Vysoce odborný italský virolog Giuseppe Remuzzi publikoval v časopise Lancet přednášky a články, v nichž uvádí dosud neznámá fakta. (Foto: Globalresearch)
( ZDE) Dle tohoto experta lékaři v Itálii nyní dosvědčují, že:
„… již v listopadu a prosinci 2019 probíhala zejména u starých lidí velmi podivná a velmi těžká pneumonie. To napovídá, že virus již cirkuloval, přinejmenším v Lombardii, již předtím, než došlo k propuknutí onemocnění v Číně.“ ( ZDE)
Čínské lékařské autority konstatují tentýž jev, a to, že virus cirkuloval mezi populací asi dva měsíce předtím, než konečně otevřeně propukl.
A dále, dle Italské státní zdravotní služby (ISS):
„Řetězec přenosu infekce pro všechny pacienty nelze identifikovat. Většina případů v Itálii oznamuje epidemiologické spojení s jinými případy diagnostikovanými v krajích Lombardie, Emilia Romana a Veneto, což jsou epidemií nejpostiženější oblasti.“ ( ZDE)
Výše uvedené konstatování má zásadní význam, protože oznamuje větší počet současných clusterů infekce a více „pacientů 0“. V Lombardii jsou případy, které nemohou být ani umístěny do řetězce šíření infekce, a totéž zřejmě platí i pro ostatní oblasti (viz níže). Vzhledem k tomu, že virus propukl odděleně v různých oblastech Itálie, můžeme očekávat i v ostatních oblastech identifikaci nezávislých infekčních clusterů. To by znamenalo, že Itálie byla zasažena nejméně několika individuálními „osevy“ virem.
K propuknutí epidemie v Číně došlo ve městě Wuhan, ale i v tomto městě bylo vícero zdrojů a vícero pacientů 0; menší propuknutí bylo v Guandongu, které bylo snadno zvládnuto. Čína měla ve Wuhanu vícero clusterů. Nebyl žádný jediný zdroj, a stejně jako v Itálii nebyl identifikován žádný pacient 0.
Záhada italského „pacienta č. 4“
Byla epidemie v Itálii způsobena infekcí z Číny? Ano i ne.
Před 20. únorem 2020 byly v Itálii potvrzeny pouze 3 případy koronavirové infekce – dva čínští turisté z Wuhanu, infekce potvrzena 30. ledna, a jeden Ital, který se vrátil z Wuhanu do Říma 6. února. To byly importované případy, a během dalších dvou týdnů nebyly v Itálii žádné další případy infekce.
Pak se náhle objevily nové infekce, které nebyly spjaty s Čínou. 19. února vydala Zdravotní rada Lombardie prohlášení, že koronavirus byl diagnostikován u 38letého Itala. Tento muž nikdy necestoval do Číny a neměl žádný kontakt s potvrzenými čínskými pacienty.
Okamžitě po diagnostikaci tohoto pacienta v Itálii došlo k velkému rozšíření nemoci. Za jeden den se počet potvrzených případů zvýšil na 20, a během tří týdnů měla Itálie 17 660 potvrzených případů.
Italové nelenili a pátrali po pacientu O. Přejmenovali „pacienta č. 4“. na „Itala číslo 1“ a pokusili se zjistit, odkud byl infikován. Hledání bylo zjevně bezvýsledné, jak praví článek “America’s pandemic of the century has become the subject of suspicion by Italians“ ( ZDE) („Americká pandemie století se stala Italům podezřelou“).
Záhada jihokorejského „pacienta č. 31“
Jihokorejská zkušenost je velmi podobná italské i čínské. Země měla 30 importovaných případů, které začaly 20. ledna. Myslím, že u všech je vysledovatelné spojení s Hubei a/nebo Wuhanem.
Ale poté Jižní Korea objevila „pacienta č. 31“. 61letou korejskou ženu, u níž byl koronavirus diagnostikován 18. února. Tato „lokální“ pacientka neměla vůbec žádné spojené s Čínou, žádný kontakt s Číňany ani s nakaženými Jihokorejci. Její infekce měla zdroj v Jižní Koreji.
Více v článku More than Just a Virus (Více než virus – článek na Global Research 16. 3. 2020)
Stejně jako v Itálii, epidemie v Jižní Koreji po zjištění „pacienta č. 31“ rychle explodovala. Další den, 19. února, bylo v Koreji 58 potvrzených případů, a za necelý týden 1 000. Po 2 týdnech měla Jižní Korea 8 086 potvrzených případů. Nyní se zdá velmi pravděpodobné, že Jižní Korea a Itálie byly „osety“ virem přibližně ve stejnou dobu.
