Na hlavní oslavy 5. výročí připojení Krymu k Rusku, které se budou konat za účasti prezidenta Vladimira Putina v Sevastopolu, přijedou i zahraniční hosté. Jsou to francouzští poslanci a senátoři z asociace Francouzsko-ruský dialog a také delegace z České republiky.

O návštěvě RF hovořil se Sputnikem člen české delegace, velitel spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, pplk. Ivan Kratochvíl.

Kratochvíl: Krym a jeho Sevastopol byl vždy symbolem velikosti a odolnosti největšího ze slovanských národů, ruského národa. Ať již budeme mluvit o knížeti Vladimírovi a příchodu křesťanství, admirálu Nachimovovi či hrdinství obránců Sevastopolu za Velké vlastenecké války. Rozhodnutí obyvatel Krymu, které před 5 lety vyjádřili v referendu o znovusjednocení s Ruskou federací, bylo pouze logickým vyústěním tehdy vzniklé situace. Ukrajina se o Krym nestarala, naopak připravovala jeho devastaci. Referendum proběhlo v souladu s mezinárodním právem a všechny následné kroky byly logické a v pořádku. Naše delegace je malá. V čele delegace stojí senátor Jaroslav Doubrava, členy delegace jsem já a námořní kapitán Vladimír Štádler.

Nebojíte se, že po této cestě vám bude zakázán vstup na Ukrajinu?

Ne, nebojím. Naopak. Po ukončení slavností pan senátor odlétá do Prahy na zasedání senátu a my s panem kapitánem na Ukrajinu jedeme. Jedeme do Doněcka. Doněcká a Luhanská lidová republika jsou tou částí Ukrajiny, kde ještě platí právo a pořádek. Je pravda, že zachování práva na normální život bez ohledu na to, jaké jste národnosti a jakým mluvíte jazykem, je stojí hodně úsilí a bohužel i krve. Jejich hrdinský postoj je třeba podpořit, a proto tam jedeme. A na ostatní, západní Ukrajinu, se rádi podíváme, až tam začnou platit normální podmínky pro život.

Vaše cesta do Ruska probíhá v těžkých časech pro naše země, kdy se vztahy mezi Ruskem a Západem staly nesmírně napjaté. Evropský parlament právě přijal usnesení, v němž označil boj proti ruské kybernetické hrozbě za prioritu obrany EU. Vidíte příležitost zastavit tento proud rusofobie, nepřátelských projevů vůči Rusku? Mohla by pomoct například takzvaná národní diplomacie, jakou je vaše nadcházející cesta do Ruska?

Bohužel, nadějí na to je stále méně a méně. Evropská unie svým chováním nejen navenek, ale i dovnitř směrem k jednotlivým státům začíná silně připomínat nacistickou Třetí říši. I v těch našich sdělovacích prostředcích, které nejsou přímo ovládány EU, se již hovoří o EU jako o Čtvrté říši. Je to smutné, ale místo budování společného prostoru pro rozvoj a šťastný život evropských národů orgány EU pracují na jejich likvidaci jednak zatím více méně skrytou podporou nelegální migrace, jednak vyvoláváním protiruské hysterie. Je třeba si uvědomit, že jsme sousedé a měli bychom se k sobě chovat se vzájemnou úctou a respektem. Zvláště my, slovanské národy, bychom měly stavět na našich společných kulturních a historických vazbách, spolupracovat, vážit si jeden druhého a usilovat o vzájemný rozkvět. EU a NATO bohužel svými kroky spíše připravují konec mírového života evropských národů. Proti tomu je třeba se tvrdě postavit. Jde o naši existenci, o budoucnost našich potomků.”