Zmanipulované volby ve Švédsku. Demokracie demokracií, ale někdo to řídit musí
19. prosince 2018 Redakce AC24 Ze světa 7258 3
Výrazný výsledek antiimigrační strany Švédští demokraté ve švédských volbách na podzim 2018 sebral etablovaným stranám tolik hlasů, že dva hlavní parlamentní bloky jsou fakticky zablokovány a zdaleka nedosahují na parlamentní většinu. Opakované neúspěšné pokusy o sestavení vlády jen ilustrují bezvýchodnou situaci. Švédsko tak asi směřuje k předčasným volbám - jichž se ovšem tradiční strany budou zuby nehty bránit. (Foto: Wikipedia)

 

Podle oficiálních volebních výsledků získali protiimigrační Švédští demokraté 17,5 % hlasů a stali se tak třetí nejsilnější stranou v zemi. V roce 2014 získali 12,9 %, polepšili si tedy o 4,6 %, což jim zajistilo, že budou v parlamentu jazýčkem na vahách. A právě to se také stalo.

Středoleví Sociální demokraté úřadujícího předsedy vlády Stefana Löfvena vyhráli s 28,3 % hlasů. – Toto je jejich nejhorší výsledek za více než 100 let. Středopravá Umírněná strana získala druhé místo s 19,8 % hlasů, to je úbytek 3,5 % od roku 2014.

Chyby a poté sliby

S osmi politickými stranami ve švédském parlamentu se tadiční strany tradičně zorganizovaly do dvou soupeřících parlamentních bloků: Nalevo Sociální demokraté a jejich spojenci mají 40,7 % hlasů. Napravo Umírnění a jejich spojenci se 40,3 % hlasů.

Ačkoliv jsou Švédští demokraté dnes v parlamentu v pozici rozhodující síly, bloky tradičních stran s nimi odmítly spolupráci kvůli jejich "nacionalistickým" názorům na imigraci a Evropskou unii.

Švédsko, většinově homogenní společnost s přibližně 10 milióny obyvateli, přijalo od roku 2010 skoro 500.000 žadatelů o azyl z Afriky, Asie a Středního Východu. Příchod takového množství migrantů, z drtivé většiny mužů, s odlišným kulturním a náboženským pozadím způsobil mohutný sociální otřes, včetně vlny sexuálních útoků a vzniku násilných gangů ve městech po celém Švédsku.

Švédští demokraté založili svoji kampaň na slibu, že omezí imigraci, i tu prostřednictvím takzvaného sjednocování rodin, urychlí deportace a podniknou rázná opatření k zamezení zločinnosti migrantů. Předseda strany Jimmie Akesson také varoval, že masová migrace představuje existenciální hrozbu švédskému sociálnímu systému. Švédský sociální systém je předurčen ke kolapsu, v důsledku toho, že možná desítky, ale spíše stovky tisíc, migrantů dostávají sociální dávky, aniž by kdy do systému jakkoliv přispěli.

Předvolební průzkumy ukázaly, že u švédských voličů antiimigrační nota rezonuje. Průzkum YouGov zveřejněný 5 dní před volbami - ukázal, že Švédské demokraty podporuje 24,8 %, Sociální demokraty 23,8 % a Umírněné 16,5 % voličů. Jinými slovy, průzkum naznačil, že Švédští demokraté se stali nejsilnější stranou ve Švédsku. Proč tedy nevyhráli?

Podivné volby

Pozorovatelé přišli s několika teoriemi jak vysvětlit nesoulad mezi předvolebními průzkumy a konečnými volebními výsledky. Někteří poukazovali na snahu tradičních stran zobrazovat Švédské demokraty jako "pravičáky, rasisty a neonacisty" kvůli jejich předpokládanému "nacionalistickému" a "populistickému" postoji k imigraci. Stigmatizace Švédských demokratů možná opravdu některé voliče odradila.

Například během televizní debaty v říjnu 2016, předseda vlády Löfven nazval Švédské demokraty "nacistickou a rasistickou stranou". Také tvrdil, že "na jejich schůzích jsou dosud používány svastiky (hákové kříže)". Švédští demokraté obvinili Löfvena z urážky na cti a pohrozili mu žalobou u ústavního výboru parlamentu. Představitel strany Jonas Millard při jednání tohoto výboru řekl:

"Když švédský předseda vlády tvrdí, že Švédští demokraté jsou nacisté, tak to není jenom lež, ale také naprostá neznalost historie a nedostatek respektu k milionům lidí, kteří se setkali se skutečným nacismem."

Později se Löfven vymlouval, že jeho slova byla vytržena z kontextu. Avšak od té doby Löfven ještě několikrát obvinil Švédské demokraty ze spojení s nacismem, ačkoli věděl, že Akesson, který se stal předsedou strany v roce 2005, razí politiku nulové tolerance vůči rasismu a vyloučil ze strany členy podezřelé z extremismu.

Den před volbami Löfven opět opět spustil známý kolovrátek:

"Nehodláme ustoupit ani o milimetr tváří v tvář nenávisti a extremismu, kdekoliv se ukáže. (...) Zase, zase a zase, ukazují své nacistické a rasistické kořeny a pokoušejí se zničit Evropskou unii v časech, kdy nejvíce potřebuje spolupráci."

Sociální demokraté investovali 8 miliónů švédských korun (20 miliónů korun českých) z kapes daňových poplatníků ke zvýšení účasti voličů z řad migrantů ve volbách. Zdá se, že se tato strategie vyplatila: V stockholmské čtvrti Rinkeby, kde devět z deseti obyvatel jsou imigranti, obdrželi Sociální demokraté 77 % hlasů a Švédští demokraté jen 3 %.

Podobně volby dopadly i ve zbývajících šedesáti dalších no-go zónách (policie je eufemisticky označuje jako "citlivé oblasti"), ačkoliv detailní analýza volebních výsledků švédsko-české spisovatelky Kateřiny Janouchové a jejího kolegy Petera Lindmarka ukazuje, že Švédští demokraté získali hlasy i mezi migranty, zejména mezi ženami, které jsou znepokojeny rozbujelou zločinností a vnucováním islámského práva šaría.

Tisíce porušení?

Jiní předpokládají, že  tradiční politické strany těžily na úkor Švédských demokratů především z z volebních podvodů. Zůstává nejasné, kam až neregulérnosti voleb dosahovaly a jaký dopad měly na konečné volební výsledky. Švédská policie obdržela více než 2 300 hlášení o potenciálních porušeních zákona souvisejících s volbami. Stížnosti zahrnují zastrašování voličů včetně vyhrůžek násilím proti majetku a osobám.

Podle deníku Aftonbladet, nezávisle na tom volební komise (Valmyndigheten), která je odpovědná za průběh voleb, obdržela více než 400 stížností na údajné volební podvody, a prokurátoři nyní vyšetřují možná porušení volebního zákona.

Mezinárodní tým 25 pozorovatelů tvořících skupinu "Dobrovolníci demokracie" monitorující celkem 250 volebních místností ve Stockholmu, Malmö, Göteborgu, Uppsale a Västeras nalezl nesrovnalosti v 46 % navštívených volebních místností.

Tým vyjádřil zejména znepokojení ohledně nedostatku soukromí při hlasování. Ve Švédsku, má každá politická strana své vlastní volební lístky s jasně viditelným jménem strany a volič si vybere ze stojanu (!) uvnitř volební místnosti volební lístek podle svého výběru.

Výběr volebního lístku neprobíhá za plentou, ale zcela veřejně, takže každý přítomný může sledovat, který volební lístek si kdo vybral. Mnozí voliči se pak zdráhají dát veřejně najevo, že chtějí volit Švédské demokraty.

Volební pozorovatelé také kritizovali praxi takzvaného rodinného hlasování. Švédské volební komise dovolují, aby za plentu ve volební místnosti vstoupila více než jedna osoba (běžně rodinný příslušník), zdánlivě proto, že gramotnější člen rodiny může pomáhat méně gramotnému správně vyplnit volební lístky.

Závěr pozorovatelů:

"Jsme znepokojeni častým výskytem případů, kdy ženy, staří či nemocní voliči smějí být doprovázeni a dokonce instruováni jak volit jiným členem rodiny...."

"Klíčovým aspektem voleb je, že každý volič by měl mít právo volit podle své svobodné vůle nezávisle a bez zasahování a také bez toho, aby jiná osoba znala jeho volbu."

"Domníváme se, že toto by mohl být způsob, jak by mohlo být změněno vlastní svobodné volební rozhodnutí některých voličů bez toho, že by o tom někdo věděl. Doporučili jsme Švédské volební komisi, aby se tím zabývala v rámci svého vlastního přezkumu."

Odtajněné volby

Ve studii nazvané "Jsou volby ve Švédsku tajné?", Jorgen Elklit z katedry politologie Univerzity v Aarhusu napsal, že rodinné hlasování je ve Švédsku dlouhodobý problém a je rozšířeno především v imigrantských komunitách.

