Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně informovala o prvním případu očního červu v České republice. Téměř dvoucentimetrový parazit byl nalezen v oku jezevčíka.

O případu  informoval Blesk, který uvedl, že nemoc postihuje převážně psy a v ojedinělých případech i lidi. Podrobnější údaje o tomto parazitu poskytl prof. MVDr. David Modrý, Ph. D., vedoucí  Ústavu patologické morfologie a parazitologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Podle profesora Modrého typickým příznakem onemocnění tímto očním parazitem(Thelazia callipaeda) je „jen” zánět spojivek. Dodal také, že na rozdíl od jiných parazitů do samotného oka neproniká. Oční červ ale může způsobit nepříjemnost i pro člověka a domácího mazlíčka.

Kontaminace a léčba

Sputnik také ověřil, zda existuje pravděpodobnost kontaminování člověka od zvířete – domácího nebo toulavého psa nebo kočky. Zvířata podle profesora Modrého jsou rezervoáry, ale přenašečem jsou drobné mušky druhu Phortica variegata, které jsou jedinou cestou přenosu. Dotyčný se může nakazit saním slz v oku psa nebo přenosem infekční larvy do lidského oka, i když jen výjimečně.

Podle studie britského vědce Johna Grahama-Browna a skupiny spolupracovníků ovocná muška Phortica variegata přenáší infekční larvální stádia při krmení na slzných sekretech postižených zvířat. T

yto mouchy se obvykle vyskytují  v oblastech dubového lesa s maximální aktivitou při 20 ° C – 25 ° C. Vývoj v oku hostitele může za optimálních podmínek trvat pouhých 14 dnů. Špičkový přenos očního červa je typický koncem léta až počátkem podzimu ve středomořských zemích.

K prvním příznakům nakažení podle profesora Modrého patří zánět spojivek, zarudnutí, výtok a podrážděni spojivek. Léčba probíhá pomocí odstranění hlístic a terapií zánětu. I když podle odborníka na parazitologii uzdravení obvykle nastává bez problémů a následků, může tento parazit způsobit značnou nepříjemnost postiženému zvířeti nebo osobě.

Původ nemoci a možnost prevence

Profesor Modrý také uvedl, že parazit pochází z jihovýchodní Asie, odkud se pravděpodobně s injektovaným psem dostal do Italie a odsud se v posledním desetiletí rychle šíří, především kvůli cestování psů. Současně se tato nemoc vyskytuje v Italii, Francii, Portugalsku, Řecku, Španělsku, Německu, Švýcarsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a jiných zemích Evropy. Podle časopisu Veterinary record v některých lokalitách Itálie jsou touto infekcí nakaženo 40 % psů. 

Případy lidské oční nákazy parazitem byly zaznamenány ve Španělsku, Itálii, Francii, Chorvatsku a Srbsku.

Studie Domenica Otranto a Filipe Dantasa-Torrese tvrdí, že prevence této nemoci je poměrně náročná, jelikož mouchy přinášející parazita uvolňují infekční larvy na spojnici hostitele, utočí na zvířata a lidí během dne.