O globálním oteplování slýcháme z úst politiků a novinářů už několik let, ale dnes se už tento termín velmi nepoužívá, protože z pohledu fyziky jde o absolutní nesmysl. Klimatologové dnes už hovoří jen o globální změně klimatu, což znamená, že se to týká nejen oteplování, ale i ochlazování.

O globálním oteplování slýcháme z úst politiků a novinářů už několik let, ale dnes se už tento termín velmi nepoužívá, protože z pohledu fyziky jde o absolutní nesmysl. Klimatologové dnes už hovoří jen o globální změně klimatu, což znamená, že se to týká nejen oteplování, ale i ochlazování.

V paměti většiny lidí však už pojem globální oteplování zůstal, a dokonce se posledních pár let i potvrzuje, protože léta jsou velmi horké a zimy mnohem teplejší. Jak to tedy je, máme se bát horkých letních dnů a tání ledovců nebo třeskuté zimy, kdy zamrznou i velké řeky a život na naší planetě se téměř zastaví?

Zapomeňte na oteplování

Podle více renomovaných vědců bychom se spíše měli připravit na solární ochlazování, kdy sluneční aktivita klesne do deseti let až o 60 procent! Všechno by však mělo začít již v roce 2021, kdy začnou teploty na celé naší planetě výrazně klesat. Vědci k takovému znepokojujícímu závěru přišli díky matematickému modelu magnetické energie Slunce.

Podle ukrajinské profesorky matematiky Valentiny Žarkové z Northumbrijské univerzity v anglickém Newcastle, se nový matematický model opírá o objev druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce, které je blíže k povrchu. Když jsou obě vlny sladěny, je aktivita Slunce velká, když se naopak rozejdou, Slunce ochabne.

Profesorka Žarková říká, že “obě vlny mají frekvenci 11 let, ale částečně odlišnou a časově se vyrovnávají; … spojením obou vln a porovnáváním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu jsme zjistili, že naše předpovědi jsou z 97 procent přesné.”

Podle vědců tak nastane fenomén známý jako Maunderovo minimum, což je označení pro období sluneční aktivity v letech 1638 až 1715, kdy se na Slunci neobjevovaly žádné sluneční skvrny, což mělo vliv na klima, které bylo výrazně chladnější. Teploty by měly začít klesat v roce 2021 a v roce 2030 by mělo nastat takové mrazivé počasí, že podle těchto vědců bude možné bruslit na řece Temži, která protéká Londýnem.

Nová doba ledová

Tyto matematické modely potvrdil i vedoucí oddělení vesmírných studií na Pulkovské observatoři u Petrohradu astrofyzik Khabibullo Abdussamatov, který dokonce tvrdí, že “nová doba ledová bude trvat nejméně dvě století” a v roce 2055 má nastat vrchol tohoto období. Podle Abdussamatova se malé a velké doby ledové na Zemi střídají v pravidelných cyklech, kdy k těm předchozím došlo v 13., 15., 17., a v 19. století.

Dlouhé období mrazu jsou vždy střídány krátkým teplým obdobím, které obvykle trvá 11 500 let. Teplé období, ve kterém žijeme nyní však začalo už před 12 tisíci lety, takže nová doba ledová může přijít téměř kdykoliv.

Velmi nízká magnetická aktivita na Slunci tak odpovídá historicky zdokumentovaným chladným obdobím na Zemi. Profesorka Žarková však tvrdí, že její matematický model, který měl až 97procentní přesnost při určování minulých malých dob ledových, nelze použít jako důkaz, že i tentokrát dojde k malé době ledové. Mnozí vědci jsou však přesvědčeni, že sluneční aktivita do roku 2028 klesne až o 60 procent, protože se jejich výpočet opírá o pravidelný sluneční cyklus, který je znám už 200 let.

Na konci každého cyklu dosahuje sluneční aktivita maxima, což snadno dojde i laikům, protože posledních pár let jsou léta velmi horké a zimy už nejsou takové, jako bývaly.

Šokující je i zpráva, kterou pro vládu USA vypracovala skupina renomovaných vědců a shoduje se s matematickými modely ruských vědců. V ní se totiž říká, že za pár let bude ve Skandinávii a ve Velké Británii platit kvůli nesnesitelným mrazům zákaz vycházení.

Na jižních plážích, kde se dříve opalovali turisté, bude silná vrstva ledu a sněhu, dokonce lodní dopravu budou zajišťovat pouze silné ledoborce. Podle této zprávy rovněž budou všechna letiště na severu na dlouhé období uzavřené a vlaky ani autobusy nebudou jezdit. Zásoby potravin tak během těchto krutých zim budou téměř vyčerpány a všichni se už budou modlit, aby přišla dlouho očekávané jaro. Pokud vůbec přijde.

Můžeme tak skutečně již za dva roky pocítit podstatně chladnější počasí, které přejde za pár let do takového mrazivého počasí, že nastane nová doba ledová? Čas ukáže, zda matematický výpočet vědců byl správný, a zda zpráva, kterou vypracovala skupina vědců na požádání vlády USA, nebyl jen scénář ke katastrofickému filmu.

Zdroj: mz.cz