Rozhodnutí Dánské energetické agentury (v podstatě dánské vlády) o povolení na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 v dánské výlučné ekonomické zóně vyvolalo bouři dost zajímavých reakcí světových médií. Nejvýraznější analytické interpretace zveřejnili novináři z německého listu Die Welt a analytici americké informační agentury Bloomberg. (Foto: Twitter)

Američtí analytici se podívali na rozhodnutí Dánska z nečekaného a dost „americko-centristického úhlu“. Tedy nedali do popředí ekonomické, ale emotivně geopolitické úvahy.

„Dánsko demonstruje přezíravý vztah k Trumpovi svým schválením ruského plynovodu do Evropy. <…> Schválení (Nord Stream 2) je další neuctivé gesto na adresu Trumpa ze strany skandinávské země poté, co odmítla jeho letošní návrh na prodej Grónska. Prezident USA kvůli tomu zrušil státní návštěvu Dánska,“ postěžoval si Bloomberg.

Podíváme-li se na situaci pod tímto úhlem, můžeme skutečně spatřit na aktivitách Kodaně svéráznou, ale důslednou geopolitickou logiku: malá skandinávská země skutečně nemá žádné zvláštní páky vlivu na Washington, ale chce reagovat na akce Trumpovy vlády, která se fakticky snaží připravit Dánsko o územní celistvost a nepřímo podporuje grónský separatismus. Z tohoto hlediska se dá nečekané (protože to letos nečekali od Dánska ani ti největší optimisté) rozhodnutí o poskytnutí povolení na výstavbu Nord Stream 2 skutečně vysvětlit dost přirozeným přáním dánské vlády způsobit bolest Washingtonu. Nebyla to zřejmě jediná úvaha, kterou se řídili Dánové, avšak musíme přiznat, že jistá příchuť protiamerické zlomyslnosti v tom je. Potomci Vikingů získali krásnou možnost pomsty spolu se zajištěním dodávek plynu v situaci snížení těžby plynu v zemi. No, a ekonomické ztráty Ukrajiny se v tomto případě dají považovat za nepřímou škodu z úspěšné operace s cílem potrestání USA za jejich neúměrné geopolitické ambice. Není to ostatně poprvé, co Kyjev platí za Američany. Na Ukrajině si na to zvykli. Nehájili snad demonstranti na Majdanu právě právo trpět za americké ambice?

Útěcha pro ukrajinské politiky a experty přišla z Německa. List Die Welt sdělil, že boj kolem výstavby plynovodu Nord Stream 2 skončil ve skutečnosti vítězstvím Ukrajiny. Podstata tohoto „vítězství“ spočívá podle verze autora článku v tom, že kvůli odložení výstavby plynovodu bude Gazprom nucen podepsat smlouvu o tranzitu plynu přes ukrajinské území za podmínek výhodných pro Kyjev.

Problém s touto interpretací událostí však spočívá v tom, že průtahy s výstavbou plynovodu v podstatě nemění nic na třístranných jednáních mezi Moskvou, Bruselem a Kyjevem. Kdyby se nějakým způsobem podařilo odložit výstavbu na rok nebo déle, pak by to skutečně vytvořilo jisté problémy, ale Dánsko dalo Gazpromu zelenou, aniž by počkalo na ukončení jednání a na aspoň nějaký pokrok. Víc než to, všechny strany plynového konfliktu se předem připravily na scénář, podle kterého nebude v roce 2020 dosaženo vůbec žádné dohody. Neznamená to, že absence dohod nezpůsobí určité nepohodlí evropským a ukrajinským odběratelům a také ruskému exportu plynu, důležité je ale pochopit, že nad Gazpromem nevisí žádný Damoklův meč, který je třeba v nejbližší měsíce odstranit jakýmkoli způsobem a za jakékoli peníze.

Situace je spíš diametrálně protikladná: mohl-li Kyjev předtím počítat s tím, že Kodaň bude zdržovat výstavbu ještě několik měsíců a poskytovat mu čas, pak byla tato naděje zmařena.

Mělo by to přinutit ukrajinskou stranu k rychlým ústupkům. Přičemž naděje na to, že eventuální americké sankce proti společnostem účastnícím se výstavby plynovodu Nord Stream 2 ji dokážou zastavit anebo aspoň zadržet, budou tát s každým dnem a každým položeným kilometrem plynovodu. Což připravuje Ukrajinu o ještě jeden trumf. Víc než to, soudě podle evoluce postoje evropských účastníků jednání v rámci třístranných diskusí o ukrajinském tranzitu má Kyjev před sebou scénář, podle kterého může vůbec zůstat na neurčitou dobu bez dlouhodobé smlouvy o tranzitu plynu.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič již připustil možnost „dočasného“ použití Gazpromem ukrajinských plynovodů na období 1. ledna-1. července 2020 v souladu s evropskou legislativou. Ukrajinský parlament zároveň urychleně (pod zjevným nátlakem Bruselu) ukončuje reformu ukrajinského zákonodárství.

Ukončení daného procesu umožní použití ukrajinského potrubí bez dlouhodobé smlouvy.

V tomto schématu není dlouhodobá smlouva vůbec potřebná (evropské zákony v oblasti plynu byly vůbec zformulovány právě se záměrem zlikvidovat všechny dlouhodobé smlouvy na plynovém trhu kvůli snížení cen). Také každý měsíc tohoto „dočasného použití“ přibližuje Gazprom k možnosti plnohodnotné práce s Nord Stream 2. Což zase velmi oslabuje pozice Ukrajiny na jednáních.

Jaké „vítězství“ Ukrajiny v tom uviděl Die Welt, není vůbec jasné. Můžeme ale předpokládat, jak se bude vyvíjet situace kolem plynovodu Nord Stream 2.

Z cynického hlediska by bylo pro EU výhodné přesvědčit Kyjev, že Ukrajina skutečně nad všemi zvítězila a že dál bude vše jenom dobře. Zvlášť poté, co začnou na Ukrajině platit kopie evropských zákonů o činnosti energetického systému.

Evropská unie bude tedy moci mít současně požitek z levného plynu z Nord Stream 2 a zachovat si pověst dobrodince v očích části ukrajinské společnosti. Tento přístup se jenom na první pohled zdá nemožným. Soudě podle historických precedentů se může skutečně podařit.

Ivan Danilov