Papež František v neděli vyzval marocké křesťany k širokému křesťansko-muslimskému dialogu. Oslovil věřící slovy: Pokud ukážou zemi s muslimskou většinou, že je součástí jediné lidské rodiny, pomůže to eliminovat extremismus.

Na poslední den své dvoudenní návštěvy Maroka, František, oslovující katolické kněze a mnišky, prohlásil, že i když jich je v Maroku málo, neměli by se snažit obrátit ostatní ke křesťanství, ale spíše rozvíjet dialog a charitu.

„Takto strhnete masku z každého pokusu využít odlišnosti a nevědomost na rozsévání strachu, nenávisti a konfliktů," uvedl František. „My přece víme, že strach a nenávist, pokud jsou živeny a pokud se jimi manipuluje, oslabují naši společnost a ta je pak duchovně bezbranná," dodal papež.

Během své cesty do Maroka, převážně muslimské země s 36 miliony obyvatel, František zdůraznil význam poselství křesťansko-muslimského bratrství. Proselytismus, cílevědomé získávání nových věřících změnou jejich původního náboženského vyznání, je velkým problémem v náboženských diskusích v této severoafrické zemi – navzdory skutečnosti, že křesťané, muslimové a židé zde po staletí pokojně žijí.

V neděli věnoval papež František pozornost malému křesťanskému společenství v Maroku a vyzval ke konstruktivním aktivitám v marocké společnosti. V sobotu se papež obrátil k muslimské většině království a vyzval k ještě větší vstřícnosti vůči rostoucímu počtu migrantů, kteří pocházejí především ze zemí tzv. černé Afriky.

Druhý den jeho návštěvy v Maroku navštívil František centrum sociálních služeb Temara pro chudé muslimy, vedené jeptiškami katolické církve. Centrum se nachází jižně od Rabatu. Zahrnuje předškolní zařízení, nemocnici, ženy jsou zde školeny, aby šily oděvy a denně připravovaly jídlo pro 150 dětí.

Zde neučí katolický katechismus. Všichni učitelé jsou muslimové, mluví arabsky a učí děti muslimské víře. „Nepřišli jsme sem, abychom je obrátili k naší víře. Přišli jsme pomáhat,“ řekla sestra Gloria.

Papež se také setkal s katolickými kněžími a dalšími křesťanskými představiteli v katedrále v Rabatu. Zpravodajská agentura AP uvedla, že cesta do Maroka skončí mší svatou na sportovním stadionu v Rabatu.

V sobotu poděkoval František Maroku za ochranu migrantů a poznamenal, že ani zdi, ani strach nezabrání lidem opustit svou domovinu kvůli životu v bezpečí. Maroko se stalo důležitým bodem v Africe, když se migranti snaží dostat do Evropy, protože Itálie uzavřela hranice pro žadatele o azyl, kteří opouštějí Afriku z Libye. František pochválil zemi za tradici společného života různých náboženských vyznání a za podporu mírné formy islámu v Maroku.

Muslimové, křesťané a židé v Maroku spolu dlouho žili v míru. Katolíci tvoří malou menšinu, asi 23 000 věřících (méně než jedno procento populace). Většinou jsou to migranti narození v zahraničí. Maroko má také mezi 2 000 a 6 000 svých domácích křesťanů, kteří mají možnost praktikovat svou víru pouze v soukromí, protože v Maroku muslimové nemají právo konvertovat k jinému náboženství.

V Maroku se praktikuje sunnitský islám. V roce 2004 země reformovala své náboženské politiky a vzdělávání, aby zabránila šíření fundamentalismu. Reformy začaly po teroristických útocích v Casablance v roce 2003, kdy bylo zabito 43 lidí.

Zdroj: bbc.co.uk