Stejně jako Italové, i Jihokorejci provedli obrovský hon na zdroj infekce jejich „korejského pacienta č. 1“, a pročesávali celou zemi, aby získali důkazy, ale bez úspěchu. Zjistili, že potvrzené případy v Jižní Koreji jsou koncentrovány zejména ve dvou oddělených clusterech v Daegu a Gyeonsang North Road, z nichž většina – ale ne všechny – by mohly mít vztah k „pacientu č. 31“. Stejně jako v Itálii, i v Jižní Koreji se víceré clustery a víceré simultánní nákazy šíří jako oheň – aniž by tam existoval trh s mořskými plody, prodejem netopýrů a pangolinů.
Mohl bych dodat, že ani v Itálii, ani v Jižní Koreji, není v dosahu infekce žádná předpokládaná „laboratoř na biologické zbraně“ (jak tomu je v Číně), ale nebylo by to zcela přesné. Ve skutečnosti jsou v dosahu postižených oblastí biologické laboratoře jak v Itálii, tak v Koreji, – ale patří armádě USA.
Korea je v tomto obzvláště hodna pozornosti, protože bylo prokázáno jako pravděpodobné, že únikem z americké vojenské základny v Osanu vznikla epidemie MERS . Oficiální západní story pro propuknutí MERS v Jižní Koreji byla, že jeden korejský obchodník se nakazil na Středním východě a pak se vrátil do svého domova v provincii Gyeonggi a rozšířil infekci. Ale nikdy nebyl žádný důkaz ani dokument, který by podpořil toto tvrzení, a dle mého nejlepšího vědomí to nebyly korejskou vládou nikdy ověřeno.
K této story se vztahuje i to, že podle korejského zpravodajství Korean Yonhap News Service v době vypuknutí MERS bylo náhle 100 lidí z korejského vojenského personálu dáno do karantény na americké letecké základně Osan. Základna Osan je domovem vojenského biologického programu JUPITR ATD, který je úzce spjat s laboratoří ve Fort Detrick, MD; v obou těchto laboratořích probíhá výzkum amerických vojenských biologických zbraní.
V blízkosti existuje rovněž (velice utajený) Mezinárodní institut pro vakcinaci sponzorovaný WHO (Mezinárodní zdravotnická organizace OSN), řízený (nebo aspoň tenkrát) americkým personálem pro vývin biologických zbraní. V oné době, vzhledem ke zmíněné karanténě, sled dějů ukazuje jako nanejvýš pravděpodobné, že šlo o únik z vojenského projektu biologických zbraní JUPITR. ( ZDE) ( ZDE)
Korejská cesta nákazy je podobná italské. Podíváme-li se na mapu virem postižených oblastí, od obou je co by kamenem dohodil americká vojenská základna. Je to samozřejmě možná jen náhodná okolnost vzbuzující podezření, a vůbec nic to nedokazuje.
Avšak je zde důležitý bod, který nelze přehlížet, a to fakt, že nový virus propukl simultánně ve třech různých zemích, a v žádné z těchto zemí není jasný epidemiologický původ, a nikde nelze identifikovat ani původní zdroj ani pacienta nula.
Mnoho expertů na biologické zbraně se jednomyslně shoduje, že propuknutí onemocnění na nový neobvyklý patogen v lidské populaci v mnohočetných lokacích současně, kdy není jasný původ a případy nejsou jasně propojeny, jsou jednoznačným důkazem, že tento patogen byl záměrně vypuštěn, protože u přirozeného propuknutí onemocnění lze téměř vždy určit lokaci a jediného pacienta 0. Možnost záměrného úniku je stejně silná pro Itálii, Koreu i Čínu, a všechny tyto státy sdílejí totéž podezření.
Poznámky
A. Dodávám, že v Itálii dosahuje mortalita téměř dvojnásobku co ve Wuhanu, ale může v tom být externí faktor. Většina úmrtí v Itálii se týkala starých osob, a jako lék proti bolesti byl široce užíván ibuprofen. Časopis Lancet publikoval článek ukazující, že užití ibuprofenu může významně usnadnit schopnost viru infikovat a tím zvětšuje riziko závažné a fatální infekce. ( ZDE)
B. Průměrný věk zemřelých v Itálii byl 81 let, a více než dvě třetiny těchto pacientů měly současně závažný zdravotní stav. Ale je rovněž třeba poznamenat, že měli i akutní respirační syndrom (ARDS) způsobený … pneumonií SARS-CoV2, potřebovali dýchací přístroj, a „jinak by nezemřeli“. ( ZDE)
Larry Romanoff