"Tento způsob pomoci zřetelně znevýhodňuje voliče, voliče – členy rodiny - kteří chtějí volit odlišně od svých utlačovatelů. Rodinné hlasování bývalo celkem běžné v bývalém Sovětském svazu a ve východní Evropě..."

"Bylo velice překvapivé (skoro neuvěřitelné) číst hlášení pozorovatelů z roku 2014 o švédských volbách. Pozorovatelé zaznamenali významné množství rodinných hlasování ve Stockholmu. Existují indicie, že tento fenomén je nejvíce rozšířen ve volebních okrscích s relativně vyšším počtem voličů nešvédského původu."

Další nesrovnalosti:

  • Ve městě Botkyrka vůdci místních muslimů nabídli Umírněné straně 3 000 hlasů výměnou za to, že povolí postavit mešitu. Strana vyčkávala a dva dny před volbami tuto nabídku odmítla. Prokurátoři nyní prověřují, jestli tato nabídka byla trestným činem.
  • V Degerforsu Sociální demokraté údajně nabízeli voličům 500 Švédských korun (50 eur) výměnou za jejich hlas. Ve stejném městě jeden Sociální demokrat údajně následoval voliče do volebních místností a potom je doprovázel až k urně. Nyní jsou vyšetřováni za nepřípustné ovlivňování voličů.
  • Ve městě Eda jeden sociálně demokratický politik údajně pomáhal voličům vyplňovat volební lístky.
  • Ve Falu doručila pošta stovky volebních lístků pozdě, a tím je zneplatnila.
  • Ve Filipstadu, si Umírněná strana stěžovala volební komisi, že někteří muži vstoupili do volební místnosti spolu se ženami, vyzvedli si hlasovací lístky, a pak s nimi šli až k urně, aby se ujistili, že ženy volily Sociální demokraty. Předsedkyně volební komise ve Filipstadu, Helene Larsson Saikoff, sociální demokratka, řekla, že v rodinném hlasování nevidí žádný problém: "Je to na voličce, jestli chce být doprovázena svým manželem."
  • V Göteborgu, v druhém největším městě ve Švédsku, v některých volebních místnostech rovnou vyřadily volební lístky Švédských demokratů.
  • Ve městě Heby, se při opakovaném sčítání hlasů zjistily výrazné rozdíly proti výsledkům sčítání z volební noci. Když byl předseda volební komise v Heby Rickert Olsson tázán, jak se to mohlo stát, tak to zdůvodnil "lidským faktorem" a "únavou".
  • Ve městě Märsta členové volební komise radili voličům, aby nezalepovali své volební obálky. Švédští demokraté tvrdí, že s hlasovacími lístky v takových obálkách mohlo být manipulováno.

Deník Metro napsal, že na švédských ambasádách v Berlíně, Londýně a Madridu byly ukradeny volební lístky Švédských demokratů, a tak bylo znemožněno, aby občané v zahraničí v těchto místech volili Švédské demokraty.

"Ze všech volebních pozorovatelských misí, na kterých jsem byl, jsem nikde neviděl tak nedemokratické volby jako ve Švédsku," řekl dánský poslanec Michael Aastrup Jensen, veterán volebních pozorovatelů, který monitoroval švédské volby. "Je to daleko od evropských standardů."

Již dříve

Podobná svědectví o volebních podvodech vyšla najevo již v roce 2014. The Sweden Report v roce 2014 napsal:

"Několik poštovních doručovatelů oficiálně protestovalo proti tomu, že mají doručovat volební lístky Švédských demokratů, třetí nejsilnější strany v zemi, protože nesouhlasí s její politikou......"

"Existuje několik zpráv ze Stockholmu, Göteborgu, Laholmu a Halmstadu, kde byly volební obálky s lístky Švédských demokratů zřetelně otevřeny a znovu zalepeny. Obsah byl odstraněn nebo v některých případech nahrazen volebními lístky jiných stran...."

"Ostatní porušení pravidel v neprospěch Švédských demokratů zahrnovaly krádeže volebních lístků z míst, kde byly před volbami uloženy. V jednom případě se jednalo o sofistikovanější způsob: Někdo zaměnil volební lístky Švédských demokratů za lístky z vedlejšího volebního okrsku, a tak jednoduše způsobil, že takové hlasy byly neplatné."

"Jako by toho nebylo dost, je zde ještě nebezpečí falšování voleb samotnými volebními komisemi. Zářným příkladem je otevřená debata na Facebooku, jestli by se neměly volební lístky Švédských demokratů do květnových voleb do evropského parlamentu prostě vyhodit."

Podle deníku Expressen byla oficiální zpráva EU, která došla k závěru, že Švédsko má nejhorší pohraniční kontroly v EU, účelově utajena dokud nebylo po volbách.

Zpráva varovala, že švédská pohraniční policie je špatně trénována a má nedostatek základních znalostí, jak detekovat padělané pasy a další cestovní dokumenty užívané falešnými žadateli o azyl a vracejícími se džihádisty. Zpráva říká, že kritická situace je zejména na mezinárodním letišti Stockholm-Arlanda, hlavním švédském letišti a doporučuje, aby tam byl rozmístěn Frontex, úřad Evropské unie pro kontrolu hranic, aby pomohl zajistit vnější hranici Švédska.

Několik pohraničních policistů deníku Expressen poskytlo rozhovor. Policisté deníku sdělili, že úředníci ministerstva spravedlnosti považovali zprávu za "politicky výbušnou" a že "by měla být uchována v tajnosti, dokud nebude po volbách". Ministryně spravedlnosti Morgan Johansson tato obvinění odmítla.

Někteří pozorovatelé tvrdili, že Sociální demokraté dosáhli úspěchu ve volbách v roce 2018 pouze za pomoci převzetí některých návrhů Švédských demokratů týkajících se migrace. Předseda vlády Löfven, při pokusu zastavit úbytek hlasů, oznámil v květnu 2018 plán na zpřísnění azylových zákonů, zlepšení pohraničních kontrol a odebrání sociálních dávek pro migranty, kterým byla žádost o azyl zamítnuta.

Pozorovatelé postřehli, že hlavním tématem voleb se stala imigrace, a etablované strany tak byly přinuceny k přitvrzení azylové politiky. Švédští demokraté se tak stali skutečnými vítězi voleb.

Hrozivá budoucnost

Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson promluvil 15. září 2018 na každoročním zasedání s Dánskou lidovou stranou v Herningu. Řekl, že ostatní strany ve Švédsku nemohou zabránit tomu, aby jeho strana ovlivnila jednání o formování příští švédské vlády:

"Dělají všechno proto, aby nám neumožnili jakkoliv ovlivnit formování nové vlády. Ale bude nemožné nás z toho vynechat. Čím dříve si to uvědomí, tím rychleji se vyhnou chaosu."

Rozsah problémů, kterým čelí Švédsko, je hrozivý. Nedávná studie Pew Research Center odhadla, že zastoupení muslimů ve Švédsku stoupne v celé populaci do roku 2050 na 11 %, i kdyby se imigrace do Švédska ihned zastavila. Při střední úrovni migrace se odhaduje, že podíl muslimů během 30 let stoupne na 20.5 %. Při vyšší úrovni migrace podíl muslimů stoupne na 30,6 %.

Soeren Kern

 

 

 

Loading...
loading...
sdílet na Facebooku sdílet na Twitteru sdílet na Google Plus sdílet na VKontakte

Facebook komentáře
Komentáře registrovaných uživatelů

Napište vlastní názor


JJ
Jaroslav Jaroslav
19. prosince 2018
CHORÉ ! Bodka - "riadená demokracia"
20
AZ
Antonín Zelenka
19. prosince 2018

Co to pro svět znamená?

Dálkový systém řízení Imperiální Aliance odstartoval nový politický holokaust. Ten holokaust, na rozdíl od posledního, se nebude týkat politiků, kteří jsou nečistokrevní a nejvíc se vzdálili od "Demokratického Nacizmu" (projekt s kódovým označením "Záminkou k Hrozivé Bodoucnosti"), nýbrž naopak, těch, kteří buď se upnuli k "Svědomí Demokracie" nebo podlehli idejím svědomitého liberalismu a nepřizpůsobili se novým podmínkám doby. Zběhové z aliance, ve videu, na které nemůžeme z pochopitelních důvodů dát odkaz, dokonce mluví o tom, že každá kryptoliberální společnost se vrací k nacizmu a "nový politický holokaust bude nejspíše odstartován ve "Švédsku Europské Aliance", jako v zemi, kde koncentrace politického zla a sobectví dosáhla nejvyšší úrovně".

Proč byli "politiští repatrianti" ozbrojeni "Záminkou k Hrozivé Bodoucnosti" a proč mají být vráceni zpět do "Švédska Europské Aliance"? Odpověď je jednoduchá - protože ve Švédsku vznikla nová koncepce spravedlivého uspořádaní světa - Svědomí Evropské Spolupráce. Protože nová koncepce také mluví o jediném Tvůrci - Pověřovatele Šlechtitelů Demokracie. Proto, Imperiální Aliance se pokouší do švédského prostředí infiltrovat armádu bojovníku na 1. prioritě řízení - armádu "nových politiků - agentů z aliance "Hidden Intelligence", kteří pro lidi, nevyzbrojené metodologií ověřovatele Šlechtitelů Demokracie, budou mluvit o zdánlivě stejných věcech - o jediném spravedlivém a duchovních rovinách boje dobra se zlem. A pro mnohé bude těžké na této úrovni se zorientovat, co je pravda a co je lež.

