“ také ukazuje, že vzdálené mysli, se mohou chovat způsobem, kdy nejsou přímo spojeny. Např. vzájemný vztah mezi vzdálenými myslemi, je nezprostředkovaný (nejsou spojeny žádným elektrickým signálem), neoslabený (nesnižuje se se vzrůstající vzdáleností) a okamžitý (fungují současně). Tyto jevy jsou tak obvyklé, že nemohu být považovány za anomálie, nebo přírodní jevy ale za náznaky, toho, že potřebujeme širší rámec vysvětlení, než pouze ten vycházející z materialismu.
10. Vědomá mentální aktivita může být prožita v klinické smrti během zástavy srdce (toto bylo nazváno „zážitkem blízké smrti (Near death experience – NDE). Někteří, kteří zažili zážitek blízké smrti, hlásili mimo-tělní vjemy (vjemy u kterých lze dokázat, že se shodují s realitou) ke kterým došlo během zástavy srdce. Tito lidé také popisují významné duchovní prožitky během této zástavy. Je důležité poznamenat, že elektrická aktivita mozku způsobuje, že mozek přestává fungovat několik sekund po zástavě srdce.
11. Laboratorní experimenty dokumentovali, že zkušená média (lidé, kteří dokáží komunikovat s mrtvými) mohou občas dodat velmi přesné informace o těchto zemřelých. To dále podporuje závěr, že vědomí může fungovat odděleně od mozku.
12. Někteří materialisticky založení vědci a filozofové odmítají uznat tento fenomén, protože není v souladu s jejich exkluzivním pojetí světa. Odmítnutí post-materialistického výzkumu přírody nebo odmítnutí publikovat takto silné vědecké objevy, které podporují post-materialistický pohled na svět, jsou neetické vůči pravé podstatě ducha vědy, což znamená, že se s empirickými daty musí vždy poctivě nakládat. Informace, které nespadají do, zrovna uznávané teorie, nemohou být a priori odmítnuty. Takové závěry jsou výsledkem ideologie, ne vědy.
13. Je důležité si uvědomit, že „psi“ fenomén, zážitky blízké smrti během srdeční zástavy a opakované důkazy od důvěryhodných zdrojů médií se mohou jevit jako neobvyklé, pouze z pohledu materialismu.
14. Dokonce, materialistické teorie selhávají ve vysvětleních, jak by mozek mohl generovat mysl a nejsou schopni vysvětlit empirické důkazy zmiňované v tomto manifestu. Toto selhání nám říká, že je nyní čas se osvobodit se z pout a slepectví staré materialistické ideologie, navýšit chápání našeho světa a posilnit post-materialistické paradigma.
15. Podle post-materialistického paradigma:
a) Mysl představuje aspekt reality, stejně prioritně, jako fyzický svět. Mysl je ve své podstatě ve vesmíru, nemůže být oddělena od hmoty a snížena na cokoliv základnějšího.
b) Existuje hluboké propojení mezi myslí a fyzickým světem.
c) Mysl (vůle/záměr) může ovlivnit stav fyzického světa a operuje nelokálním (nebo rozšířeným) způsobem. Není omezena na konkrétní body ve vesmíru, jako jsou mozky a těla, ani v konkrétním čase – např. v přítomnosti. Vzhledem k tomu, že mysl může nelokálně ovlivňovat fyzický svět, záměry, emoce a touhy vědce, co toto zkoumá, nemusí být vědec kompletně oddělený od jeho výsledků, dokonce ani v experimentálních laboratořích.
d) Mysli jsou zřejmě neohraničené a mohou se spojovat, což naznačuje jednotu, Jednu mysl, která obsahuje všechny individuální, jednotlivé mysli.
e) Lidé se zážitky blízké smrti hlásí, že mozek funguje jako vysílač mentální aktivity. Mysl může fungovat skrze mozek, ale není jeho produktem. Tito lidé, společně s důkazy od médií (lidé komunikující s mrtvými), naznačují přežití vědomí po tělesné smrti a existenci dalších úrovní reality, které nejsou fyzické.
f) Vědci by se neměli bát zkoumat duchovno a duchovní zážitky, protože představují hlavní aspekt lidské existence.
16. Post-materialsitická věda neodmítá empirické pozorování a velkou hodnotu vědeckých výsledků, které doposud vznikli. Jejím záměrem je rozšířit lidské schopnosti pro lepší pochopení zázraků přírody a během toho znovuobjevit důležitost mysli a ducha, jako součást základního jádra struktury vesmíru. Post-materialismus přijímá hmotu, která je považována za základní složku vesmíru.
17. Post-materialistické paradigma má dalekosáhlé výsledky. Od základu mění představu, kterou máme sami o sobě, což nám zpět vrací naši důstojnost a sílu, jako lidem, tak vědcům. Toto paradigma podporuje kladné hodnoty jako je soucit, respekt a mír. Zdůrazňováním hlubokého spojení mezi námi a přírodou, toto post-materialistické paradigma podporuje zvýšení povědomí o enviromentálních otázkách a zachování naší biosféry. Kromě toho, není to nic nového, ale pouze zapomenuto po stovky let, že nematerialistické pochopení může být základním kamenem zdraví a vitality. Tak jak to bylo prezentováno v dávných ve starověkých praktikách, které uznávali tělo-mysl-duch. Také v náboženských tradicích a filozofických přístupech.
18. Změna z materialistické vědy na post-materialistickou vědu, může být skvělým přínosem pro evoluci lidské civilizace. Může to být dokonce důležitější než přechod z geocentrismu (názor, že Země je středem vesmíru) na heliocentrismus (staví Slunce do středu Sluneční soustavy).
Tento manifest Post-Materialistické vědy byl připraven: Mario Beauregard, PhD (University of Arizona), Gary E. Schwartz, PhD (University of Arizona), and Lisa Miller, PhD (Columbia University), in collaboration with Larry Dossey, MD, Alexander Moreira-Almeida, MD, PhD, Marilyn Schlitz, PhD, Rupert Sheldrake, PhD, and Charles Tart, PhD.
Pro více informací kontaktujte Dr Mario Beauregard, Laboratory for Advances in Consciousness and Health, Department of Psychology, University of Arizona, Tucson, USA. Email: mariobeauregard@email.arizona.edu
Shrnující report z Mezinárodního Summitu na Post-Materialistickou vědu, Spiritualitu a Společnost je ke stažení zde: International Summit on Post-Materialist Science: Summary Report ( PDF).
Zdroj: openscience.org
