Volební politika? Široce se ohlašovalo, že Izrael souhlasil odložit jakoukoliv válku proti Iránu, dokud nebude po volbách v USA. Jen málo po více než týdnu po volbách provedl „cílený atentát“ na vůdce Hamasu. A tímto zahájil současné kolo bojů. Profesor Michel Chossudovsky uvádí:

14. listopadu byl při izraelském raketovém útoku zavražděn vojenský velitel Hamasu Ahmed Jabari. Je hořkou ironií, že jen pár hodin před útokem obdržel Hamas koncept návrhu na trvalou dohodu o příměří s Izraelem.

„Hodiny před atentátem na silného muže Hamasu Ahmeda Jabariho, tento obdržel koncept dohody o trvalém příměří s Izraelem, který obsahoval i mechanismy, jak udržet zastavení palby i v případě, vypuknutí přestřelek mezi Izraelem a různými frakcemi v pásmu Gaza.“ (Haaretz, November 15, 2012)

Cílený atentát na Ahmeda Jabariho následovala rozsáhlá bombardovací kampaň v rámci Operace oblačný sloup. Ta se skládá z pečlivě naplánovaných vojenských akcí.

Vyslány byly bojové letouny F-16, vrtulníky Apache a nepilotované drony. Izraelské námořnictvo vyslané k pobřeží Gazy se zapojilo do rozsáhlého ostřelování civilních cílů.

Izraelský ministr obrany Ehud Barack potvrdil, že jde o scénář vojenské eskalace, přičemž Palestince obvinil z aktů agrese…

„Ty provokace, kterými jsme utrpěli, a ta raketová palba na jižní osady uvnitř Izraele nás přinutila přistoupit k těmto akcím. Chci, aby bylo jasno, že izraelští občané tyto akce nestrpí. Cílem je zasáhnout rakety a poškodit organizaci Hamas.“

Po izraelských útocích následovala palba tuctů raket Hamasu proti Izraeli.

Izraelským vojenským plánovačům byla palestinská reakce jasná. Izraelské vojenské oběti, co z toho vznikly, se teď využívají k ospravedlnění vojenské eskalace na humanitárním základě.

To, s čím máme to činění, je pečlivě naplánovaná operace a jasný akt provokace. Smrt izraelských civilistů (kterou vojenští plánovači IDF předjímali a předvídali) se teď využívá k získání podpory mezi izraelskou veřejností.“

Izraelský útok byl běžně Západními médii líčen jako součást legitimní protiteroristické agendy.

(Glenn Greenwald uvádí, že americká politika cílených atentátů je identická s tou izraelskou. Lze s ní dosáhnout rychlé eskalace. Nejenže si Izrael s Hamasem vyměňovali palbu raket – s oběťmi mezi dětmi na obou stranách – ale Izrael povolává 30 000 záložníků před možnou pozemní invazí do Gazy.)

V Izraeli v lednu proběhnou jejich vlastní volby. Mnozí komentátoři říkají, že tyto útoky na Gazu jsou cynickým fíglem izraelského ministerského předsedy, aby dosáhl znovuzvolení.

Poslanec levicové opoziční strany Hadash Mohammed Baraka (vůdce této strany) obvinil Netanyahua, že „vyvolává další kolo cyklických krveprolití kvůli cynickým politickým zájmům“ a ze „spekulací s krví Palestinského lidu.“

***

Poslanec Labouristické strany Jeremy Corbyn režim odsoudil, když řekl, že „Izrael zase jednou úmyslně útočí na lidi v Gaze bombami a vražděním.“

„Tohle je v podstatě první slovo pronesené formou útoků na chudé a převážně bezbranné obyvatelstvo. Vypadá to jako návrat k Operaci lité olovo,“ řekl.

„Načasování je zajímavé a vypadá to, jako by Netanyahu vytvářel krizi, aby mu zajistila znovuzvolení,“ dodal tento poslanec.

Německý deník Spiegel hlásí:

Izraelský ministerský předseda Benjamin Netayahu doufá, že ofenzivou do pásma Gaza získá pro stranu Likud více hlasů v lednových volbách.

***

„Když řvou kanóny, tak na obrazovce vidíme jen Netanyahua a Baraka, a všichni ostatní politici jim tleskají,“ napsal v komentáři vydaném ve čtvrtek izraelský deník Haarez. „Atentát na Jabariho (vrcholného vojenského velitele Hamasu) vstoupí do historie jako další show s charakterem vojenské akce iniciované dosluhující vládou v předvečer voleb.“

A opravdu, člověk by mohl dospět k závěru, že většina nedávných ofenziv proti militantům v Hamasem ovládaném pásmu Gaza – které začaly ve středu zabitím Jabariho – byla pojata více jako válečné show pro izraelskou veřejnost než začátek rozhodující bitvy.

