V Makedonii, kde žije přes 60% Makedonců a kolem 25% Albánců, dochází od vzniku republiky k ostrým sporům mezi oběma etniky. V letech 2000-2001 se podařilo zažehnat občanskou válku mezi makedonskou vládou a albánskou povstaleckou armádou. V roce 2012 opět došlo ke konfliktu a následně v roce 2015 a 2016. Politická krize v Makedonii začala opět po volbách v roce 2016, kdy konzervativní strana VMRO-DPMNE (Demokratická strana makedonské národní jednoty) bývalého premiéra Nikoli Gruevskiho vyhrála volby, ale nepodařilo se mu získat dostatečný počet hlasů, aby sestavil vládu.

Tato událost z roku 2017 se zapsala do historie politiky ve zdejší zemi, že si lidé věci nenechají líbit.

Poslanci PDS (Demokratická strana Albánců), DUI a BES, dalších albánských stran, zasedajících v parlamentu  se pokusili svrhnout dosavadního předsedu parlamentu a na jeho místo zvolili Albánce Talata Xhaferiho. Potom zpívali albánskou národní hymnu.

Demonstranti, kteří obklíčili parlament,  poté vtrhli do parlamentu, napadli albánské poslance  a požadovali veřejnou popravu poslanců Zorana Zaeva, Ali Ahmetiho a Ziadina Sela za hraní albánské národní hymny v makedonském parlamentu.

Po krvavé bitce byli demonstranti vytlačeni pořádkovou policií z budovy parlamentu.