Vědci našli na území Belize dva mimořádně neobvyklé artefakty: jadeitové dláto a rukojeť z palisandru (druh exotického růžovo-hnědého dřeva). Jejich objev vrhá pochybnosti na teorii, že tyto materiály byly používány mayskými indiány pouze pro náboženské účely, uvádí to archeologové v časopisu Antiquity.
„Jde o první nástroj, který jsme našli i s jeho dřevěnou rukojetí. Tento objev naznačuje, že tento minerál nebyl pouze ‚posvátným kamenem‘, z něhož byly vyráběny náboženské předměty a dekorace pro šlechtu, ale také zdrojem pro vytváření pracovních nástrojů,“ řekla Heather McKillopová z University of Louisiana v Baton Rouge (USA).
Mayská civilizace existovala několik tisíciletí a zanechala po sobě na poloostrově Yucatán mnoho „mrtvých měst“ a kulturních památek. Z povrchu země zmizela asi v devátém století n.l., když většinu mayských městských států opustili jejich obyvatelé. Příčiny tohoto civilizačního kolapsu stále zůstávají předmětem diskuse mezi vědci.
Jedním z možných důvodů pádu této civilizace, jak dnes věří řada archeologů, mohlo být sucho způsobené změnou klimatu nebo přebytkem mayských měst. První vážné potvrzení této teorie bylo zjištěno v roce 2012 při vykopávkách na území Tikalu, jednoho z největších měst na tomto území, kde vědci objevili komplexní systém vodních nádrží a kanálů, což ukazuje na význam vody v životě obyvatel.
Následné vykopávky v jiných mayských městských státech přinesly protichůdnější výsledky. Ukázaly, že kolaps této kultury mohl být spojen nejen s klimatem, ale také s politickými konflikty mezi indickými „politikami“.
Archeologové a historici dlouho debatovali o roli, kterou hrál jadeit, průsvitný nazelenalý minerál, v životě různých mayských měst. Na jedné straně se v severní části této civilizace nachází v hrobkách vládců těchto měst, v pyramidách a starobylých chrámech a v jiných rituálních strukturách.
Na druhé straně našli archeologové obyčejné korálky, šperky a nástroje z jadeitu a jiných nerostů v mayských městech a vesnicích umístěných na jihu poloostrova Yucatán.
Kvůli těmto rozdílům se vědci dohadují, zda se status tohoto nerostu během klasického období změnil a proč ho Mayové těžili a používali.
McKillopová a její kolegové našli jednoznačnou odpověď na tuto otázku, když prováděli podvodní vykopávky v jižním Belize, kde její tým objevil v roce 2004 staré mayské solné doly.
Před tisíci lety se tyto doly nacházely na březích Honduraského zálivu, ale vzestup hladiny moře v posledních několika desetiletích vedl k jejich úplnému zaplavení a značným komplikacím v rámci vykopávek.
V poslední době vědci měli štěstí a našli jakési „solivary“, McKillopová a její tým objevili na tomto území dva předměty, které nebyly v obvyklém stavu.
V blízkosti dřevěných plošin, které pokrývaly podlahu dolu, našli archeologové dláto a rukojeť z palisandru.
Artefakty byly vyrobeny kolem 600 - 800 n.l., tedy v posledních epochách mayských městských států. Jadeit a palisandr byly velmi kvalitní a byly obvykle používány k výrobě rituálních předmětů a šperků pro šlechtu.
Stopy škrábanců na povrchu nástroje zároveň ukazují, že ho majitel aktivně používal pro těžbu soli.
Jak skončil podobný drahý artefakt v solném dole? Vědci naznačují, že sůl hrála důležitou roli v životě Mayů i jiných národů, a proto byla její těžba a prodej velmi výnosnou a prestižní činností.
„Solní ‚těžaři‘ byli úspěšní podnikatelé, kteří si mohli dovolit nakupovat vysoce kvalitní nástroje a těžit a distribuovat jeden z nejdůležitějších výrobků. Jak ukázaly naše výkopy v minulosti, Mayové sůl používali jako měnu a hrála důležitou roli v jejich stravě, protože pomáhala uchovávat ryby a maso,“ uzavřela McKillopová.
Zdroj: dx.doi.org