Předzvěst války s Iránem?

Vrcholný britský rabín – když byl tázán BBC, o co si myslí, o co v Gaze právě teď opravdu jde – odpověděl:

Myslím si, že to má ve skutečnosti co dělat s Iránem.

Proč Iránem?

Za touto teorií je odpor vůči válce:

K této eskalaci došlo jen dny po všude se objevujících zprávách o tom, že opět zvolený Obama uvažuje o velké dohodě s Iránem kvůli jeho jadernému programu, který je předmětem sporu. Barbara Slavin a Laura Rozen v Al-Monitor v pondělí hlásily, že jim američtí činitelé řekli, že Washington uvažuje o nabídce „dalších a dalších“ dohod Iránu založených na dohodě o swapech na jaderné palivo z prvního volebního období Obamy.

Tak co má nadcházející izraelská válka s bezbrannou Gazou společného s iránskou diplomacií? Zde je tweet od šéfa teheránské kanceláře New York Times Thomase Erdbrinka:

Pokud se konflikt v Gaze eskaluje, tak zapomeňte na jakékoliv iránsko-americké rozhovory.

— Thomas Erdbrink (@ThomasErdbrink) November 14, 2012

A tady:

Iránské vůdce nikdy neuvidíte při rozhovorech s USA, když zrovna jejich „věčný“ spojenec Izrael bude vraždit iránské ideologické spojence.

— Thomas Erdbrink (@ThomasErdbrink) November 14, 2012

Mám však podezření, že tuhle záležitost izraelské vedení ale ani tak neztratilo. Takže eskaluje Netanyahu vědomě napětí, aby se vyhnul úspěšnému diplomatickému překlenutí?  Spekuluji o tom, není to však úplně podchycené. Z hojných reportáží hlavně izraelských médií víme, že v roce 2010 – zrovna když prezident Obama žádal o zmrazení židovských osad na Západním břehu s cílem obnovit mírové rozhovory – tak izraelských ministerský předseda Benjamin Netayahu zkusil Irán vyprovokovat k válce s Izraelem, do které by nakonec byly zavlečeny Spojené státy.

To mi připomíná, o čem tento týden referoval bývalý analytik CIA pro Střední východ Paul Pillar: „Netanyahu hromadí napětí hrou na pokraji války, aby odvedl pozornost od pokračující izraelské okupace palestinského území a pasivity v postoji ke zjitřenému izraelsko-palestinskému konfliktu.“ „Problém Iránu,“ napsal před tím Pillar, poskytuje „odvrácení mezinárodní pozornosti od Palestinců postrádajících národní sebeurčení.“ Teď to vypadá, že se situace obrátila: Izrael eskaluje válku s Gazou, aby udržel váznutí záležitostí Iránu a zachoval si tak svého oblíbeného obětního beránka.

Přinejmenším bychom neměli zapomenout, že to  byl Izrael, kdo minulý týden podněcoval obnovení raketových přestřelek, když byli zastřeleni dva palestinští civilisté a izraelské tanky vnikly do Gazy, čímž podnítily reakci militantů z Gazy, kteří útočili na izraelské vojáky, což pak dalo Izraeli záminku k rozpoutání následných náletů. A Izrael měl četné šance na uklidnění této situace, uvážíme-li, že Hamas veřejně nabídl zavést celkové zastavení palby a Egypt se zjevně chystal zprostředkovat příměří mezi nimi. Izrael to hned od počátku nenápadně směřovali k eskalaci. A máme si pak snad myslet, že to není žádná strategie?

Další teorií je, že tohle je předehra k izraelskému útoku na Irán. Někteří speciálně teoretizují, že Izraelci zkouší vraždit hlavní militanty Hamasu před úderem na Irán … tak, aby iránský zástupce Hamas nemohl provést odvetu.

A třetí teorií je, že Izrael zkouší Irán do války zatáhnout. Vzhledem k tomu, že izraelské zacházení s Palestinci je asi klíčovým zdrojem nepřátelství k současné izraelské administrativě v Arabském světě, tak zahájení války v Gaze může být pokusem Izraelců o zatažení Iránu do války.

Konec konců Irán podporuje Hamas a Izrael právě zavraždil vrcholného vůdce Hamasu poté, co s ním začal hrát hru na mír. Proto někteří věří, že Izrael zkouší šťourat do sršního hnízda ve snaze, vylákat ty sršně otevřeně ven tak, aby šlo otevřeně vyhlásit válku.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

]]>