V OSN usoudili, že flatulence zvířat (vypouštění útrobních plynů) zvyšuje globální oteplování. Nedávná zpráva OSN doporučuje snížit početní stav hospodářských zvířat. (Foto: Wikimedia)

Problém je, že v ČR máme dlouhodobě podstav. Další snižování by přivedlo český zemědělský chov k úpadku. Ptáme se odborníků Miroslava Šafáře a Františka Havláta, co bude?

Dne 8. srpna 2019 byla v Ženevě představena zpráva OSN, doporučující snížit stav chovaného skotu. Dotyčná zvířata se prý podílejí na skleníkových plynech, globálním oteplování. Mohla by to být rána pro české zemědělství. Co o tom soudíte?

MVDr. Miroslav Šafář: Tato zpráva OSN se mi z hlediska likvidace dobytka v naší zemi zdá jako šílená a směšná. Směšné je, má-li tu někdo dobytek za významného producenta skleníkových plynů způsobujících oteplování… Musíme si uvědomit, že současné stavy hospodářských zvířat v ČR jsou na úrovni, která zde byla naposledy v dobách 30leté války a těsně po ní. Vždyť od roku 1990 jsme na 50 % počtu krav. Uvážíme-li mléčné dojnice, jsme někde na 22–25 %. Z původního stavu prasat máme evidováno nějakých 32–33 %. Co se týče naší potravinové soběstačnosti – vždy byla krédem českých panovníků a prezidentů, od T.G.M. po Gustava Husáka, když to vezmu novodobě…  Tato snaha už dávno neplatí a o soběstačnosti potravinové se nedá ani hovořit.

Nazíráno vaší lékařskou optikou – jak konkrétně hospodářská zvířata přispívají ke globálnímu oteplování? Závisí to na jejich flatulenci? Nebo za to může infrastruktura umožňující chování skotu? Může za to snad technologie zpracování masa? Jak to funguje podle vás?

Práce v zemědělství. Okamura si postěžoval na ceny a kvalitu potravin. Brusel a polistopadové vlády zničily české zemědělství, tvrdí
© DEPOSITPHOTOS / MARSAN
Okamura si postěžoval na ceny a kvalitu potravin. Brusel a polistopadové vlády zničily české zemědělství, tvrdí
Všechny živé organismy při zpracování potravy vykazují metabolické procesy, jejichž součástí je vylučování plynů. Tyto plyny jistě působí na atmosféru této země. Musíme si uvědomit, že tu máme periodu kvartéru (čtvrtohor), kdy v dobách, kdy bylo málo lidí, celá planeta byla zazvěřena velkými zvířaty.

Produkce plynů v těch časech byla mnohem, mnohem větší než dnes. Naopak v teplejších periodách docházelo k rozptylu zvěře do lesní krajiny, produkce plynů se snižovala. V holocénním období (zvané Atlantik) byly fáze dokonce teplejší než je současné klima; tzv. holocénní optimum (7 000-5 000 př. n. l.). Také tu bylo teplotní optimum středověké, připadalo na rozmezí od 8 st. n. l. do období Karla IV. a husitských válek. To zase začíná tzv. „malá doba ledová“, jejíž konec připadá na začátek 20. století. My dnes žijeme v době zvratu malé doby ledové do teplejšího období. Máme tu navíc naklonění zemské osy vůči Slunci, hovoří se o Milankovičových cyklech, tyto cykly také vysvětlují současné teplejší období spíše než údajná nadbytečná produkce chovu hospodářských zvířat, jak to uvádí OSN ve své zprávě…

Není zde tendence omluvit klesající výkon zemědělství? Není to pokus na něco se vymluvit? Není to i důsledek, že dochází k živelným pohromám, které ovlivňují zemědělskou produkci, na níž je závislý chov, jde-li o krmiva? Došlo ke změně osevních postupů. Lidský faktor? Příroda?

Může to sehrávat svou roli. Zde bych však viděl daleko větší problém v lidské populaci. V dobách napoleonských válek nás byla miliarda. Na počátku 20. století už nás byly miliardy dvě - tři. V polovině 20. století civilizace čítala pět miliard. Dnes jsme na sedmi;  do konce 21. století budeme na devíti miliardách. K největšímu nárůstu populace dochází v Africe: ze dvou set milionů je tam nyní populace kolem jedné miliardy. Výživa těchto všech lidí ovlivňuje život planety a všech jejích systémů i subsystémů. Domnívám se, že v Evropě máme opačný problém než ve zbytku světa. Máme méně jak dvě děti na jednu rodinu. Třeba v afrických zemích je to šest až sedm. Pokud chceme s ekologií planety něco udělat, musíme snížit populační explozi v arabských zemích obecně, v Indii, jihovýchodní Asii, v Africe. Protože pokud bude přibývat lidí tímto tempem, dopadne to špatně bez ohledu na to, kolik je dobytka. Žádný dobytek nám nebude stačit. Jinak k osevním postupům, dříve se pěstovala vojtěška, svými hlubokými kořeny přispívala k zadržování vody. Dnes se pěstují plodiny, které mají málo hluboké kořeny, jako je řepka nebo kukuřice, voda je odváděna z krajiny. Problém tkví ve způsobu nastavení zemědělské produkce v Evropě a ve světě.

Před rokem nám na Slovensku potvrdili, že vyváží živá zvířata, přičemž zpátky pak dováží balené maso, a to za větší peníze, než kolik Slováci vydělají exportem živého „bravčového mäsa“. Tak jako tak máme podprodukci. Má vyjádření OSN pro nás vůbec nějakou logiku?

Výživa se produkovala místně. Dnes se vše vozí tam a zpátky v nesmyslných vzorcích dopravy, které životní prostředí zatěžují více a více, což stojí i více peněz. Jen bych připomněl, že před pár roky jsme tu měli 20 let zamražené argentinské vepřové. Argentina tyto zásoby prodala do ČR. Toto zmražené maso vytlačilo naše vepřové producenty na okraj, protože tomuhle nemohli konkurovat. Další problém je dotační politika EU. Před vstupem do EU naši zemědělci dostali největší ránu – z EU nám prodávali prasata (z Holandska, Belgie…) nebo selata s dotací 20 Kč na kilo. U nás vykrmené prase šlo z jatek za 23 korun za kilogram. Toto u nás podvázalo normální chod zemědělství.

Jedná se o tendenci něco omluvit, či jde o řízené snížení stavu hovězího dobytka, aby se do budoucna zredukoval stav lidské populace někde na zemi? Chápu to dobře?

Nejde jen o prasata, dobytek a krávy. Jde o útok na klasickou rodinu. Všechny ty LGBT, homosexualismus a jeho propagace – to vše je útok na soudobého evropského člověka, tento (evropský člověk) produkuje většinu myšlenek a většinu vynálezů na této planetě. Pokud bude nahrazen smíšeným člověkem podle teorie pana Coudenhove-Kalergiho, dojde k úpadku celé civilizace. Následně dojde k bojům a rozbrojům. K tomu je vedena dle tohoto učení celá tato migrace do Evropy. Jsme svědky útoku na evropského člověka jako takového, na anticko-křesťanskou evropskou populaci.

Jak to dopadne? Budeme u nás dále radikálně snižovat stavy dobytka?

Když jsem začínal, měl jsem na obvodě 1000 prasnic a 2000 dojnic. Dnes nenasčítám tolik ani na celém okrese. Mí kolegové jsou na tom podobně. Jsme na minimech, která tu nebyla od dob 30leté války. Pokud budeme spoléhat jen na dovoz, je to náš konec.

Zdroj: snews.com