Dvacet pět dní po druhém kole prezidentských voleb, po famózním vítězství showmana Vladimíra Zelenského, ještě nebyl Zelenskij inaugurován. (Foto: Wikimedia)
Podle ukrajinské Ústavy je maximální lhůta pro uvedení nového prezidenta do funkce 30 dnů ode dne oficiálního vyhlášení volebních výsledků. Výsledky hlasování byly zveřejněny 3.května ve státních sdělovacích prostředcích Golos Ukrainy a Uryadovy Kuryer.
Nejpozději 2. června by se tedy měla uskutečnit inaugurace Zelenského.
Parlament se však na tomto datu nemůže dohodnout. Na dnešním jednání by mělo být předloženo několik návrhů usnesení o datu slavnostní inaugurace prezidenta, termín končí 28. května.
Není však zdaleka jasno, že pro správné datum bude odevzdán dostatečný počet hlasů. Na pozadí takového skluzu v jednání se šíří zvěsti, že inaugurace v 30denní lhůtě nemusí být realizována. A pak se vyhlásí nové prezidentské volby.
Ukrajinské právní předpisy o volbě prezidenta Ukrajiny formálně dávají současnému prezidentovi právní možnost, jak zabránit převodu moci na svého nástupce.
Podle zákona "O volbě prezidenta" existují ustanovení, která umožňují, aby byl dosavadní prezident (ručitel) znovu zvolen, pokud vítěz voleb nedostal mandát v určité lhůtě.
Čl. 15 odst. 4 předpokládá opakovanou volbu prezidenta Ukrajiny v případě, že „osoba po svém zvolení nedostala mandát včas a způsobem stanoveným Ústavou a tímto zákonem“.
Kromě zpoždění inauguračního data je zde také problém s Ústavním soudem, jehož hlava podle Ústavy musí přísahat novému prezidentovi. Poslanci odmítli šéfa KSU Stanislava Ševčuka jmenovat.
Ale Ševčuk chce toto rozhodnutí napadnout. Boj o místo může vést k tomu, že po určitou dobu nebude existovat jediná legitimní hlava Ústavního soudu. To může také sloužit jako formální důvod nevyhlašovat inauguraci.
Ústava dává jasnou lhůtu pro nového prezidenta k nástupu do funkce – to je 30 dnů od okamžiku oficiálního vyhlášení výsledku (30 dnů 3. května vyprší 2. června).
¨
A pokud během tohoto období Zelenskij z nějakého důvodu nepřevezme úřad, bude to teoretická možnost, s odkazem na článek 15 zákona o volbě prezidenta oznámit nové volby.
Tyto úvahy jsou přinejmenším stále více zveřejňovány na sociálních sítích.
„K opakování volby nedojde. Je to příliš skandální, aby nebyla povolena slavnostní inaugurace. Budou to zkoušet, ale povolí na konci měsíce," poznamenává Olena Lukaš, bývalá ukrajinská ministryně spravedlnosti.
„Myslím, že toto pravidlo o opakovaných volbách nefunguje. Jaký je mandát pro prezidenta? Vidím to jako mandát důvěry. Lidé mu dali takový mandát, to znamená, že byl zvolen v souladu se zákonem. On nedostal úřad, neprošel inaugurací, ale zákon neuvádí, že opakované volby se uskuteční, pokud není slavnostní inaugurace, zejména proto, že jiný zákon, o pravidlech Nejvyšší rady, zavazuje parlament, aby stanovil datum inaugurace, to ukládá zákon Parubijovi, šéfovi parlamentu do 30 dnů po vyhlášení výsledků voleb,“ uvedl Vasilij Nimčeno, bývalý ústavní soudce, „ale bohužel, u nás máme takový parlament, jaký je. Existuje však pojem politické odpovědnosti. Parubij nemá právo neurčit datum, pokud parlament nebude schopen vyřešit situaci s datem“...
Další poslanec Igor Popov, se domnívá, že pravděpodobnost takového scénáře je velmi nízká, protože na Ukrajinu je upřena pozornost cizích zemí, které mohou zablokovat takový scénář.
Vedoucí Výboru voličů Ukrajiny, Alexej Košel poznamenal, že navzdory mezerám v právních předpisech nepředpokládá nové volby.
„To je fantastický scénář. Je jasné, že Vladimir Zelenskij zvítězil ve volbách, a parlament by měl určit datum inaugurace. Na druhou stranu, pro mě osobně, důvody, proč poslanci zdržují s datem inaugurace, nejsou jasné a možná počítají s tím, že pokud Vladimir Zelenskij složí slib před 27. květnem, tak rozpustí parlament. Existují právní mechanismy, které blokují hypotetický prezidentský dekret o předčasném ukončení pravomocí Nejvyšší rady. Několik desítek poslanců sice opouští koalici, ale to není důvod pro rozpuštění Nejvyšší rady,“ myslí si Alexej Košel.
