Rok po oficiálním uznání sloučení francouzské Technip s americkou FMC Technologies je načase shrnout výsledky, které však nebudou ve prospěch francouzské strany. Podle týdeníku Journal du Dimanche letos v květnu budou do všech řídicích funkcí v nové společnosti jmenováni Američané. (Foto: Wikimedia)
Dokonce i hlavního zastánce sloučení, generálního ředitele Technip Francouze Thierryho Pilenka, vytlačuje jeho bývalý kolega ve společnosti Schlumberger Američan Douglas Pferdehirt, který bude brzy řídit TechnipFMC.
„Sloučení odevzdalo francouzský samorostlý talent se šedesátiletými technologickými tradicemi a s více než 2,5 tisíci patentů výrobci běžících pásů, který se stará jen o okamžitý zisk," říká bývalý pracovník společnosti Technip, jehož cituje JDD.
Sloučení „rovných", které bylo oznámeno v květnu 2016, mělo poskytnout společné projekty obou společností v naftovém průmyslu společnostem tohoto sektoru, který prožíval v té době krizi. V konečném důsledku byla Technip za dva roky pohlcená společností FMC Technologies.
„I když jsou řídicí střediska jak v Paříži, tak i v texaském Houstonu, rozhodnutí se nyní přijímají v Houstonu," sdělil v rozhovoru pro Les Échos pracovník pařížského oddělení. Před sedmi měsíci tento hospodářský a finanční deník mluvil o patřičné tendenci ze strany FMC: nahradit nebo propustit bývalé pracovníky Technipu v řídicích funkcích.
Sloučení Technip a FMC Technologies je projekt, který podpořil Emmanuel Macron s cílem vytvoření svého druhu Airbus v ropném sektoru, jak o tom píší naši kolegové z Marianne. Podle jejich slov byla zdařilá transakce zrežírována ministrem Emmanuelem Macronem a jeho tehdejším zaměstnavatelem bankou Rothschild společně s Goldman Sachs…
Stejně jako v případě každého „svazu rovných" pro vytvoření toho či onoho Airbusu byly důvěřivým lidem hlasitě slíbeny záruky zaměstnanosti a tvrdilo se, že rozhodnutí se budou přijímat v Paříži. Podobné „svazy rovných" ale prakticky neexistují. Tak tomu bylo i při sloučení Alstom s jeho bývalým konkurentem Siemens Mobility, které bylo oznámeno v září 2017.
S myšlenkou vytvoření „železničního Airbus" (Airbus du rail) přišel prezident Emmanuel Macron, aby bylo možné úspěšně konkurovat čínské společnosti CRRC (China Railway Rolling Stock Corp). Toto „sloučení rovných" se stalo štědrým dárkem německému koncernu. I přesto, že se kancelář společnosti nachází v Paříži, bude německá společnost za čtyři roky moci získat kontrolní balík akcií. Z ironie osudu, i když je Macron orientován na Evropu, může právě Brusel zasadit tomuto projektu osudovou ránu.
Stejně jako v případě Technip slibovala Alstom lepší perspektivy než její partneři. Avšak v byznysu, stejně jako v přírodě, malé zvíře často sežere velké. Případ Alstomu se samozřejmě liší od Technipu v tom smyslu, že společnost byla nejdřív oslabena prodejem jejího energetického křídla americké General Electric. A v tom zase sehrál významnou roli Emmanuel Macron, který vykonával v té době funkci náměstka generálního tajemníka vlády, pak i ministra ekonomiky.
Ministerstvem financí podpořený v roce 2015 návrh finské společnosti Nokia na nákup akcií Alcatel-Lucent, burzovní operaci pod záminkou nutnosti omezit ambice Číny v Evropě, měl také na starosti Macron. Byla to „zdařilá transakce" pro francouzsko-americkou skupinu, tvrdil tehdy v médiích Macron, který byl ministrem ekonomiky ve vládě Francoise Hollandea a vysmíval se odpůrcům dalšího prodeje velké francouzské průmyslové společnosti světové úrovně.
To je neobvyklá reakce ze strany hlavy státu. Zatímco jiné státy zesilovaly opatření na ochranu svých strategických aktiv, jako jsou letiště, ve Francii se Macron rozhodl k prodeji.
Ministr ekonomiky promluvil tehdy o zárukách zaměstnanosti (na dva roky), jeho ministerstvo začalo plánovat vytvoření „telekomunikačního Airbusu". O dva roky později se Nokia rozšířila a rozhodla se dokonce prodat odbočku „podvodních kabelů" bývalé největší francouzské společnosti, přitom je tato sféra činnosti spojena se státní svrchovaností.
V té době také společnost Lafarge, vedoucí výrobce stavebních hmot, byla odkoupena švýcarským konkurentem Holcim a zmizela z francouzského hospodářství, její kancelář byla přemístěna do Švýcarska. Emmanuel Macron nebyl proti ani tomuto „sloučení rovných": oblast vědeckých výzkumů zůstala ve Francii, Macron oznámil novinářům listu The Financial Times, že byl chtěl ve Francii vytvořit „evropský uzel pro vědecké výzkumy".
Týdeník Les Échos cituje zprávu rady pro ekonomickou analýzu. Autoři zprávy zdůraznili, že v EU byl snížen status Francie jako země pověřené strategickými funkcemi. Francie, která byla na začátku 80. let v Evropě lídrem, zaujímá v současné době 4. místo po Německu a Belgii.
Jde o zprávu zveřejněnou… v dubnu 2016, v době, kdy odstoupil Macron z funkce ministra ekonomiky a financí, aby se postavil do čela strany En Marche.
Neovlivní tato rozhodnutí nejen status země, ale i celkovou hospodářskou situaci a postavení daňových poplatníků?
