Podle nově odtajněných dokumentů pracoval Pentagon v utajení za scénou na stovkách hollywoodských filmů.

Zatímco se americká veřejnost dme pýchou, jak žije ve společnosti svobody slova a nepřípustnosti cenzury, pravdou je, že média, která konzumuje, jsou předmětem daleko nebezpečnější domácí státem řízené propagandy, než mají ponětí.

Zerohedge.com hlásí

Před rokem jsme vás seznámili s podrobnou zprávou autorů Toma Seckera a Matthhewa Alforda odhalující, jak opravdu rozsáhlé jsou programy partnerství Pentagonu a CIA s Hollywoodem, založenou na asi 4 000 stranách nově získaných dokumentů, které byly dříve tajně archivované a teď získané podle Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Zpráva v té době uváděla, že „Tyto dokumenty poprvé předvedly, že americká vláda pracovala za scénou na více než 800 významných filmech a více než 1 000 televizních inscenacích.“

Průměrný divák kina může být po pročtení tohoto neustále se rozšiřujícího seznamu šokován, jaké filmy do toho ve skutečnosti patřily – kdy jsou mezi nimi takové ty dost předpověditelné jako Černý jestřáb sestřelen, 30 minut po půlnoci a Na život a na smrt; ale také takové zcela neočekávané, že ty by zjevně potřebovaly pošťouchnutí propagandou vojensko-průmyslového komplexu jako Earnest Saves Christmas, Karate Kid 2, Mlčení jehňátek, Twister, Iron Man a z novějších třeba Ladíme 3.

Když hollywoodský scénárista nebo producent osloví Pentagon a požádá o přístup k vojenským prostředkům, aby mu pomohli udělat film, tak musí předložit svůj scénář styčným důstojníkům pro komunikaci se zábavou ke schválení. Nakonec je člověkem, který má poslední slovo Phil Strub z ministerstva obrany, náčelník styčných důstojníků s Hollywoodem, který vede toto polo-tajné oddělení už od roku 1989.

Když je tam nějaká postava, scéna nebo dialog, kterou ministerstvo neschválí, musí filmař udělat změny, aby uspokojil požadavky vojáků. Když odmítnou, sbalí si Pentagon své hračky a jde domů. Aby získali plnou spolupráci, tak musí producenti podepsat smlouvu zvanou Dohoda o podpoře produkce, která je váže, že musí použít jen vojáky schválenou verzi scénáře.

Strub byl před pár měsíci opět profilován ve zprávě zvané Narukovat k diváctvu: Jak Hollywood protlačuje propagandu, která jej citovala, jak se pokouší ohrazovat proti rostoucímu odhalování médii během uplynulého roku: „My se nepokoušíme lidem vymývat mozky! Jsme tu, abychom prezentovali co nejjasnější a nejpravdivější pohled,“ řekl Strub The Outline.

Tato zpráva správně uvedla, že ač se Američané obecně dmou pýchou nad tím, jak žijí ve společnosti svobody slova a nepřípustnosti cenzury, kdy souběžně s tím předhazující jako místa plná propagandy Rusko nebo Čínu, tak je americká veřejnost podrobena daleko rozsáhlejší domácí, státem vedené propagandě, než má ponětí:

Vojenské přehlídky v Rusku, ohromná shromáždění v Severní Koreji, otevřeně propagandistická poselství z Číny. Pošklebujeme se tomu jako nestoudně pompéznímu nafukování vlastní sebestřednosti, když to vidíme v zámoří. Nedá ale zase tolik práce spatřit, že americká propaganda je také všude. 

Není jen dělaná vládou a není až tak bezostyšná, jako u našich protějšků v zahraničí. Ale je tu a ignorovat takový obsah jako čirou propagandu zvláště v těchto dnech, když Trump otevřeně volá po velkých armádních přehlídkách, by bylo chybou. „Jsou v tom všechny druhy dosahování ideologických cílů,“ dodal Harris. „Občas si myslím, že nejsme dostatečně naladěni, abychom to vnímali. Nepátráme po propagandě dost usilovně.“

A navíc na rozdíl od autoritativních systémů jsou na Západě spotřebitelé ve skutečnosti ochotni, i když asi z nejapnosti, tu státní propagandu baštit. Zpráva Outline pokračuje:

Takový obsah má určitě také poctivou alternativu, ale je tu obrovský amorfní trh spotřebitelů, kteří po tom volají. To je rozdíl mezi naší propagandou a tou všude jinde. V autokratických režimech to vládou podporované subjekty vnucují lhostejným nebo neochotným spotřebitelům. V Americe to my spotřebitelé radostně žádáme.

Chcete vidět ty hollywoodské filmy – některé nedávné a některé desítky let staré – které jste viděli, ale neměli jste ponětí, že na nich má americké ministerstvo obrany oficiální značku?

* * *

Níže je jen částečný seznam filmů v abecedním pořádku, do kterých se zapojil Pentagon buď u scénáře, nebo do produkční fáze, jak je uvádí odtajněné americké vládní dokumenty. Je úžasné, že tento seznam 410 filmů je pouhou polovinou celkového počtu (např. 30 minut po půlnoci a některé další prominentní v něm nejsou), kdy ten byl sestaven investigativní webovou stránkou FOIA Spy Culture.