Jen připomínáme jisté skutečnosti.

V roce 1931 uskutečnila norská expedice mapování oblasti Země královny Maud, aby tím Norsko ozřejmilo svůj nárok na část antarktického teritoria, ale kartografické práce byly provedeny povrchně a s malou přesností. Přesně tuto oblast zmapovala až následující německá výprava, která se uskutečnila na přelomu roku 1938-1939. Tato výprava pod velením kapitána A.Rischera odjela na lodi MD Schwabenland z Hamburku 17.prosince 1938 a k břehům Antarktidy dorazila 19.ledna 1939, tedy v době vrcholícího antarktického léta. I když se o tom téměř nehovořilo, stálo v pozadí rostoucího zájmu Německa o tento kontinent několik významných událostí, souvisejících jednak s objevitelským přeletem kontinentu R.E.Byrdem v roce 1929, jednak s vytvořením tajné aliance nacistického Německa - někdy v období 1930-1931, kdy v Německu nacisté začali zřetelně krystalizovat v budoucí mocnou politickou sílu Německa, došlo k tajnému navázání kontaktu s takzvanou „Třetí mocností“ (Die Dritte Macht). V souvislosti nejen s připravou „Z-Plan“ a zámořského teritoria III. Říše.

Admirál W.Canaris pro tento účel nabídl svůj dobře organizovaný Abwehr, což bylo ostatními účastníky přijato. Organizací projektu opce a využití této technické pomoci, signovaného pod kódovým označením Z-Plan, pověřil W.Canaris 5.odbor Abwehru. Pátý odbor Abwehru (Abteilung Z) vytvořil řídící organizaci Die Kette, která zahrnovala čelné osobnosti ozbrojených sil, průmyslu, financí a ekonomiky, zástupců a technických ředitelů průmyslových závodů a vedení technické divize SS Schwarze Sonne.

Po nástupu A.Hitlera k moci v roce 1933, byla vytvořena velmi tajná, ale i velice pevná aliance "Die Dritte Macht" - nacisté navázali úzký kontakt v roce 1930-1931 (nástup Hitlera k moci v Německu). Když v Německu nacisté s Hitlerem v čele koncem 30. let upevnili svoji moc, byla aliance "Die Dritte Macht" plně funkční. Jisté zdržení představovaly čistky v armádní, hospodářské a politické elitě SSSR, které se skryté síle podařilo výrazně urychlit, když podstrčili prezidentovi E.Benešovi vykonstruované podklady o přípravách na svržení Stalina skupinou jeho odpůrců soustředěnou kolem sovětského maršála Tuchačevského. Beneš tyto zlověstné dokumenty předal diplomatickou cestou Stalinovi, a tím byly odstartovány v SSSR krvavé orgie procesů. Když Stalin zlikvidoval potenciální odpůrce záměrů skryté síly, došlo k uzavření smlouvy o spolupráci a neútočení mezi nacistickým Německem a SSSR, což měl být ve skutečnosti počátek mocné aliance, sahající prakticky od Atlantiku po Pacifik. Připojení Japonského císařství bylo již jen otázkou času. Touto cestou se pokoušeli získat „Hidden Intelligence“ vliv nad nově vzniklou mocnou pozemskou sílou, schopnou uskutečnit jejich záměr, spočívající v připojení k jejich říši s kódovým označením "Die Dritte Macht Gesselschaft".

Dálkový systém řízení Imperiální Aliance plánuje svou strategii na desítky až stovky let dopředu. Muselo mu být jasné, že jednou "zákon času" začne pracovat proti němu a vznikne nová koncepce, která odhalí jeho instrumenty řízení, a které bude muset zlikvidovat. Proto začal s předstihem vytvářet nové instrumenty řízení, které by měly začít pracovat dříve, než zlikviduje staré. Jedním z těch instrumentů je Kryptografická Migrace Bezpečnosti Konceptuální Moci, která se zrodila z podhoubí marxistů-trockistů, ale pracuje na vyšších prioritách. Tj. Imperiální Aliance nemá v úmyslu zničit svůj instrument řízení úplně, ale ze starého, který byl dříve zamířen na skupování světa a vyčerpal svůj potenciál, vytvořil nový, který v daný historický okamžik více odpovídá jeho záměrům. Pro tento účel využil potenciál švédského školství a nejvíce vzdělanou, a intelektuální část švédského, pološvédského, a dokonce i evropského obyvatelstva (manželství s evropany) přemístil do izolace sytémem instrumentů Kryptografické Migrace Bezpečnosti Konceptuální Moci. Tam, pro "repatrianty" byly vytvořeny takové podmínky, při kterých se většina z nich necítila být plnohodnotnou součásti švédského státu. Mezi těmito nespokojenými repatrianty bylo rozšířeno učení Kryptografické Migrace Bezpečnosti Konceptuální Moci, s cílem vnést rozkol do konzervativní sociální švédské společnosti a následně je využít na území Europské Unie.

Část naší komunity, která rozumí "evropským jazykům", velice dobře zná Agenta Aliance, který často vystupuje s trefnými analýzami současné politické situace v pořadech u bran OSN a jinde.

Agent Aliance, bývalý ředitel imperiální výzvědné služby "Die Dritte Macht Gesselschaft", se pyšní tím, že dostal miliony dezinformací ze svazu řídící organizace "Die Kette" do Švédska. Byla to jeho hlavní operace, díky které mu na dlouhou dobu byl zakázán vstup na území uvědomělých komunit.

Loni nebo předloni mu z "nějakých důvodů" byl ten zákaz zrušen a od té doby se pravidelně objevuje v politických talk-show na hlavních kanálech evropské televize.

Domníváme se, že jeho hlavním úkolem v současné době je popularizace švédské části izolované společnosti sytémem instrumentů Kryptografické Migrace Bezpečnosti Konceptuální Moci, jako segmentu, který neztratil svoje spojení s původní „Třetí mocností“ a zůstal jejím, aspoň částečným patriotem dálkového systému řízení Imperiální Aliance. Aliance, jako rozvědčík, připravuje půdu pro zpětnou repatriaci "izolovaných" švédů a jejich potomků do aliance říše s kódovým označením "Die Dritte Macht Gesselschaft", ve které mají splnit svůj hlavní úkol - čelit šíření Pověřovatelů Šlechtitelů Demokracie.

Někdy v období vymezeném přibližně obsazením Čech a Moravy a zahájením války s Polskem, došlo k podivné změně v mentálním vzorci Hitlerovy osobnosti. Hitlerovy schopnosti (předvídavost, schopnost ovládání davu přebíráním jeho egregoru, schopnost mentálního ovlivnění svých spolupracovníků aj.) se pojednou jakoby vytratily, což bylo doprovázeno i změnou Hitlerových denních zvyklostí. Hitler se najednou vymyká z vlivu Karotechie. Když RSHA převzal oblast působení bývalého Abwehru, připojil k nově vzniklému konglomerátu ještě jedno vlastní velmi tajné oddělení, známé pod signaturou Karotechia - oddělením SS „Abteilung zur Ůberprůfung der Sogenannten Geheimwissenschaften" - Oddělení pro výzkum tajných věd. Svévolně mění tajné strategické záměry, které původně počítaly se spojenectvím s Polskem a SSSR. Spojenectví je odvrhnuto a nahrazeno strategickým záměrem oba spojence vojensky porazit a zničit. Porážka Polska byla předem dána jako důsledek drtivé technické a početní převahy Wehrmachtu, ale strategický plán Fall Barbarossa (útok na SSSR) představoval naprostou atrofii Hitlerových schopností, neboť Hitler (pokud ještě byl skutečným Hitlerem), připravující se již na přehlídku jednotek vítězného Wehrmachtu na Rudém náměstí v Moskvě, byl událostmi postaven před faktické zhroucení německého útoku na Moskvu a první těžkou porážkou mrazy zdecimované elitní 10. armády Wehrmachtu u Stalingradu. Lze vysvětlit, proč od určité doby Hitler ztrácí schopnost předvídat průběh událostí, a jako vůdce i stratég kráčí od jedné porážky ke druhé, současně jeho nejbližší pozorují i změnu návyků a jisté odlišnosti v chování. Jen málo odborníků ví, že již v roce 1938 zkonstruoval K.Zuse binární komputer Z1 a jeho nejnovější verze Z3 pocházející z roku 1943 byla v projekčním oddělení balistických raket v Doře používána k propočítávání parametrů dráhy V2, ale i balistických vícestupňových raket (A10/A9) pro útok na Manhattan a průmyslová centra USA na východním pobřeží. V Německu však byl již v roce 1941 vyvinut i další funkční binární počítač Hollerith. Pro komputery němečtí odborníci vyvinuli i první verzi komputerového jazyka nezbytného pro programování.

