Peking a Washington mohou udělat tečku za obchodní válkou už 27. března. Nehledě na to Čína, která je hlavním věřitelem USA, se začala aktivně zbavovat investic do amerického státního dluhu. (Foto: Wikimedia)
Šéf největší investiční společnosti na světě BlackRock Laurence Fink se domnívá, že urovnání obchodního konfliktu jen urychlí tento proces.
Prodávalo se všechno
Do konce minulého roku měla čínská centrální banka na bilanci státní obligace v USA v částce 1,12 trilionu dolarů. Je to 28 % celého amerického státního dluhu, který patří zahraničním držitelům.
Mezi dalšími velkými věřiteli jsou Japonsko (vlastní dluh v částce 1,03 trilionu dolarů – 25,7 %), Brazílie (303 miliardy dolarů – 7,5 %), Irsko (280 miliard – 7 %) a Velká Británie (273 miliard – 6,8 %).
Přitom se v poslední době rýsuje jasná tendence, na niž poukazují analytici: investice do amerického státního dluhu se snižují.
Třeba jen v červenci minulého roku se zmenšila portfej státních obligací Japonska na nejnižší úroveň za posledních sedm let. Z třiceti největších držitelů amerických dluhopisů už vypadly Rusko a Turecko, které na vlastní kůži pocítily ekonomický nátlak Washingtonu. Přičemž Moskva už prakticky rozprodala celý balík těchto papírů.
Příliš pozdě
Zvláštní obavy vyvolává Čína. Ještě v roce 2013 měl Peking americké dluhopisy v částce 1,3 trilionu dolarů. Koncem roku 2016 a na začátku roku 2017 Číňané tato aktiva snižovali, aby kompenzovali upevnění jüanu, pak ale všechno obnovili. A v minulém roce ve výprodeji zase pokračovali. Během pěti let se tak ČLR zbavila 13,8 % amerických dluhopisů.
Prodej obligací Washingtonu umožňuje financování rostoucích federálních výdajů, které stimulují hospodářský růst, a podporu nízkých úrokových sazeb. Prospívá to také Číně: investice do pokladničních směnek oslabují jüan vůči dolaru. V důsledku toho je čínský export pro Američany levnější než vlastní zboží.
Sílí však finanční závislost na Číně, což je dobře vidět zejména na pozadí rozporů z posledních měsíců. Škody způsobené oběma zemím obchodní válkou, kterou rozpoutal Washington, se už počítají na miliardy. A Peking už nejednou varoval, že když to tak bude pokračovat dál, bude třeba americké dluhy rozprodat. A to z výhradně ekonomických důvodů – aby byla zajištěna stabilita jüanu.
Nyní je Washington krok od toho, aby se s Čínou usmířil, analytici jsou však přesvědčeni, že i když bude obchodní smlouva podepsána, bude se Čína i nadále zbavovat amerických dluhopisů.
Jak podotkl šéf největší soukromé investiční společnosti ve světě BlackRock Laurence Fink, příčinou může být samotná dohoda, která nebude zdaleka ideální. Čína hromadila americký dluh mj. kvůli přebytku ve vzájemném obchodu, vysvětlil finančník. Přistoupí-li Peking na snížení obchodního přebytku, peněz pro investice do státního dluhu USA bude mnohem méně.
„Čína bude i nadále snižovat nákup amerického dluhu. Pro Ministerstvo financí USA to může mít s ohledem na rostoucí rozpočtový schodek velmi špatné následky. V důsledku toho státní pokladna prohraje,“ je přesvědčen Fink.
Nač potřebuje Čína tolik amerických dluhů
Zachování konkurenceschopných vývozních cen je důležitým prvkem ekonomické strategie Číny. Dosahuje se toho díky zachování pevného kurzu jüanu vůči měnovému koši, v němž má největší podíl americký dolar. Když dolar zlevňuje, využívá Peking své zásoby americké měny pro nákup státních obligací. Tyto prostředky dostává vláda od čínských společností a ty zase z dovozu. Nákup amerických dluhopisů má za následek růst poptávky po dolaru, a tedy i jeho upevnění.
Čína jako největší věřitel USA má v rukou mohutný nástroj politického a ekonomického nátlaku na Washington. Peking ho periodicky užívá a vyhrožuje zahájením výprodeje a krachem trhu státního dluhu USA. Uskuteční-li Číňané tuto hrozbu, narazí USA na nestabilitu kurzu dolaru a zpomalení ekonomiky.
Globální poptávka po dolaru se prudce sníží. Výrazný pokles americké měny zapůsobí na mezinárodní trhy silněji než finanční krize z roku 2008. Utrpí tím všichni, mj. i čínská ekonomika.
Proto je pravděpodobnějším scénářem postupný a důsledný výprodej amerických státních obligací. Pro Washington to bude ale také špatné.
Analytici Deutsche Bank konstatují, že se poptávka po státním dluhu USA neustále snižuje, zahraniční centrální banky tyto papíry vyprodávají v průběhu posledních čtyř let. A varují, že pro zajištění stálé poptávky po státních obligacích mohou být nynější úrokové sazby příliš nízké. Jestli bude třeba je zvyšovat a mařit ekonomický růst, aby byla kompenzována další nabídka amerických dluhopisů za nižší poptávky – to je jen jedna z otázek, na něž bude muset odpovídat Bílý dům, podotýká šéf investiční společnosti BlackRock. Tím hlavním, nad čím se bude třeba zamyslet, je: kdo bude novým kupcem amerického státního dluhu za neustálého snižování poptávky.
