Bank of America, jedna z největších finančních institucí USA, varovala investory, že už v nejbližší době může americký prezident Donald Trump přijmout rozhodnutí o devalvaci dolaru. Proč nynější pán Bílého domu nepotřebuje silnou národní měnu? (Foto: Pexels)
Jakmile dá Ministerstvo financí USA patřičný pokyn, zahájí Federální rezervní banka New Yorku valutové intervence. Začne prodávat dolary a kupovat cizí měnu, tvrdí analytici banky. To nevyhnutně oslabí dolar, který je nyní podle odhadů Bank of America přeceněn asi o 13 procent.
Jak se domnívají v BofA, rozhodnutí o valutových intervencích přijme Trump pod heslem stabilizace ekonomiky.
„Nebude-li stačit přechod Fedu ke snižování sazeb, zvýší se pravděpodobnost formálního valutového zasahování,“ poukazují ekonom BofA Michel Maier a měnový stratég banky Ben Randol.
V roce 2018 vzrostla ekonomika USA o 2,9 procenta, ale už do konce roku se značně zpomalila. Podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu se bude tempo růstu HDP USA v nejbližších dvou letech snižovat. A jak se domnívají v Národní asociaci ekonomiky a byznysu, už do roku 2021 bude pravděpodobná recese. Příčiny jsou zřejmé: obrovský státní dluh, který přesáhl 22 trilionů USD, trilionový rozpočtový schodek vyvolaný prudkým zvýšením výdajů na obsluhování dluhu a navíc prudké vyostření obchodní války s Čínou.
Podle názoru řady ekonomů bude „mírná“ recese možná i v roce 2020 nehledě na očekávané snížení úrokových sazeb. Na svém zasedání minulou středu Federální rezervní systém ponechal základní sazby beze změn, šéf Fedu Jerome Powell však poznamenal, že se objevily pádné důvody k poněkud adaptivnější politice. Dolar jakoby předvídal radikální obrat ve strategii regulátora a okamžitě zeslábl vůči koši ze šesti hlavních měn.
Powell se vzdal
V minulém roce zvyšoval Fed sazbu čtyřikrát za sebou a odvolával se přitom na obnovení americké ekonomiky, a tedy i zbytečnost monetárních stimulů. Vyvolalo to pobouření prezidenta Trumpa, který prohlásil Fed za záškodnickou organizaci a za hlavní hrozbu americké ekonomice. Pohrozil Jeromu Powellovi propuštěním.
V březnu se regulátor vzdal dalšího zvyšování sazeb. Trumpovi to ale nestačilo. Podle jeho slov, kdyby Fed nezvýšil sazbu v prosinci, byl by index Dow Jones o několik set bodů vyšší, a ekonomika by rostla o čtyři až pět procent ročně. A připomenul, že stále ještě má pravomoc k propuštění Jeroma Powella z funkce vedoucího Fedu.
„Ti se v ničem nevyznají,“ napsal Trump na Twitteru 11. června o vedení Fedu. „Euro a jiné měny byly devalvovány vůči dolaru, což přivádí USA do nevýhodné situace. Sazba Fedu je příliš vysoká.“
Ekonomové nevylučují, že Trumpovu nátlaku Powell nakonec ustoupí. Jak předpovídá Goldman Sachs, Federální rezervní systém sníží sazby o 0,25 % v červenci a o stejnou hodnotu v září. Může ale snížit hned o 0,5 %, když se situace v ekonomice prudce zhorší.
Slabší a ještě slabší
Donald Trump se otevřeně vzdal politiky silného dolaru, které se drželi jeho předchůdci. Podle jeho názoru příliš drahá měna brání exportu amerického zboží a služeb a jenom zhoršuje deficit obchodní bilance: v roce 2018 dosáhl bezprecedentních 621 miliard USD.
Když dolar zlevní, bude pro zahraniční kupce výhodnější kupovat americké zboží. Pozvedne to výrobu a sníží schodek zahraničního obchodu.
„Potřebuji silný dolar, ale takový, který bude pro naši zemi prospěšný, a ne tak silný, že nemůžeme obchodovat s jinými zeměmi,“ říkal Trump v březnu.
A v minulém týdnu obvinil šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho z oslabení kurzu eura vůči USD.
„Mario Draghi oznámil možnost dodatečného stimulování, což hned způsobilo snižování kurzu eura vůči dolaru a usnadnilo jim nespravedlivě konkurovat USA. Evropanům to vždy projde, stejně jako Číně a jiným,“ napsal Trump na Twitteru.
Trump neustále tvrdí, že také Čína záměrně snižuje kurz jüanu, dělá export levnějším a zvyšuje obchodní nevyváženost s USA.
Lepší už to nebude
Odborníci se obávají, že politika slabého dolaru, kterou provádějí Trump a ministr financí Steven Mnuchin, podkopá v konečném důsledku hospodářský růst. Jak vysvětlil v rozhovoru pro CNBC známý bankovní analytik Dick Bove, ve dlouhodobé perspektivě je podobná strategie mylná: jenom zvýší cenu půjček.
„Cizinci nebudou financovat americký státní dluh, bude-li politika zaměřena proti stabilitě dolaru,“ říká odborník. „A USA jsou zcela závislé na tom, že dolar je považován za světovou rezervní měnu.“
Zahraniční věřitelé se už vlastně zbavují dolaru urychleným tempem: jeho podíl na světových valutových rezervách se snížil na minimum od začátku tohoto století. A od dob globální finanční krize z roku 2008, kdy měly centrální banky ve svých rezervách maximální objemy americké měny – o sedm procentních bodů.
Další oslabení ohrožuje rezervní status USD. Vlády cizích států budou od státních obligací USA vyžadovat stále větší výnosnost. A to zase zvýší sazby půjček a definitivně zbaví investory naděje na obnovení americké ekonomiky.
