Armáda Spojených států amerických měla povolení k útoku. Americký prezident Donald Trump v noci na pátek vydal povolení, aby letectvo a námořnictvo zasáhlo několik cílů v Íránu.
Mělo jít za odvetu za sestřelený dron, ale na poslední chvíli útok sám americký prezident odvolal. Uvádí deník The New York Times s odkazem na zdroje v administrativě.
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký dron RQ-4 Global Hawk, který podle nich narušil íránský vzdušný prostor. Američané však tvrdí, že nad íránským územím žádné jejich drony nebyly a že došlo k sestřelení bezpilotního stroje, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.
Americký deník uvádí, že k útoku mělo dojít brzy ráno okolo 3:30 teheránského času (pozn. 1:00 českého času), aby nedošlo k velkému počtu obětí mezi íránskými vojáky a civilního obyvatelstva.
Letouny amerického letectva už byly ve vzduchu a lodě námořnictva na svých pozicích. Za cíle si Američané vybrali například radar a raketové baterie.
V době, kdy přišel příkaz k zastavení akce, nedošlo ještě k žádnému odpálení střel, uvádí New York Times svůj zdroj. Podle deníku zatím není jasné, proč došlo k zastavení operace.
Spekuluje se, že si to Trump na poslední chvíli rozmyslel, nebo došlo k nějakým problémům strategického charakteru nebo v logistice.
Íránské revoluční gardy včera oznámily, že na jihu Íránu sestřelily americký průzkumný dron RQ-4 Global Hawk. Centrální velení Ozbrojených sil USA (CENTCOM) informace popřelo a uvedlo, že v íránském vzdušném prostoru americké drony nebyly. Později USA uvedly, že dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru.
Sestřelení amerického dronu včera na Twitteru okomentoval i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že Írán udělal velkou chybu.
Dne 13. června v Ománském zálivu došlo k útoku na dva tankery patřící Japonsku a Norsku. Spojené státy, Saúdská Arábie a Británie z útoku obvinily Írán.
Ten odpovědnost popírá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru.
Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.
V posledním měsíci se situace ve vztazích mezi USA a Íránem značně vyostřila. Americké úřady zavedly tvrdé sankce proti klíčovým odvětvím íránského hospodářství, a i nadále zesilují sankční nátlak. Podle všeho je cílem Washingtonu „změna chování“ Islámské republiky. USA také označily Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. V reakci na to Írán uznal Centrální velení Ozbrojených sil USA (CENTCOM) za teroristickou organizaci a samotné Spojené státy pak označil za „stát podporující terorismus“.
Následně poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton oznámil, že USA posílají k íránským břehům letadlovou loď Abraham Lincoln a bombardéry. Podle jeho slov tím Washington dává íránskému režimu jasný a nepochybný signál o tom, že jakýkoli útok na zájmy Spojených států nebo jejich spojenců bude nelítostně odražen.
Prezident USA Donald Trump přitom prohlásil, že doufá, že se povede zabránit válce s Íránem. Stejně tak i íránský duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že Írán nehodlá válčit s USA. Podle jeho slov však bude i nadále klást Washingtonu odpor.
Zdroj: Armáda Spojených států amerických měla povolení k útoku. Americký prezident Donald Trump v noci na pátek vydal povolení, aby letectvo a námořnictvo zasáhlo několik cílů v Íránu.
Zdroj: nytimes.com
