Dnes, v době prudkého rozvoje technologií, ať se zamyslíme nad jakýmkoliv úkolem, zdá se nám, že věda už zná řešení. Ale není tomu vždy tak. Vědci nejen že zatím nedokáží odpovědět na mnohé otázky, ale během výzkumů neustále získávají nové údaje, které vyvracejí předchozí teorie a hypotézy.

1. Je realita skutečná?

Lidstvo se od samého počátku své existence snaží pochopit skutečnou povahu věcí, které nás obklopují. Vzhledem k tomu, že věda a technologie jdou velmi rychle kupředu, tato otázka se stala konkrétnější: může být naše realita pouhou počítačovou simulací?

V současné chvíli existují argumenty pro i proti tvrzení, že realita je simulace. Filozof Nick Bostrom nabídl 3 verze lidské existence (jako důkaz simulace):

• civilizace vymírají, aniž by dosáhly stádia, v němž mohou překonat biologické možnosti člověka pomocí technických vynálezů a vytvářet umělé modely vědomí

• civilizace, které dosahují takové úrovně, na níž mohou vytvářet umělou realitu podle svého přání, o to z nějakého důvodu nemají zájem

• pokud předchozí body nejsou správné, neexistují prakticky žádné pochybnosti, že žijeme v počítačové simulaci

Nicméně filozof Riccardo Manzotti předložil své protiargumenty této hypotézy:

• simulace jsou vždy objekty hmotného světa

• simulace neodlišitelná od reality přestává být simulací

• Každá simulace musí mít svého pozorovatele. Simulace je neoddělitelná od vědomí, které ji přijímá.

Tato otázka stejně zůstává nezodpovězená a vy sami se rozhodněte, jestli budete realitu považovat za simulaci nebo ne.

2. Co nás čeká po smrti?

Každý z nás si dříve nebo později položí otázku: a co mne čeká po smrti? Nedávno biologové učinili objev, který dává šanci, že věda dokáže odpovědět na věčnou otázku. Získali zajímavé údaje během experimentů s umírajícími: vědci zjistili, že v mozku všech lidí, kteří byli podrobeni jejich experimentům, probíhala mimořádně silná aktivita po zástavě srdce a přerušení přísunu kyslíku do mozku. To se samozřejmě dá vysvětlit: následkem nedostatku kyslíku neurony ztrácejí schopnost zachovávat elektrický potenciál a vybíjejí se, čímž spouštějí lavinu elektrických impulsů.

Je však možné, že právě tyto výsledky a prohlášení profesora Stuarta Hameroffa z oddělení anesteziologie a psychologie Arizonské univerzity nám pomohou v nejbližší budoucnosti odpovědět na tuto otázku. Podstata jeho prohlášení spočívá v tom, že vědomí člověka po jeho smrti nezmizí beze stopy. Doslova se vsákne do vesmírné tkáně, jako kdyby mechanismus k realizaci tohoto procesu byl zabudován do naší nervové soustavy.

3. Existuje Bůh?

Mnozí lidé se domnívají, že tato otázka je otázkou víry. Ale co si o tom myslí vědci? Britský vědec Martin John Rees oficiálně prohlásil, že nejnovější vědecké objevy ho přiměly zamyslet se nad tím, že je třeba se vzdát ateistického světového názoru. Rees vysvětluje své stanovisko následovně: Bůh existuje — pouze tak je možné vysvětlit vznik první reprodukční soustavy.

Nehledě na všechny vědecké objevy však věda dosud nedokázala rozluštit zvláštnosti molekul v DNA. Tento složitý mechanismus obsahuje tak velký objem informací, že prostě musel z něčeho vzniknout. Z hlediska teorie evoluce a hierarchie inteligence živých bytostí však po nás musí přijít další stupeň inteligence — tvůrce, bůh, architekt, veliký programátor — aby vymyslel a spustil svůj projekt — náš vesmír.

4. Existují přízraky?

Mnohým z nás se líbí mystické příběhy, které vyvolávají adrenalin a přinášejí do našeho života něco nevysvětlitelného. Ale jsou přízraky skutečné? Vědci zatím nenašli žádné důkazy toho, že přízraky existují. Všechny mystické příběhy a události vysvětlují různými psychosomatickými a neurobiologickými mechanismy — naše vědomí nás občas klame v tom, co vidíme a cítíme.

5. Kdy a jak vznikl Měsíc?

Nová hypotéza o vzniku Měsíce spočívá v tom, že družice Země vznikla uvnitř synestie — plynového mraku a roztavené horniny. Tuto hypotézu předložili vědci z Kalifornské a Harvardské univerzity na základě výsledků teoretické modelace. Existenci synestie jako nového druhu planetárních těles předložili američtí vědci Simon Lock a Sara Stewartová.

„V nové studii jsou vysvětlovány zvláštnosti Měsíce, které je těžké vyřešit pomocí moderních ideí. Měsíc je chemicky téměř stejný jako Země, ale s některými rozdíly. Je to první model, který může odpovídat vzoru kompozice Měsíce," řekla Sara Stewartová, profesorka planetárních věd. Vědci předpokládají, že planety v podobě synestie mohou existovat několik staletí a poté získávají sférický tvar, ale uvnitř může docházet k vytváření i dalších nebeských těles.

6. Jak vznikl život na Zemi?

Vědci se dosud hádají o to, jak vznikl život na Zemi, protože tři hlavní teorie na toto téma se nijak nedaří spojit do jedné. Armen Mulkidžanjan však nabídl alternativu: co když život vznikl ve vodě, ale ne v oceánu, nýbrž na souši, v sopečném rybníku? Mulkidžanjan upozornil na chemické složení buněk, především na to, jaké látky přijímají a jaké odmítají. Ukázalo se, že buňky jakéhokoliv organismu obsahují mnoho fosforečnanu draselného a dalších prvků kromě sodíku.

To okamžitě vylučuje oceán ze seznamu potenciálních „kolébek života", protože v živých buňkách je mnohem více fosforečnanu draselného a mnohem méně sodíku, než se nachází v oceánu. Tuto roli mohou spíše hrát geotermální zdroje v blízkosti sopek, například v sopečně aktivních oblastech typu Yellowstonu. V těchto rybnících se nachází stejná směs prvků jako v buňkách.

Debaty zřejmě brzy neskončí a ke společnému názoru vědci brzy nedojdou. Rozhodnutí bude přijato na základě experimentů s chemickými reakcemi a protobuňkami. To znamená, že poprvé v dějinách stojíme na prahu nejúplnějšího vysvětlení toho, jak vznikl život na Zemi.

Zdroj: snews.com