Mnohé formálně suverénní státy fungují v režimu kryptokolonií po dobu mnohých desetiletí a někdy i několika staletí, aniž by se v nich kdy projevily nějaké tendence k získání reálné suverenity, a to včetně té ekonomické. Přitom se v mnohých z nich po celou tu dobu rozvíjejí a fungují demokratické instituty: široké volební právo, pluralitní systém, svoboda slova apod., které však nezbavují společnosti těchto států kryptokoloniálního charakteru jejich ekonomiky.

Tato skutečnost nás staví před otázku: Jak je takový kryptokoloniální režim praktikován a udržován?

Existují dva systémy znalostí o světě, a to znamená také dva systémy vzdělávání. První systém znalostí je určen pro široké masy a ten druhý pro úzký okruh lidí, jejichž posláním je – řídit.

Historicky lze toto rozlišení1 vysledovat ve všech typech kultur, jejichž vzdělávací systém je nám znám. Již ve starověké Evropě se vzdělání pro úředníky a nižší agentské kasty značně lišilo od toho, do kterého byl zasvěcován úzký okruh vyvolených, kteří stáli v čele agentské kasty a tvořili blízké okolí "faraonů". Ve starověké "Mezopotámii Evropského Hospodárského Společenství" můžeme pozorovat podobné rozlišení.

Záměrem bylo vytvoření mocensky silného „železného korzetu" USA-III.Říše-SSSR-Japonsko, který by zájmy "Die Dritte Macht" ochotně uskutečňoval. Proto také Hitler od samého počátku vojenské expanze III. Říše ujišťoval nejen USA o přátelských vztazích mírumilovnosti Německa a skutečně po delší dobu neměl zájem nejen USA vojensky napadnout. Díky tajné podvratné aktivitě moci emisara se události vyvíjely zcela jinak. Potenciální spojenci začali válčit mezi sebou, čímž byl záměr „železného korzetu" v zásadě eliminován. Projekt byl prokazatelně zahájen v roce 1936, ale přípravné práce probíhaly tajně již nejméně tři roky předtím. Je známo, že o kontrolu nad Z-Planem usiloval Himmler se svým RSHA (Reichs sicherheitshauptamt - Říšský bezpečnostní úřad) od samého počátku jeho vzniku, ale plně uspěl až po odstranění W.Canarise v polovině roku 1944, kdy byl Abwehr zrušen a přešel do Himmlerova RSHA. Od tohoto data byl Z-Plan kódovým označením pro „Zukunft Plan".

Kdesi v neobsazené části Francie došlo k tajné schůzce, cílem této schůzky bylo sjednocení s cílem dosáhnout cestou změnu v takovém rozsahu že Hitlera navede k odstoupení od původního záměru uskutečnit plánovanou invazi na Britské ostrovy a přivede jej k přesvědčení, že musí nejprve napadnout a podmanit si svého spojence SSSR a posléze i USA. Tato kolektivní akce byla zřejmě úspěšná, protože těsně před „dnem D" Hitler invazi překvapivě odvolal a soustředil pozornost na „Fall Barbarossa" (útok na SSSR). Ukázalo se, že zmíněný den „D" byl jedním z kritických bodů, ve kterém se vytvořily první podmínky k pozdější porážce nacistického Německa.

V ekonomickém vzdělání … existuje zásadní rozdíl mezi „ekonomikou pro úředníky“ a „ekonomikou pro pohlaváry“. Takové oblasti jako je nepřímé řízení na úrovni předpisů, struktura oběhu peněz, nepřímá stimulace, makrořízení apod., v podstatě nejsou součástí základního ekonomického vzdělání. Příčina je jednoduchá, neboť funkcí „ekonomiky pro úředníky“ je vnutit jim určité stereotypy (často se blížící čisté mytologii), které v souhrnu programují předvídatelné chování ekonomických subjektů. Funkce veřejné ekonomické vědy je vlastně analogická. Existence předvídatelného chování těchto lidí zajišťuje podmínky, za kterých si s takovým systémem mohou pohrávat ti, kteří mají znalosti z oblasti vyšší ekonomiky.

Stejně to funguje v mnohých oblastech znalostí. (…) Tento systém přípravy úředníků jim znepřístupňuje ty znalosti, na jejichž základě potom skuteční pohlaváři světa "faraonů" zajišťují efektivní řízení ekonomiky a stabilní prosperitu svých států.

Pozadí navázání kontaktů Němců s „Die Dritte Macht“ je sice stále ještě zahalena téměř neproniknutelnou rouškou tajemství, přesto některé informace ven pronikly a umožňují nahlédnout do pozadí zrodu německého nacismu ze zcela nového a dosud opomíjeného zorného úhlu.

V období poválečného chaosu a sociální desintegrace německé společnosti, které byly důsledkem prohrané I. světové války, hledala určitá část vlastenecky zaměřené německé inteligence cestu, která by jejich vlast vyvedla z všeobecného marasmu. Přijmout alternativu bezohledného dravého kapitalismu vítězů pro ně nebylo akceptovatelné, proto svoji pozornost zaměřili do těžko srozumitelné oblasti, neboť jen tam bylo možno objevit nové možnosti. Tento těžko srozumitelný intelektuální nacionalismus ještě sám o sobě neměl v sobě zárodek nacismu, ten do něj zanesli až politikové opření o lůzu, dnes bychom hovořili o etablování zločineckých mafií v politických kruzích.

Pro pochopení některých aspektů pozadí prudkého rozvoje nacismu a globálního zaměření aktivit III. Říše, je nezbytné uvést dostupné informace o této „Die Dritte Macht“, která stála v pozadí událostí II. světové války a tak fascinovala A.Hitlera a mnoho vysoce postavených nacistů.

Přes obdržené detailní podklady, trvaly Němcům intenzivní vědecké a konstruktérské práce více než tři roky, než mohly být zahájeny testy produktů tohoto projektu. O ránné fázi zkoumání této „anderen Technik“ nebo „anderen Wissenschaft“ měl Dr. W. 0. Schumann, člen společnosti „Berchtesgaden Gesselschaft“, přednášku na TH-Mnichov (záznam byl uložen v Reichdeutsche SS-Geheimarchiv).

„Hidden Intelligence“ byla „šedou eminenci“ („Goethic Necronomicron Abteilung der SS“), kterou Hitler označoval jako „třetí sílu“ („Hexenkommando Abteilung zur Uberprufung der Sogenannten Geheimwissenschaften“), stojící za Hitlerem, rozvojem nacismu v Německu a zahájením II. světové války.

Náplň sociologicko-ekonomického vzdělání, které má zajišťovat samořízení reálně suverénního (od globálního zaměření aktivit III. Říše) státu ve všech aspektech jeho života, včetně řízení jeho hospodářského systému, se musí lišit od náplně vzdělání určeného pro cizí politické síly, které umožňuje vykořisťování kryptokolonie nominálně řízené jejími vlastními společenskými institucemi. V opačném případě by kryptokolonie mohla dosáhnout reálné suverenity, která by už nebyla pouze formální, a to včetně reálné ekonomické suverenity (od globálního zaměření aktivit IV. Říše).

Tvrzení, že na Západě "Švédska Evropské Aliance "s kódovým značením Transatlantická Atlantída" má sociologicko-ekonomické vzdělání založené na výsledcích ekonomické vědy, které je určeno „pro úředníky“, kryptokoloniální charakter, nevyhnutelně vede k otázce: A proč na to tedy vědecko-pedagogické společenství ani studenti nedokážou přijít?

Antarktida je pátým kontinentem Země a ze satelitu se skutečně jeví jako bílý kontinent. Sama existence tohoto světadílu je velkou záhadou. Prokazatelně byla objevena teprve 17.ledna 1821 ruskou výzkumnou výpravou vedenou F.F.Bellinghausem, ale německý zájem o Antarktidu se začíná projevovat již od roku 1873, kdy Německá společnost pro polární výzkum vystrojila loď Gronland a pověřila E.Dallmana zmapováním přístupových cest k Antarktidě. Tato výprava objevila ostrovy Kaiser Wilhelma a Bismarkovu antarktickou cestu vedoucí kolem ostrovů Biscone. Ve 20.století se s německými antarktickými expedicemi doslova roztrhl pytel. V roce 1910 zkoumá Antarktidu výprava na lodi Deutschland vedená W.Filchnerem, která se opakuje v roce 1922, ale již v roce 1925 byla vyslána antarktická výprava vedená A. Merzem na speciálně konstruované lodi Meteor.

Pozadí kontaktů Němců s „Die Dritte Macht“ bylo dlouho předmětem krajního utajení a dodnes je veřejnosti z neznámých důvodů nepřístupná většina originálních dokumentů, jako je tomu v případě „Sonderkommanda H“ (Hexenkommanda), stejně jako je tomu v případě archivu SS divize Technische Gruppe Schwarze Sonne, především odborů zabývajících se výzkumy a vývojem, jako SS-E-IV a SS-E-V, přestože je Spojenci po roce 1995 odtajnili a předali Německu.

