Čas neexistuje. Nikdy neexistoval a nikdy existovat ani nebude. Základním principem vesmíru je, že všechno existuje právě teď a tady. Čas ve skutečnosti neexistuje a kvantová fyzika to dokazuje. (Foto: Flickr)

Věci jsou buď před vámi anebo za vámi, stejně jako je to s vesmírem. Myslet si, že čas plyne kolem nás, je stejně hloupé, jako si myslet že kolem nás plyne vesmír.

Spekulace o času vznikly zhruba před sto lety, kdy Einsteinova Teorie relativity znegovala myšlenku, že čas je mezinárodní konstanta. Jedním z důsledků je fakt, že minulost, přítomnost a budoucnost nejsou absolutní.

Podle Einsteina není možné, že by se někdy dva lidé shodli na jednom „teď“.

Výsledkem je obrázek známý jako „zablokovaný vesmír“. Cokoli, co se děje zrovna „teď“ můžete označit červenou tečkou, ale co odlišuje umístění této tečky od jiného místa ve vesmíru? Minulost nebo budoucnost nejsou vpravo a vlevo.

Někdo říká, že pokud porozumíme našemu vědomí, pak i lépe porozumíme času. Vědomí je bezforemné, neviditelné pole energie s nekonečnou dimenzí a potencionálem. Jde o substrát existence, který nezávisí na čase ani místě. Vztah mezi časem a vědomím má z lidského hlediska limity, ale ve skutečnosti to tak není.

Neexistuje nic jako čas

Julian Barbour, britský fyzik, řeší problematiku času ve fyzice a kosmologii celkem radikálně: Nic jako čas neexistuje.

„Jak žijeme, prožíváme pohyb skrze několik ‚teď‘ za sebou, ale otázkou je, co jsou zač?“ Podle Barboura je „teď“ všechno ve vesmíru. „Máme utkvělou představu, že všechno je s něčím spojené, ale já jsem v tomto abstraktní. Podle mě existuje jen ‚teď a tady‘.“

Minulost je de facto naše iluze, protože každé „teď“ obsahuje jakési záznamy (vzpomínky) v naší mysli. „Jediným důkazem minulosti je naše paměť, ale paměť je stálá struktura neuronů v mozku. Minulost planety je zase dokazována ruinami a fosiliemi, ale opět jde jen o skladbu minerálů. Není žádná minulost, jenom o ní existuje důkaz.“

Čas není něco, co by existovalo mimo vesmír. Neexistují žádné velké hodiny, které by tikaly za nekonečnem. Většina z nás se kloní k Newtonovu názoru: „Absolutní, pravý a matematický čas je ten přírodní. Plyne samovolně nehledě na nic.“ Ale Einstein dokázal, že čas je součástí vesmíru a že naše hodiny neměří něco, co je na vesmíru nezávislé.

Slovo „mechanika“ používané v termínu „kvantová mechanika“ indikuje něco předvídatelného, známého, uchopitelného. Kvantový vesmír, ve kterém pak žijeme, se tak může zdát jako něco mechanického a lineárního, a ať už to chceme přijmout nebo ne, není to tak. Jde spíš o nekonečné množství možných lineárních akcí.