Vojenský konflikt mezi Ruskem a NATO je sice málo pravděpodobný, ale přesto je možný. Takové závěry vyplývají z dokumentu Akademie obrany NATO, který nese název „Proč je Pobaltí důležité. Ochrana severovýchodních hranic NATO“. (Foto: Wikimedia)

V daném dokumentu se uvádí, že by do Baltských zemí mělo být vysláno ještě více amerických vojáků. Autor dané zprávy se totiž domnívá, že by se pobaltské republiky mohly pro Moskvu stát „způsobem, jak prolomit bezpečnostní architekturu Evropy“.

„Za posledních deset let prokázala Ruská federace svůj záměr podkopat architekturu evropské bezpečnosti. Riziko vzniku vojenského konfliktu mezi NATO a Ruskem je sice nízké, ale nelze jej považovat za nepravděpodobné. K tomu, aby se takové riziko snížilo, je zapotřebí posílit potenciál pro odstrašování NATO v pobaltských republikách, a to vysláním amerických vojsk do Baltských států. Takové rozmístění armády by mělo doplnit stávající dohodu o rozšíření pokročilé přítomnosti,“ píše autor dokumentu.

Již dříve byly v Kongresu USA členským státům NATO z východní Evropy, které nadále používají sovětské zbraně, nabídnuty půjčky na nákup amerického vybavení. Podle zákonodárců jsou spojenci v Severoatlantické alianci závislí na Moskvě, jelikož jsou nuceni nakupovat náhradní díly z Ruska.

Nedávno NATO navíc reagovalo na výzvu náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil Ruska Valerije Gerasimova, aby zastavilo vojenskou činnost v blízkosti ruských hranic, aby tím došlo ke snížení napětí.

Gerasimov tehdy uvedl, že „důležitou podmínkou pro snížení napětí může být ukončení destabilizující činnosti ozbrojených sil aliance v blízkosti západních hranic RF, stejně jako ukončení rozmisťování dalších vojsk a vojenské infrastruktury v Pobaltských zemích, ve východní Evropě či ukončení rostoucí vojenské přítomnosti v Černém moři.

NATO však nepovažuje svou přítomnost v Pobaltí za hrozbu, jelikož věří, že podniká „obranné a přiměřené kroky, které jsou reakcí na měnící se bezpečnostní situaci“. V roce 2016 nasadilo NATO celkem čtyři mnohonárodnostní bojové skupiny v rámci „posílení přítomnosti“ v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku.

V poslední době se také velmi intenzivně zvyšuje činnost zahraničních výzvědných letadel a dronů v blízkosti ruských hranic. Zahraniční vojenské letouny se pravidelně objevují nad Baltským mořem, v oblasti Krymu a Krasnodarského kraje a také kolem ruských základen v Sýrii.

Ruské ministerstvo obrany opakovaně vyzvalo Washington, aby s podobnými operacemi přestal, ale Pentagon tuto žádost odmítl.

Podle informací radiotechnické jednotky Vzdušně-kosmických sil Ruské federace v roce 2018 objevily a doprovodily více než 980 tisíc letadel. Asi tři tisíce z nich přitom představovala zahraniční bojová letadla, z nichž více než tisíc strojů tvořily průzkumná letadla.