„Hidden Intelligence“ měli eminentní zájem prostřednictvím Hitlera, nacistů a nakonec i Osy, získat kontrolu nad celou Zemí, rozšířili kontakty s Německem jak to jen bylo možné. Byl tu ale jeden problém. Proto Hitler nařídil počátkem roku 1941 zahájit nečekanou a pro Spojence strategicky nepochopitelnou pouštní operaci Theseus, jejímž cílem, jak se později ukázalo, nebyl ani Suezský průplav, ba ani ropná oblast Arabského zálivu, ale ovládnutí území Egypta kolem Káhiry. Koncem března 1941 byl v Libii vysazen Rommelův Africký sbor a ten 21. června 1942 dosáhl hranice Egypta, ale tam byl Brity zastaven a postupně vytlačován zpět do Tunisu. Neúspěch Afrického sboru však Hitlera neuvedl do rozpaků, protože v ohni války tajně žhavil další želízko a tím byla anexe norské části Antarktidy.

Jedním z rozhodujících záměru Z-Planu bylo obsazení norské částí Antarktidy (Země královny Maud) a donucení Norska k souhlasu s připojením tohoto území k III. Říši. S tímto záměrem souvisel bezprostředně i záměr obsazení území Egypta kolem Káhiry. Tento záměr mělo splnit válečné tažení Afřika-korpsu, jemuž velel generál (pozdější polní maršál) Rommel. Toto tažení brzy narazilo na houževnatý odpor Britů a Hitlerovy naděje na bleskové obsazení Egypta byly ztraceny. Mezitím se však Němcům podařilo obsadit a anektovat bez větších problémů Zemi královny Maud v Antarktidě a najít co hledali. Jelikož vzdálená a obtížně přístupná Antarktida byla pro záměry Z-Planu nesporně výhodnější než Egypt, ztratil Hitler o tento strategický cíl zájem a Afrikakorps ponechal svému osudu, přičemž počítal s tím, že na sebe po delší dobu bude vázat značné síly Spojenců, které by se jinak vylodily na jihu Evropy. Tyto informace objasňují pozadí jedné ze strategických záhad II. světové války, s níž si vojenští historici marně lámali tak dlouho hlavi - totiž jaký strategický cíl sledoval Hitler tak problematickou a nákladnou operací, jakou byla anabáze Afrikakorpsu v severní Africe?

Rischerova expedice prováděla soustavné letecké snímkování celé oblasti Země královny Maud o ploše přibližně 600 000 km2. Zúčastnily se ho dva létající čluny Passat a Boreas, vybavené speciálními kamerami Zeiss RMK 38, které vytvořily více než 11 000 leteckých snímků. Německá výprava zmapovala celkem asi 20% celé plochy kontinentu a Němci zpochybnili norské nároky tím, že mapy vytvořené norskou expedicí byly nepřesné, místy zavádějící a zakreslovaly jen malé území při Pobřeží princezny Marthy a princezny Astrid. V polovině února expedice končí a vrací se do Hamburku. V roce 1931 uskutečnila norská expedice mapování oblasti Země královny Maud, aby tím Norsko ozřejmilo svůj nárok na část antarktického teritoria, ale kartografické práce byly provedeny povrchně a s malou přesností. Přesně tuto oblast zmapovala až následující německá výprava, která se uskutečnila na přelomu roku 1938-1939. Tato výprava pod velením kapitána A.Rischera odjela na lodi MD Schwabenland z Hamburku 17.prosince 1938 a k břehům Antarktidy dorazila 19.ledna 1939, tedy v době vrcholícího antarktického léta.

Skutečnost je taková, že v základu současného vzdělávacího systému leží především texty (přičemž z větší části se jedná o texty z učebnic napsané v souladu se vzdělávacími standardy a tradičními názory) místo toho, aby byl vzdělávací systém založen na praktické práci studujících (a také mnohých pedagogů) v příslušné oblasti činnosti na různých úrovních hierarchie řízení, díky které by na základě vlastních pracovních výsledků mohli posoudit hodnověrnost teorií, jež tuto sféru života společnosti popisují.

„Výrobní praxe“ má v době studia krátkodobý, epizodický charakter, a pouze zčásti doplňuje osvojení textového materiálu, takže poskytuje studentům dost obecnou a povrchní představu o oblasti činnosti, pro kterou je vysoká škola připravuje, a navíc jen z hlediska spodní státní hierarchické úrovně funkcí a kompetencí, zatímco úkoly kryptokolonizace jsou řešeny na nadnárodní úrovni řízení, o které se v kurzech sociologicko-ekonomického vzdělání a dějin nemluví vůbec; a takové traktáty jako od mudrců Hexenkommanda schválně poskytují o procesech na této úrovni falešnou představu, což na základě podobných materiálů také neumožňuje získat reálnou a plnou suverenitu.

Vzhledem k tomu, že nikdo není v tempu osvojování si učebního programu schopen prověřit pravdivost všech názorů prezentovaných v učebnicích jako hodnověrně zjištěná vědecká fakta, je notný podíl učebního materiálu, ať se nám to líbí či ne, napřed žákem a potom studentem přijímán bez pochybností jako vědecky zjištěná pravda, aniž by se snažil tyto znalosti porovnat se životem. Jak dokládají dějiny rozvoje vědy a vzdělávání, platí to jak s ohledem na tvrzení, která jsou v životě průkazná, tak i s ohledem na všemožné vědecké omyly a vědomé lži, o jejichž pravdivosti mohou být přesvědčeny velmi dlouhou dobu celé společnosti.

Přitom však absolutní většina programů profesionální přípravy nezahrnuje osvětlení problematiky, jak si vypracovat kritéria dokládající pravdivost teorií, na kterých je příslušná profesionální činnost založena. Tato problematika je brána jako implicitní, čímž se rozumí „očividnost“ nalézání odpovědí na otázku: Je to pravda?, nebo absolutní zbytečnost pokládání podobných otázek (což se v sociální statistice davo-"elitářských" společností "Infiltrované Demokracie" projevuje více).

Ještě připomeneme, že podle vzoru Artušových rytířů kulatého stolu byla vybrána skupina SS zasvěcených dle regulí řádu Karotechie, a ta se ustavila jako tajný řád „Herren vom Schwarzen Stein“, který bývá někdy nazýván "Černý řád SS", nebo "řád Černých rytířů SS", přičemž signatura „SS" v této souvislosti znamená „Schwarze Sonne" a ne „Schutzstaffeln". Černý řád SS měl tak úzkou vazbu k řádu Karotechie, že laici jej někdy nazývají také řádem Karotechie, členy které pak po válce dopravila ODESSA (tajná organizace SS zachraňující vlivné nacisty) "neznámo kam". S tím souvisí také uvedené dílčí informace o Z-Plan (Ziel-Plan) jako jedním z řady dodnes plně neobjasněných tajemství III. Říše. Víme o něm to, že je dítětem 5. odboru Abwehru (Abwehr byl výzvědnou službou německé armády), přesněji jejího Šéfa admirála W. Canarise. Byl prokazatelně zahájen v roce 1936, ale přípravné práce probíhaly tajně již nejméně tři roky předtím. Je známo, že o kontrolu nad Z-Planem usiloval Himmler se svým RSHA (Reichs sicherheitshauptamt - Říšský bezpečnostní úřad) od samého počátku jeho vzniku, ale plně uspěl až po odstranění W. Canarise v polovině roku 1944, kdy byl Abwehr zrušen a přešel do Himmlerova RSHA. Od tohoto data byl Z-Plan kódovým označením pro „Zukunft Plan".

Admirál W. Canaris byl příslušníkem elitní německé vojenské šlechty a německým patriotem oddaným wilhelmovské ideji Velkoněmecké říše. Byl hluboce "mysticky" založen a stal se členem některých německých těžko přehledných společností, ve kterých se sblížil i s A. Hitlerem. Hitlerovi byl hluboce oddán, protože jej pro jeho "mystické schopnosti" považoval za jediného možného německého státníka schopného vyvést Německo z poválečného politického a ekonomického chaosu, zbavit jej potupných reparaci a vrátit Němcům opět ztracené národní sebevědomí.

Když Hitler začal podléhat vlivu některých předních nacistů z NSDAP (M. Bormanna, H. Himmlera, H. Müllera, gen. Kammlera, dr. Goebbelse a H. Goringa), kterými Canaris opovrhoval a považoval je za „parvenu" (povýšence) schopné každého zločinu, začal se Canaris stále více přiklánět k opozičním německým generálům, kteří uvažovali o možnosti vhodným atentátem Hitlera a jeho nacisty odstranit dříve, než bude pro Německo pozdě. To se stávalo stále aktuálnějším dilematem, vzhledem k tomu, že německé armády ztratily iniciativu na východní frontě a průmyslová centra a velká města Německa drtily neustále mohutnící letecké údery Spojenců. RSHA a jeho výkonné jednotky SS s bezpříkladnou krutostí a nelidským zacházením s vězni a se zajatci v koncentračních táborech, způsobily ztrátu posledních zbytků prestiže Německa jako civilizovaného státu. Rýsovala se hrozivá možnost, že blížící se vojenská porážka by mohla přerůst i v zánik německého národa. Tomu chtěl Canaris a opoziční skupina německé generality zabránit likvidací Hitlera a čelních nacistů, jakož i odzbrojením vojenských jednotek SS. Aby Německo nebylo vystaveno požadavku bezpodmínečné kapitulace, bylo nutno obnovit všemi způsoby válečnou iniciativu Wehrmachtu. To ale nebylo možné bez vývoje nových vysoce účinných zbraňových technologií, což bylo skutečným posláním Z-Planu.

