Peking chystá další ránu Washingtonu v obchodní válce – omezení na export do USA vzácných kovů potřebných na výrobu chytrých telefonů, obrazovek, akumulátorů, laserů, radarů a dalších druhů civilní a obranné produkce. Mnohým americkým společnostem to hrozí ekonomickou pohromou, poněvadž 80 % těchto kovů dovážejí z Číny. (Foto: Pixabay)
Přímá a zjevná hrozba
Čína zavádí nový systém vydávání exportních licencí na kovy vzácných zemin, sdělil v úterý mluvčí čínského ministerstva obchodu Gao Feng a dodal, že toto opatření je dostatečný a účinný nástroj kontroly vývozu vzácných kovů.
Zvýšilo to obavy Američanů, že Peking hodlá využít své dominující postavení dodavatele vzácných kovů jako zbraň v obchodní válce.
Předseda ČLR Si Ťin-pching navštívil podnik na výrobu kovů vzácných zemin patřící společnosti JL MAG Rare-Earth Co. pouhých několik hodin poté, co Trumpova administrativa zakázala americkým podnikatelům spolupráci s Huawei. Čínského lídra doprovázel vicepremiér Liu He, který vedl delegaci na obchodních jednáních s USA.
„Tato návštěva je signálem pro USA. Čína může použít vzácné kovy jako nástroj v obchodní válce,“ předpokládá analytik Pacific Securities Jan Kung-he v komentáři pro Bloomberg.
Pekingská vládní agentura National Development and Reform Commission učinila ve čtvrtek prohlášení, že nikomu není dovoleno použití produkce s čínskými vzácnými kovy na úkor rozvoje ČLR.
Vzácné zboží
Kovy vzácných zemin je 17 chemických prvků: skandium, ytrium a 15 takzvaných lanthanoidů z předposledního řádku Mendělejevovy tabulky (lanthan, neodym, cer, holmium a další).
Ne všechny se skutečně vzácně vyskytují v přírodě. Ceru je v zemské kůře například desetkrát více než olova. Problém je v tom, že kovy vzácných zemin nemají vlastní rudy, jsou obsaženy pouze v rudách jiných kovů. Přičemž v malém množství, jejich koncentrace nepřevyšuje obvykle desetiny procenta a u takových prvků jako promethium, samarium, europium, holmium jde vůbec o tisíciny procenta.
Vzácné kovy dnes potřebují prakticky všechny druhy technologicky náročné produkce, počínaje čipy a konče senzorovými obrazovkami a brýlemi na noční vidění. Ytrium, dysprosium, europium, gadolinium, lanthan a terbium jsou například potřebné ve výrobě barevných obrazovek. Yttrium používají rovněž při léčení onkologických chorob, gadolinium zase v rentgenografii.
Bez ceru a lutecia se nedá obejít ve výrobě skla pro kabely z optického vlákna, terbium potřebují pro ploché televizní a počítačové obrazovky, skandium a cer pro akumulátory, erbium a thulium pro silné lasery.
Neodymové magnety jsou obsaženy ve velkém množství moderních zařízení, počínaje mikrofony v mobilních telefonech a bezdrátových sluchátkách a konče větrnými elektrárnami, motory pro elektromobily a radary.
Není divu, že poptávka rychle roste. Činí-li dnes poptávka po vzácných kovech ve světě asi 120 tisíc tun, pak již v roce 2020 budou společnosti s vysokými technologiemi potřebovat ročně 200 tisíc tun vzácných kovů.
Čínský zázrak
Vzácné kovy jsou jedním z hlavních faktorů čínského ekonomického zázraku. „Na Blízkém východě mají ropu, Čína ale má vzácné kovy,“ řekl již v roce 1992 čínský lídr Teng Siao-pching.
V devadesátých letech zahájily v Číně velký projekt v průzkumu těžby, zpracování a použití těchto prvků za účasti několika tisíc vědců. Centrem vědeckých prací se stal Výzkumný ústav Baotou, těžba byla zahájena v gigantickém ložisku Bayang Obo v provincii Vnitřní Mongolsko.
Úsilí vědců a těžká práce horníků byla odměněna stonásobně. Pouze v roce 2017 vyprodukovala Čína 105 tisíc tun vzácných kovů. Pro porovnání uvedeme, že v USA vytěžili za posledních 20 let pouhých 43 tun.
Nemající obdoby objemy výroby umožnily Číně, aby se stala největším světovým vývozcem vzácných kovů. Peking dnes kontroluje na 60 % světového trhu těchto materiálů. Hlavní ale je, že pomohly Číně vyvinout téměř od píky národní elektronický průmysl a vstoupit do řad světových lídrů ve výrobě notebooků a chytrých telefonů.
Jde o to, že v roce 2010 oznámila Čína pod záminkou ochrany životního prostředí prudké snížení exportu vzácných kovů. Peking navrhl zahraničním zákazníkům, kteří si zvykli na čínské vzácné kovy, aby přemístili své výrobny do ČLR. V důsledku toho získali Číňané přístup k západním technologiím a dokázali založit Huawei, Xiaomi, ZTE a mnoho dalších společností, jež dnes znají lidé po celém světě.
Pohroma pro USA
Není divu, že kvůli vyhrocení obchodních sporů mezi Washingtonem a Pekingem stouply od začátku roku světové ceny vzácných kovů o 30 %. Byla to velká rána pro americké společnosti, jež jsou dnes nuceny kupovat tyto kovy od jiných zahraničních dodavatelů.
Je to ale maličkost v porovnání s pohromou, která nevyhnutelně čeká v případě zákazu Pekingu na vývoz vzácných kovů, protože 80 % jich dostávají americké podniky právě z Číny.
Čína není samozřejmě jediný producent a Američané po čase najdou náhradu. Ale světové ceny vzácných kovů vzrostou kvůli snížení čínského exportu, pro četné americké firmy mohou být neúnosné.
