Přistoupením Severní Makedonie k NATO je jasným signálem celému světu a zejména Rusku, že Severoatlantická aliance přestává mít čistě obrannou pozici a jde do útoku, píše polský novinář Camille Turkish v článku pro Onet. (Foto:

„Vstup do NATO je pro naši zemi velkou výhodou,“ říká pro polský portál Philippe Temelkovsky, starosta komunity Kisela-Voda ve Skopje. Úředník zdůrazňuje, že je to cenné nejen vojensky, ale také z hlediska ekonomické bezpečnosti.

Podle jeho názoru spočívá stabilita, kterou aliance zaručuje každému ze svých členů, ve spolehlivosti investování do nových a probíhajících projektů zahraničních a domácích investorů. Tato investice z ekonomického hlediska přinese viditelné pozitivní změny díky většímu počtu pracovních míst, větší finanční stabilitu každé rodiny a hospodářský růst celé společnosti. Tyto ukazatele zlepší ekonomické, kulturní a sociální příležitosti mládeže a sníží emigraci ze země.

Při agresi proti Gruzii v roce 2008 a na Ukrajině v roce 2014 Rusko prokázalo především sílu a ukázalo hranice, které by organizace NATO neměla překročit. A ačkoli obě země nepatří k Alianci, svět viděl nedostatek pomoci jako výraz bezmocnosti při konfrontaci s Vladimirem Putinem, píše se v článku.

Vstup Severní Makedonie do NATO pro Rusko šokem. Rozšíření NATO o Severní Makedonii rovněž posiluje regionální stabilitu na západním Balkáně. Nejde jen o snížení ruského vlivu na Balkáně, ale také o zvýšení tlaku na Srbsko, které NATO bombardovalo v roce 1999 v reakci na srbskou vojenskou operaci.

Dnes jsou Srbsko a Bosna a Hercegovina jedinými zeměmi na Balkáně, které nepatří k NATO. Na Bosnu a Hercegovinu se skutečně vztahuje protektorát USA a orgány Bělehradu nemají ambice připojit se k NATO kvůli událostem před více než 20 lety.

Srbsko je také poslední baštou ruského vlivu na Balkáně, což brání provádění plné atlantické hegemonie v regionu. Rusko vnímá Balkán jako zranitelnou periférii Evropy, kde může vybudovat oporu, získat příznivce a v důsledku toho maximalizovat svůj dopad na Západ. A je zřejmé a pochopitelné,  že Moskva tento region neopustí.

Situace týkající se koronaviru nepomáhá tento stav změnit, protože Evropská unie této zemi odmítla pomoc. Prezident Aleksandar Vučić nedávno uvedl, že se EU zklamal a obrátil se o pomoc do Číny a Ruska.

Rusko poskytne Srbsku humanitární pomoc v boji proti šíření infekce koronaviru. O spolupráci v této oblasti diskutovali ruský a srbský prezidenti Vladimír Putin a Aleksandar Vučić.

„V duchu tradičně přátelských rusko-srbských vztahů bylo dohodnuto poskytnout humanitární pomoc Srbsku s cílem zabránit šíření infekce," uvedl Kreml.

Pomoc, včetně odborníků, bude poskytována hlavně prostřednictvím ministerstva obrany Ruska.

26. března požádala srbská vláda Rusko, aby pomohlo zemi v boji proti koronaviru. Ministerstvo vnitra pak poslalo žádost v rámci dohody mezi vládami obou států o spolupráci v oblasti humanitární pomoci při  mimořádné situaci.

Zdroj: pz.cz,  iadomosci.onet.pl