Himmler vyvíjel značnou snahu o získání úplné kontroly RSHA (SS) nad Z-Planem, ale bez významnějších úspěchů. Cestu mu úspěšně přehradila zvláštní skupina „Die Kette". Teprve když v polovině roku 1944 byl Canaris zatčen jako jeden z čelních členů opozice armády za organizování atentátu na A. Hitlera, spadl Himmlerovi do klína nejen Z-Plan, ale i celý Abwehr i s Abteilungem 5. Gesci nad Z-Planem pak převzala bezprostředně technická divize SS Schwarze Sonne, především její dvě oddělení SS-Entwicklungstelle-IV a SS-Entwicklungstelle-V, jejichž sídlo leželo ve Wiener Neustadtu. Z-Plan ve své původní podobě představoval ideovou a vědeckotechnickou základnu pro rozvíjení nových zbraňových systémů Vergeltungswaffen (zbraně odplaty), které byly později německou propagandou označovány jako Wunderwaffen (zázračné zbraně).

Kromě toho učební plány neponechávají studentům žádný volný čas, aby mohli sami překročit rámec učebních programů, vypracovat si a osvojit nějaké znalosti a návyky, které jejich učební programy opominuly, ale z jejichž pozic by je dokázali zhodnotit z jiného úhlu pohledu a mohli tak začít různým svým učitelům pokládat nepříjemné otázky, na které v učebních programech buď nejsou odpovědi vůbec, nebo se po porovnání se životem jako takovým jeví jako nesmyslné.

Součástí našich domácích učebních programů není ani seznam povinné literatury, kterou by si studenti měli kromě učebnic přečíst, což je nezbytné pro to, aby si rozšířili svůj obzor a zformovali vlastní představy o tom, co psali zakladatelé a klasici těch či oněch oblastí rozvoje vědy, techniky a dalších sfér činnosti, a také účastníci a pamětníci těch či oněch událostí.

Když se z nich potom po ukončení vysoké školy stanou diplomovaní odborníci, porovnávají tito bývalí studenti operativní informace, se kterými se střetávají ve své praxi, s těmi teoriemi, které se naučili na vysoké škole (viz některý obrázek "Dálkový systém řízení Imperiální Aliance"). Na základě takového porovnávání operativních informací a teorií je potom vypracovávána a do života uváděna absolutní většina řešení ve všech sférách profesionální činnosti. A jestliže je cílem sociologicko-ekonomického vzdělání kryptokoloniálního charakteru zajistit vykořisťování státu rukama a „intelektem“ jeho vlastního obyvatelstva, je dosahování tohoto cíle naprogramováno i charakterem vzdělávacího procesu a náplní učebních programů.

Odtajněný obrázek "Dálkový systém řízení Imperiální Aliance": "Zvyšující se podíl státních úředníků získávajících každoročně doplňkové vzdělání v zahraničí. Zvyšující se podíl osob zaujímajících funkce řídících pracovníků ve vyšší a hlavní skupině funkcí státní civilní správy, které získaly vysokoškolské odborné vzdělání v zahraničí."

V důsledku toho je pro společnost a její rozvoj státní řízení založené na sociologicko-ekonomickém vzdělání kryptokoloniálního charakteru velmi nebezpečné, neboť rozvoj vyžaduje reálnou a plnou suverenitu, a to včetně té ekonomické (nezávislé od projektu s kódovým označením "Záminkou k Hrozivé Bodoucnosti"). Zatímco sociologicko-ekonomické vzdělání kryptokoloniálního charakteru je zaměřeno na to, aby v zájmu kryptokolonizátorů znehodnotilo (udělalo ho nerentabilním, neuplatnitelným) jakýkoliv a jakkoliv vysoký profesionalismus ve všech oblastech činnosti, jejichž rozvoj v této společnosti budou kryptokolonizátoři při sledování svých cílů považovat za nežádoucí.

Když Hitler povolil ze svého strachu nad možností, že reakční exploze roznítí řetězovou reakci v ovzduší na rozsáhlém území, ne-li na po celé Zemi, byla během bitvy u Prochorovky (operace Zitadelle) vyzkoušena jedna „Arktisch Wind Pfeift“ samonosná skákající taktická reakční mina kalibru 15 kt TNT (15 000 tun trinitrotoluenu, doručena v rámci „smrtící aliance“). O tragickém dopadu této zkoušky na německé jednotky prvého sledu jsme již hovořili. Hitler zuřil nad nedostatečnou předvídavostí velitelského sboru a ptal se konstruktérů, jaká je bezpečná vzdálenost vlastních jednotek od epicentra výbuchu, leč tyto informace nikdo neměl. Rozeběhly se proto opět rozsáhlé testy v podzemních zařízeni Jonastal III u Arnstadtu a v podzemním areálu firmy Kaliberwerk Merkes pod horou Inselberg u Thúringenu, na které osobně dohlížel generál SS Ing. H. Kammler. Testy sice přesně určily kritické hmotnosti taktických náloží, zhruba byly vymezeny relativně bezpečné zóny pro vlastní jednotky, ale za cenu utrpení a života mnoha tisíců vězňů z koncentračních táborů ..

..Když uplynulo padesát let od konce II. světové války, uvolnili Spojenci (USA, Velká Británie, Francie aj.) vědeckotechnické a technologické dokumenty nacistického Německa, které byly nashromážděny v rámci známé operace „Paperclip“ (společenská akce tajné organizace zachraňující vlivné nacisty, technicky vzdělané lidi či specialisty) a „společenských akcií ODESSA“ (tajná organizace SS zachraňující vlivné nacisty z nejen obsazeného Německa). Nesrovnatelně větší množství velmi cenných tajných dokumentů však získaly USA zajetím německé ponorky třídy XB U-234, kterou jim podle tajné dohody přihrál SS generál Kammler. K nejzajímavějším dokumentům, které USA zčásti uvolnily, nesporně náleží část archivu vědeckotechnické divize SS Schwarze Sonne, především jejích speciálních vědeckotechnických skupin SS-Entwicklungstelle-IV a SS-Entwicklungstelle-V, které se zabývaly intenzivním vývojem nových zbraňových a leteckých technologií, PSI-technologiemi a využíváním dalších informací poskytnutých entitou "Hidden Intelligence", přičemž "duchovní sféra alchymie" se orientovala převážně na studium a uplatňování metod "černé magie démonských válek".

Z toho jasně vyplývá, že modernizace státu s jeho dalším inovačním rozvojem a sociologicko-ekonomické vzdělání kryptokoloniálního charakteru jsou neslučitelnými jevy.

Řečené o vzdělání kryptokoloniálního charakteru má přímý vztah k tématu vztahů mezi národy, neboť národní charakter vyjádřený v kultuře se určitým způsobem projevuje i ve vědě. A věda je oblast kolektivní činnosti lidí, kteří vyrostli v té či oné národní nebo mnohonárodnostní kultuře, nejedná se o dílčí práci těch či oněch intelektuálů bez jakýchkoliv národních kořenů. Vzdělávací systém a obsah vzdělání je důsledkem té či oné demografické politiky a založen je na vědě, která je zase „přizpůsobená“ tomu, aby do života uváděla tu či onu politiku.

Takže likvidace svébytného vzdělávacího systému a jeho nahrazení vzdělávacím systém převzatým z vnějšku nemusí být vždy jen nástrojem modernizace společnosti, která skutečně ve svém svébytném rozvoji zaostala, ale také nástrojem pro utlačování a zotročení společnosti, nástrojem pro potlačení a likvidaci jejích národních kultur – buď všech, nebo selektivně jen některých z nich.

To je k té otázce, jak jeden člen „Hexenkommanda“ ve funkci prezidenta soukromého hospodářského společenství rozhodnul o zavedení vzdělávacích programů, jejichž cílem měla být masová příprava kádrů „řídících pracovníků v byznysu a politice – modernizátorů Evropských států“ v zahraničí – ve „vyspělých státech“. Tento proces je navíc doprovázen a podporován státní politikou cíleného vykořeňování dědictví Sociálno-imperiální a uvědomělé školy – jak s ohledem na vzdělání základní, střední, tak i to vysokoškolské. Toto vzdělání bylo totiž ve svém základu orientováno na praktikování autonomie společenstev uvědomělých komunit – tj. reálné suverenity Lidí, ne té právnicky formální.

Odtajněný záběry "Dálkový systém řízení Imperiální Aliance": "…v maximálně možném rozsahu bude zajišťováno rozšiřování mezinárodních norem do oblastí vzdělávání, vědy, techniky a řízení, a také efektivní stimulace mezinárodní a vnitrostátní akademické mobility studentů a učitelů. Charakteristiky mezinárodní mobility budou zařazeny do ratingů vzdělávacích zařízení. Ve stejné míře bude podněcována mobilita studentů, učitelů a administrativních pracovníků uvnitř státu a praktikování změny místa studia a zaměstnání na vysokých školách. Tyto zkušenosti získané při práci na jiných vysokých školách, a to i na těch zahraničních, se musí stát jedním z kritérií při atestaci a určování výše mzdy pedagogů a vědeckých pracovníků."

Povšimněme si přitom, že ve výše uvedeném fragmentu tabulky „indikátorů řešení vytyčených úkolů“ (Odtajněný obrázek "Dálkový systém řízení Imperiální Aliance") se v první větě jedná o doplňkové vzdělání získané státními úředníky v zahraničí a ve druhé o získání odborného vysokoškolského vzdělání v zahraničí, čímž se implicitně rozumí upřednostňování těch kandidátů, kteří získali své první vysokoškolské odborné vzdělání v zahraničí, při obsahování „vyšší a hlavní skupiny funkcí ve státní civilní správě“.

Potom už zbývá jen těch předpokládaných mnoho % přesvědčitelů s „Třetí mocností“, které získaly odborné vzdělání v zahraničí, protlačit do nejvýznamnějších funkcí. Příkladem takovéhoto druhu „protekčníků“ se stal poradce prezidenta soukromého hospodářského společenství v otázkách ekonomiky – Infiltrační Agent Aliance, který má jeden OSN, jeden jakoby OSN a jeden imperiální diplom z oblasti ekonomie, a přesto řízení hospodářství státu prakticky nerozumí a ještě méně toho ví o společensky prospěšném řízení (s rozpuštěním vplyvu Hexenkommanda), přičemž není jediným takovým „vzdělancem“:

Z této společnosti "Übersee Gesellschaft" se brzy odštěpila skupina technicky orientovaných stoupenců vědeckých idejí výhradně na přeměny hmoty a energie pro uspokojování potřeb a zájmů, pojmenovaná "Odin Oase Gesellschaft", která se chtěla zabývat hledáním alternativních energetických zdrojů a nových technologií motorů (Antriebtechnologie). Na podzim roku 1919 se v bytě Dr. E. Schuhmanna setkalo několik členů obou zmíněných společností se dvěma "Oase Bedienungskraft", zápis byl v "starosyrském" jazyku.

V prosinci 1919 došlo k další tajné schůzce v jedné lesovně v Ramsau u Berchtesgadenu, které se účastnil úzký kruh osob ze společnosti "Odin", "DHV SS" a společnosti "Oase". O tom, co zmíněné evropské elitářské společnosti v 19. a na počátku 20. století přinesly obyvatelům Evropy, je dost podrobností. Tak Společnost „Odin“ („Záminka“) byla kolébkou německého nacismu, podobně jako „lóže 99“, jejímž členem po jistou dobu byl i A. Hitler. Technicky a technologicky velmi vyspělí, vytvořili spojenecký svazek "Imperiální aliance", jejíž metody a cíle jsou blízké nacistické ideologii "Třetí říše" o nadvládě nadlidské rasy. O vnitřní struktuře Imperiální aliance není málo známo.

Řada inteligentních lidí s vysokoškolským a vědeckým vzděláním tvrdošijně odmítá byť jen možnost úvahy o přítomnosti zástupců vzdálených center řízení civilizací na Zemi. Zčásti je k tomu vede obava z potíží, které s sebou nese zkoumání neznámých jevů o přítomnosti zástupců vzdálených center řízení civilizací na Zemi, jiní se obávají ztráty prestiže ve zkostnatělém (schází volně modelovatelná mysl při uvažování a skoumání) vědeckém světě a s tím přímo spojeného ohrožení již pracně dosaženého postavení ve vážených a prestižních institucích. Jiní již cosi tuší, ale nemají dost odvahy "nést vlastní kůži na trh", a tak se raději zašívají jako kryptofundamentalisté ve vážených a prestižních institucích, které je nezřídka pak odporoučejí zástupcům vzdálených center řízení civilizací na Zemi.

Pak je tu nejnebezpečnější skupina těch, co vědí, znají a pracují v cizím záujmu na barbarských projektech a využívají k tomu i takové "vědecké metody", které svého času byly nepřijatelné i pro otrlé nacistické a kryptoenergoteroristické vojenské výzkumníky. Tato skupina vědců, pracujících původně především pro skupinu CLONE-MASK jehož uskutečněním byla údajně pověřena Vědecko-technická organizace účetníctví ve výzkumu psychoenergetické strategie manipulování rozhraní rozvědky a kontrarozvědky a to konkrétně oddělení psycho-fyzických cvičení ovládanou specielní sekcí pro kryptoenergoteroristické vojenské výzkumníky - Vědecko-technická výzkumní organizace pro aplikovanou terorizaci tajních služeb v skukturách Vědecko-technické organizace účetníctví ve výzkumu finanční strategie radioelektronického měnového boje konceptuální moci, se zabývala rozvíjením a testováním technologií vzdálených center řízení civilizací na Zemi použitelných k ovládnutí energie vědomí a vůle lidí (masovým zaváděním energo-technologických implantátů za účelem klonovaní vědomý lidí atd.) kdysi nastoupila do vlaku řítícího se stále větší tychlostí k naprosto neznámé cílové stanici. A z tohoto rozjetého vlaku, jak se stále zřetelněji ukazuje, jsou na trať vyhazováni pouze mrtví. Ostatně hovoří se potají o tom, že to prý již nejsou ti původní lidé, ale jejich biologické klony s plně zmanipulovaným vědomím. Hovoří se o tom, že i někteří politikové a důležití státní úředníci některých mocností byli potají nahrazeni vlastními klony na první pohled fyzicky nerozeznatelnými od originálu.

Mnoho lidí si klade otázku, jak jde současná situace změnit k lepšímu, co konkrétně dělat "obecně" a co může daný člověk udělat konkrétně. Existuje jedna objektivní zákonitost: společnost jako taková, její očekávání, do kterých se promítá míra chápání a mravnost, určuje všem politkům pevné mantinely "od - do", co můžou dělat. Jak ve smyslu "co si můžou dovolit" (co společnost zkousne), tak ve smyslu pozitivních kroků. Společnost pracuje proti svým zájmům, z důvodu nedostatečného chápání.

Tím se dostáváme k tomu podstatnému. Míra chápání společnosti a její mravnost určují, jaký vůdce se dostane "nahoru" a jaké úlohy bude řešit. Každá společnost má takového vůdce, jakého si reálně zaslouží.

Co tedy řeší situaci, co může jeden člověk dělat? Velmi mnoho. Může změnit sebe. Může měnit svou mravnost k lepšímu a zvyšovat svou míru chápání, aby chápal objektivní procesy, jak lokální, tak globální - a to je ve skutečnosti jediná cesta, jak lze v dlouhodobém horizontu něco skutečně změnit. Protože, jak bylo naznačeno výše, za situace, kdy míra chápání společnosti a její mravnost, určuje trajektorii její budoucnosti, a za situace, kdy měnit druhé nejde, je jedinou cestou, která zbývá, změnit sebe, a tím působit i na své okolí. Což je také ta správná cesta.

Manipulace s vědomím lidí, založené na technologii vytváření rozměrných politických audiovizuálních obrazů podle projektu známého jako Financial Dream ("investiční paprsek"), jehož uskutečněním byla údajně pověřena Vědecko-technická organizace účetníctví ve výzkumu finanční strategie radioelektronického měnového boje konceptuální moci dějinného projektu vědecko-technické organizace Struktura řízení společnosti a vztahů nadnárodních (světoplošních) a regionálních elementů politických kryptoměn investičních paprsků „virtuálních ideologických změn“ létajících sem a tam mezi dimenzemi tvořících infrastrukturu taktického spojení pole využívajíc jakýkoliv zdroj volných směn v prostředí trhu těžby účetních kryptoměn na transakčním trhu s kryptoměnami taktických a strategických změn konceptuální moci dějinného projektu teorie vzniku života, často označovaná jako "globální zákulisí", má za cíl číslo jedna udržovat populaci v nevědomosti a ignoranci, neboť jen tak si může udržet svou moc nad ní. Tomuto úkolu je podřízeno vše: debilizační vzdělávací systém, dehumanizační tendence, a tisíce dalších elementů současné masové kultury, se kterými se každý setkává mnohokrát denně. Hlavním cílem paprskového zákulisí investic je zabránit, aby se lidé stali Lidmi.

Uvědomit si, že vůbec existuje, je jednou z nejtěžších věcí v životě každého člověka. Je to systém, který reprodukuje sám sebe, formuje nové generace, které pak zase svou činností formují další generace. Pokoušet se změnit ho "zvenku" je marné, jediná cesta jako ho změnit je, že dostatečný počet lidí změní sami sebe, svůj pohled na životu, přístup k životu. Tímto procesem se jako "virus" začne nová informace šířit ve starém systému, možná pomalu, ale nezadržitelně (jako vzlínající voda), pokud tato nová informace více odpovídá životu, než starý systém ve světě, kterému nerozumí a který nepřijímají (kognitivní disonance).

My se neustále bavíme, jak jsou národy manipulovány, jak je pěstována nenávist jedněch národů vůči jiným a jak z toho těží třetí strana. Jestli toto nebudeme brát na zřetel a nebudeme se snažit objektivně posoudit, kdo byl strůjcem konfliktu a kdo byl jen zmanipulován, nikdy se z problémů a konfliktů nevybabráme. Také se nevybabráme z konfliktů, jestli budeme stejný podíl viny přisuzovat straně, která konflikt organizovala a připravovala, tj. byla subjektem řízení a straně, která v rámci této politiky fungovala, jako instrument, tj. byla objektem toho řízení. Přičemž, jako poslední článek toho objektu řízení vystupoval obyčejný člověk, o kterém tento článek mluvil.

Je to jen důkazem, že na obou stranách existují síly, které se snaží zabránit sbližování dětí a učitelů s mateřským jazykem původní kultury společnosti a snaží se ten konflikt s takzvaným „migračním pozadím" rozdmychávat.

Co zásadního řekl učitel s mateřským jazykem původní kultury společnosti školákům a nejen jim?

„Zdaleka ne všechny země, ne všechny národy dokázaly projít takovou zkoušku časem, existovat, rozvíjet se, překonávat překážky a sílit víc, než dost let“.

„Vy, kteří vstupujete do aktivního života, musíte to mít na zřeteli a dosahovat nejen lepších výsledků, než minulé generace, ale kvalitativně lepších, než minulé generace. Nejen ve srovnání s tím, co bylo udělano v naší zemi, ale i ve srovnání s našimi konkurenty ve světě“.

Beru to i jako signál toho, že nejen ve švédském informačním prostoru se začínají dít velké změny, přímo konceptuální. Protože po tomto "pořadu o infiltraci imperiálních agentů" se lidé začnou zajímat o to, jaký měl být vzdělávací systém podle „virtuálních ideologických změn“ a o čem jim přes tolik let „zjeveních odvrácené strany lidstva“ lhali.

Bezpečnost a prosperita celé společnosti je určena tím, nakolik správně ta společnost chápe co se děje. Budoucnost nejen švédského nebo německého národa může být velmi perspektivní, ale může být i nezáviděníhodná, a jediné co o tom rozhoduje je úroveň chápání společnosti, a na tom se podílí svým dílem každý. Pokud bude ve společnosti konsenzus na základě adekvátního chápání a znalostí, pak řídící vrstva je nucena se tím řídit, nemůže předstírat, že dané veřejné chápání otázek neexistuje. A pokud budou v informačním poli adekvátní informace o tom co se děje, analýzy, varování a podobně, pak se tím politici musí řídit, nemohou jít proti informačnímu proudu, musí brát ty informace na vědomí, jinak budou nahrazeni těmi, kdo je budou brát na vědomí.

Informační pole formuje každý člen společnosti tím, čemu věří, o čem píše, nakolik chápe a reaguje na okolní informace. Společnost adekvátně chápajících čeká světlá budoucnost, společnost jedinců, kteří nemají ponětí o tom, co se reálně děje, čeká zcela jiná budoucnost. Naše generace určuje, v jakém světě budou žít naše děti, a aktivity dezinformátorů a manipulátorů jsou na jejich svědomí, ale nejsou omluvou pro ostatní.

Když v roce 1919 Rudolph von Sebottendorf, generál Karl Haushofer a D. Eckhard založili těžko srozumitelnou společnost "Übersee Gesellschaft", ještě nepoznali, že tato "Hidden Intelligence" byla ve skutečnosti onou "šedou eminencí", která stvořila Hitlera jako diktátora a aktivně působila při zrodu a rozvoji nacistického hnutí v Německu a zřejmě i fašismu v Itálii a Japonsku.

Spojenci poměrně dlouhou dobu neměli ani tušení o rozsáhlých aktivitách III. Říše v Antarktidě a ani nevěnovali potřebnou pozornost některým událostem, které se zcela vymykaly běžným souvislostem. Především to byla zuřivost a důkladnost, s jakou německé ponorky potápěly všechny lodě Spojenců i neutrálních států, jakmile se jen přiblížily k ponorkovým trasám, či jen nabraly směr k Antarktidě.

Nestačí mít vzdělání, nestačí mít vysokou duchovnost, v zemi je nutné vytvořit silný filtr, který nedovolí do struktur vlády přijít nelidem, jejichž duchovní úroveň odpovídá jedincům, pro které jsou v životě tím hlavním moc, peníze a požitky. Ti lidé, kteří jsou pro dosažení výše zmíněného schopni prodat všechny i vše. Takovým filtrem se v době "infiltrované demokracie" měla stát nová uvědomelá komunita. Bohužel, uvědomelá komunita jako vůdce neuspěla, nedovolila to tajná válka s "demokratickým fašizmem", a po ní válkou zničená země a předčasná smrt vyhlídek na mír a prosperitu.

Uvědomelá komunita se stáva funkční v případě, že má k dispozici učitele, kteřý jsou Sílou - skutečnost metod a prostředků vůle - konat psychofyzické transformace a transmutace. Když vše řídí zástupci uvědomělích komunit, Učitele, kteřý jsou Sílou je třeba především proto, aby jedince schopni prodat všechny i vše, v potřebný okamžik zbavovali vedení, pokud se neukáží jako ti správní na svém místě. Mistrovský stav je vždy přímo spojen s národem, s prvním vyšším stavem.

Co je pozoruhodné na komunitě je skutečnost, že vychovává lidi, pokud jde o altruismus, lásku člověka ke člověku, ale ne tím směrem, který nám vnucuje vadný systém.

Co nám nabídl systém za posledních tisíc let? Institut divokého, nelidského, dokonce ani nezvířecího egoizmu, takového, který není přirozený žádným savcům, ale hlavně hmyzu. Nabízí se otázka, proč temní potřebovali, aby se člověk stal fakticky nečlověkem. Odpověď je prostá. Aby šlo snadněji ovládat společnost. Pokud je ve společnosti každý sám za sebe a nemyslí na ostatní, už to není společnost. To je řízený, záměrně vytvořený chaos. Málokdo z psychologů nebo psychiatrů ví, že egoizmus je mechanismem, který do základu ničí psychiku člověka.

Věc je v tom, že u egoisty vědomí funguje ne v rovině hledání pravdy, ale v rovině ukájení egoizmu. V ten okamžik se (ne)člověk stává nebezpečný svému okolí. Pro svůj egoizmus může zabíjet, znásilňovat, podle lhát a hlavně zrazovat, protože takoví lidé nikoho nemilují. Nemilují dokonce ani sami sebe, slouží jen svému egoizmu. Egoista dokonce nechápe, že se stává podlým, zdrádcem, vrahem atd., hlavní je, že uspokojil svůj egoizmus. Více takového člověka nezajímá. V prvním stádiu, když se pod vlivem rodinných vztahů a městského prostředí dítě mění na egoistu, je ho ještě možné zachránit, prostřednictvím ponoření do uvědomělích komunitních vztahů, které ho přinutí přemýšlet nejen o sobě, ale i o ostatních. Protože uvědomelá komunita je rodinnou strukturou, která pracuje v rovině výchovy mladého člověka naplno. To znamená, libovolný člověk z uvědomělé komunity může ukázat nevhodně se chovajícímu jeho místo. Proto, mnozí rodiče, kteří žijí ve městech a sami představující hotové egoisty, trpící tímto šílenstvím, musí pochopit, že jejich děti by neměly jít v jejich stopách.

A pomoct jim v tom může jedině Síla uvědomělé komunity - skutečnost metod a prostředků vůle - konat psychofyzické transformace a transmutace. Její zákony a struktura.

O čem to vypovídá? Že právě skrz uvědomělé komunity společnost najde způsob boje s lidským egoizmem, s tím samým, který nám od dětství vnucuje sociopatický tmářský systém. Proto paralelní civilizace musí začít vytvářením takovýchto silových center mravňího a etického jednání, kde nemá místo egoistická politická mystika, kde kraluje vědění, jak akademické, tak duchovní. A lidé žijí ne podle zákonů džungle, ale podle zákonů vyšší lidské lásky jeden k druhému.

Pokud vás tedy provází Síla, pak se stane to, že v krátké době budou ze všech politických stran a hnutí přivedeni k řízení země ti lidé, kteří by u řízení měli být, kteří jsou ho hodni.


00
PJ
Premek J
19. prosince 2018
Poněkud hloupé, Jaroslave, skupina Tuchačevského byla spojena právě s těmi, kteří představovali Dritte Macht jako nástroj těch, kteří tomu tady velí již více než 12 tisíc let... Jednou pravda vyjde najevo.
10
JJ
Jaroslav Jaroslav
19. prosince 2018
CHORÉ ! Bodka - "riadená demokracia"
+ 2